Bowle dík

dnes jsme měli u 21 klientů na posezení u koláče (a troufale jsme s nimi také zpívali) na Alz. Centru také asi 20 letou slečnu (down), která se měla zaučit do chráněné kavárny 

docela fičák teda

barbucha tak ona jich tam bude pulka s demenci ci alzheimerem uz pri prichodu a ti, kteri se nastehovali kvuli fyzicke nedostatecnosti a hlava jim funguje, zblbnou casem taky. je to smutny ale nenadelas nic. doufat muzem akorat, ze umrem driv.

viktorka_od splavu 

Mluvím samozřejmě o těch druhých, jen fyzicky nemohoucích. Ono je právě už tak dost hrozný, že jsou pohromadě s těmi s demencí, 24/7! Následky jsou jasný, to máš pravdu. Aneb kterak udržovat/podporovat kognitivní schopnosti. No ale proč by to vlastně dělali, že jo.

Bowle 

Jednak "spousta lidí kouká skrz prsty", protože zná (z médií, z vlastní zkušenosti atd.) tristní až horrorové případy z mnoha takových domovů.

A za druhé jsem neměla v úmyslu urážet zodpovědné pečovatelky. Jen se divím tomu (lépe řečeno nelíbí se mi to), že pokud ten který DD nabízí nějakou aktivitu, tak je to aktivita jak pro ty mateřský školy: nějaký to kreslení/malování, skládačky... šití a štrikování. K poslechu lidovky a dechovka, případně dětský sbor. To mi přijde pro ty "klienty" (podle mě v postavení spíš "chovanců") úplně dehonestující. Copak každej z těch dnešních důchodců trávil předtím svůj čas zrovna takhle?! Mimochodem už vidím, jak si do dvoulůžáku (kde vyfásne spolubydlícího - úplně cizí osobu) bere svůj nábytek včetně vlastní televize nebo noťasu, kde pak bude poslouchat ten metal.

Ale třeba mi řekneš, jaké jiné aktivity probíhají zrovna u vás. Nějaké přednášky z historie? Debaty o současné politice? Jazykové lekce? Zajímavosti o vesmíru? Čtenářský kroužek, třeba i návštěva autora?

​Nebyla to sice otázka na mě, ale jsem z oboru, takže si dovolím odpovědět. Ano i člověk co "vyfásne" dvojlůžkový pokoj má právo si přines své věci, pak je třeba vymyslet, jak to udělat, aby se se spolubydlícím nerušili, což platí i o výběru hudby, apod. Ale tak i my nebydlíme sami a někdy musíme dělat kompromisy. 

A ano i ty aktivity o kterých píšete se v domovech uskutečňují. Ale také je třeba říci, že mnoho seniorů má rádo to "štrikování" a dechovkou. Plánování těchto aktivit vychází z potřeb a zájmů klientů. 

K diskuzi o bydlení lidí a demencí a lidí se "zdravou hlavou" dohromady bych podotkla, že od toho máme rozdělení na Domovy pro seniory a Domovy se zvláštním režimem (kde jsou primárně lidé s demencí). Stejně tak i v rámci těchto domovů se během procesu přijímání nového klienta řeší, aby byl co nejvíce "kompatibilní" s ostatními. Takže by se opravdu nemělo stát, že dáme člověka zcela pro smyslech k někomu s těžkou formou demence. Opět nevylučují výjimky.

Monulinecenka Dekuji za fundovane vysvetleni, jak to v domovech chodi doopravdy. Urcity typ lidi si rad odplivne jedovatou slinu, aniz by vedel, na co fluše. 

