dynda Ne. Moje máma píše úhledným psacím se správným sklonem a já hůlkovým se sklonem obráceně. Táta píše hůlkovo-psacím s dost velkejma písmenama. Jediný co mám s mámou stejný, tak křestní píšu po ní, jmenuji se stejně.
"Blbé" dotazy / Co nutně potřebujete vědět
10. srpna 2014 15:10
Taky mám písmo po taťkovi. Někdy se úplně leknu když si to uvědomím. Kdyby nebyl již 40 let po smrti, mohl to klidně napsat sám.
dynda ja a staršia sestra máme po máme (ja mám dokonca skoro identický podpis, nacvicovanie v škole spravilo svoje :)) ale mladšia sestra má úplne iné, ani na otcove sa nepodobá. Našťastie, on má tie doktorské hieroglyfy, čo neprecita nik :)
Magda Přitom třeba můj táta i krásně kreslí, což jsem absolutně nepodědila. Ale je to přesně, jak píšeš, vidím napsané svoje slovo a je to úplně jak od táty, že mě to praští do očí, nejde na to nepomyslet.
dynda Mám oba rodiče lékaře, na rozdíl od nich píšu čitelně a relativně úhledně.
dynda úplně ne, ale když se podepíšu dívčím příjmením, tak mám podpis skoro stejný jako matka
DruI Když ti nikdo nic nedoporučí, já byla s běžnými upravami strašně spokojená na Budějovické -Miloslav Verner. Má na googlu telefon, tak mu zkus brnknout, jestli to nedela. Je to i takovej týpek, bavil mě.
dynda já ho mám vlastně po obou, přestože vzájemně mají písmo odlišné. Ale když píšu psace, vidím v tom písmo obou. Můj muž píše úplně stejně jako jeho matka
dynda Holky mají vzájemně podobné písmo, od tatínkova skoro k nerozeznání. Ale všichni tři to popírají.
A teď ať mi někdo vysvětlí, čím to je. Gen pro psací písmo? Nebo je to nějak okoukané? Ještě se mi nepotatily číslovky, ale taky ještě není všem dnům konec...
Já píšu podobně (ne stejně) jako máma, ségra podobně jako táta. U bráchy nevím.
dynda z písma se dají poznat určité povahové rysy, nálada a tak. Tak to asi může být dědičné
Není tu nějaký grafolog?
dynda Když chci, tak umím psát máminým rukopisem. Jinak mám písmo hodně ovlivněné grafickou školou, ale běžně a čím dál tím víc přecházím do čmaropisu - zda po otci, neposoudím, zemřel před 20 lety. Když mám stránku s hodně zápisama, to důležité píšu máminým (stojaté, kulaté).
Evaeva nálada ovlivňuje rukopis zcela určitě. Když jsem v pohodě, píšu velmi hezky, v dobách zlých to nebylo k přečtení. Úplně se mi rukopis rozsypal a ani když jsem se moc snažila, nešlo to.
dynda Jako máma rozhodně ne, ona je učitelka, elementaristka, má takové to typické krásné až písankové písmo. Já vyfásla ve 2.třídě dvojku ze psaní!!! 
Jako jedinou dvojku na základce, takže to hodně vypovídá, pamatuju, že mi paní učitelka tehdy říkala, že nebýt těch ostatních jedniček, musla by mi dát trojku! Psát neumím do teď, úplně to nenávidím a stydím se pokaždé, když musím napsat do školy nějaký vzkaz. Neteři jsem psala věnování do knihy a trénovala jsem to asi týden. Můj syn to má stejně, u něj se to dává do souvislosti s LMD, ale já vím své . Jak tatínek nevím, vlastně jsem od něj nic napsané nikdy neviděla, ale možná by se dalo čekat, že bude mít nějaký škrabopis, i jinak jsme si dost podobní.
A legrace je, že jsem na základce seděla vedle kluka, který měl taky hrozný škrabopis, nikdo to po nás dvou nemohl číst, ale my po sobě vzájemně bez problémů!
Karja Toho bych se mohla jít zeptat i osobně, ten je tady kousek, díky za tip :o)
DruI A ty si tu podrážku někde koupíš? Nebo to má sehnat on? Je fakt že jsem to nikdy neslyšela!
dynda U nás má naprosto identické písmo můj bratr se svojí bývalou ženou. Okoukané to určitě neměli, protože už když začala bratrovi chodit pošta ze začátku jejich vztahu, hleděli jsme na to celá rodina jako puk, když jsme viděli napsanou tu adresu. Oni mají to písmo ještě ke všemu takové docela atypické. Nikoho jiného s takovým písmem neznám. Zajímavý na tom je ještě to, jsou oba narození ve stejný rok, stejný den, jen pár hodin od sebe. Jejich synové to písmo mají podobné, ale jen trochu.
notna to je zajímavé
Garfie moje maminka ma taky to pismo pani ucitelky, to bych v zivote nenapodobila:D skrabala jsem taky desne, ale nastesti ne tak hrozne jako muj bracha
To je fakt zajímavé. Třeba měli nějakého společného předka, utajeného 
.