Monulinecenka moje tchyně, které hlava slouží naprosto skvěle (87 let) je v DD proto, že je špatně pohyblivá, takže nezvládá se o sebe postarat (měli jsme ji doma přes rok, takže vím, jak je to náročné v běžné domácnosti, nakonec sama dala žádost do DD, protože naznala, že to bude pro všechny zúčastněné lepší) dostala na pokoj dementní paní v poslední fázi života. Ano, byly tam jen dvě. Ano, mohla si vzít vázičku a kalendář. Jak to bylo příjemné jak pro nás, tak pro ni, že ležela na pokoji s paní, která různě vyla, hulákala, strhávala si oblečení a pod., si troufám dovedete představit. Poté, co zemřela, přišla tam další paní v podobném stavu. Ta sice víceméně jen ležela, ale v bdělém stavu mumlala, ve spánku chrápala. Nakonec se nám podařilo maminku dostat na jednolůžkový pokoj (samozřejmě ho připlácíme my, ona by na to z důchodu neměla). Změna u ní byla úžasná, z člověka, který přestával mít chuť dál v takovém prostředí žít, se už zase stala normální ženská. Ale odmítá víceméně všechny aktivity, co DD nabízí, protože prostě chce mít soukromí a klid. Doufám, že jinde to je třeba lepší. Nebýt toho, že místa v DD prostě nejsou, nechala by se ráda přeložit jinam. Ale na soukromý DD, který by se nám líbil, prostě šedesát tisíc měsíčně dohromady ona z důchodu a my dvě rodiny jejích synů prostě nemáme.

Já smekám před zaměstnanci domovů důchodců všeho druhu.
Ve vesnici, kde bydlí moje babička je DD. Takže když už babička péči o dědu v posledním stadiu alzheimera nezvládala, dostal místo tam. Byl už jen ležící a nekomunikující. V pokoji byli další dvě postele, nebylo tam skoro k hnutí. Oba další páni byli zdravotně celkem fit, snažili se na pokoji moc nebýt. Privátní sféru tam nebylo možno udržet. 
V domově dělají ženy z vesnice a okolních vesnic, hodně těch seniorů znají celý život. Pracovala tam i tam moje teta, mamina sestřenice a bratrancova žena. Ta je anděl na druhou. A babička tam byla každý den, dědu krmila a starala se dál. Takže pro dědu/rodinu to bylo fajn, ale pro člověka, co není mimo sebe, už ne. Většina pokojů je tří- a vícelůžková. 

To se na jednu stranu prsime, jak je skvely pokrok, ze jsme prodlouzili dobu lidskeho zivota, ale poradit si s tou peci o opravdu stare neumime. Moje sousedka pecovala doma o maminku, ktera byla lezak, celych sest let. Byla v duchodu, tak mohla.. Druha sousedka maminku do domova dala, protoze musela chodit do prace. Jasne ze by bylo nejlepsi, aby kazdy v DD mel samostatny pokoj, ale kdo to zaplati?

Samara Zaplatí si to jen ti, kteří jsou uvědomělí a spoří si na stáří od začátku produktivního věku. Vzhledem k tomu, že důchodová reforma je fuj, zvyšování daní je fuj, tak ten stát bude mít vzhledem k demografické křivce čím dál míň peněz a bude od něj podpora skoro nulová. Ale tak většina občanů to podle voleb tak chce. 

notna 

Nechce, jen dost lidí řeší krátkodobé potřeby a na řešení dlouhodobých plánů jim nezbývají finance ani energie. Pokud si lidi mají spořit na důchod, musejí mít vyšší příjem, a to si vyžaduje komplexnější řešení než "důchodovou reformu a zvýšení daní". To je jen takové populistické heslo.

dzizisketaSouhlasím, že to vyžaduje komplexnější řešení, ale bez důch.reformy nebo zvýšení daní to nepůjde. Na dlouhodobé plány od začátku produktivního věku, jsi troufám říct, že mám většina finance i energii. Ale chybí tady v tomto směru vzdělání, který by mělo být zahájeno už na základních školách. Ona se už teda finanční gramotnost vyučuje, ale je to naprosto tristní. Alespoň to, co jsem viděla.

Samara kdysi jsem tady dala bezdomovci nějaké peníze a on pak za mnou volal, že mi přeje dlouhý život. Doteď nevím, jestli mi blahořečil nebo mě proklínal.

dzizisketa Označovat důchodovou reformu za populistické heslo je akorát degradování toho, co je potřeba a pak se divíme, že je tady pokrok k lepšímu zabezpečení v důchodovém věku nula.

dzizisketa naopak, populisticke je heslo vyssi duchody a nizsi dane. Na to proste stat nema a pokud si bude neustale pujcovat, bude drazsi a drazsi obsluha dluhu, pujcky budou za stale vyssi % a bude klesat rating republiky.

notna No hele, já si sice na důchod spořím, ale nedělám si iluze, že bych si zvládla naspořit dost na dlouhodobé měsíční platby v řádech desetitisíců, pokud je budu potřebovat. Spíš se připravuju na to, že jakmile děti trošku odrostou, bude potřeba na tyhle věci přispívat našim rodičům. On předpoklad, že si každej zvládne naspořit tolik, aby to tyhle částky pokrylo je taky dost nerealistickej.

notna 

Bez dalekosáhlých systémových reforem je důchodová reforma opravdu jen populistické heslo, na které slyší lidi, kteří nemají problém se na důchod zabezpečit. Řešení není zvýšení daní, ale úplná daňová reforma, reforma pracovního trhu, masivní investice do vzdělávání a oblasti péče a sociální práce aj. To je nutný začátek, bez kterého jen důchodová reforma dopadne - surprise suprise - zase na ty nízkopříjmové. O tom, jak je u nás daněná práce a že u nás nezaručuje cestu k osobní prosperitě už jsou toho napsány stohy.

Finanční gramotnost by měla taky zahrnovat tyhle aspekty, cenu práce, co vše ji ovlivňuje, roli majetku, věci, co člověka denně ovlivňují a jejichž vytváření nemá každodenně tak úplně ve své moci, v tom je výuka finanční gramotnosti opravdu nedostačující.

My ,deti, sme našej mame 13 rokov prispievali na pobyt v DD, lebo na to by jej dôchodok nestačil ani náhodou . Po väčšinu života bola v domácnosti, vychovala  tri deti a  starala sa o svokru do konca jej života , čo sa na výške dôchodku samozrejme prejavilo . Spoločne sme to zvládli a ona bola v DD spokojná, ako som tu už napísala. Tak ma napadá, čo budú robiť tie davy teraz ešte mladých ľudí, ktorí sa viac- menej z pohodlnosti rozhodli deti nemať / nehovorím o  prípadoch, kde sú zdravotné a iné vážne problémy ! /  - tým deti nepomôžu, a navyše, ako tu už hore niekto napísal- ľudský vek sa predlžuje a tým aj doba potreby nejako sa o tých starých ľudí postarať . Tlačíme pred sebou veľký problém. 

Blankabez dětí máš zase šanci si víc na ten důchod ušetřit. I když je většina lidí připravena svým rodičům na pobyt v DD přispívat, pokud to jejich finanční situace dovolí, každý by byl radši, kdyby pomoc potomků nepotřeboval, a v tomto smyslu se i snaží se zabezpečit. Teda každý ne, ale mělo by to tak být.

Blanka sestra má bezdětné známé, kteří na staré kolena prodali dům a do opravdu hezkého domova se přestěhovali. 

Vychovat dítě dnes stojí několik milionů. já vůbec nejsem zastánce toho, že bezdětní mají byt nějak postihováni důchodovým systémem, ale tohle je dobré si říct, že ty náklady na život mají nižší. 

Pred nejakým časom som sem písala koľko by stálo platiť súkromné opatrovateľky. Bolo to pre nás nezaplatitelné. Svokra (93) hlava slúži, nohy nie, potrebuje pomoc s hygienou a takú priebeznú opateru. Predal sa jej byť a z toho hradime pobyt v DSS. Má izbu sama pre seba. Snažíme sa ísť za ňou minimálne každý druhý deň. Hovorí, že je spokojná a my sme kludnejší.