Soucítím, tohle je peklo. Taky jsme si tím po nastěhování prošli. Kupodivu o sousedech na patře skoro nevím, ale kvůli jedné supertenké stěně k nám jde hluk z bytu nad i pod námi. Částečně pomohlo promluvit si se sousedkou shora, která si pouštěla extrémně nahlas TV. Po ní se tam nestěhovali zas milovnící "hudby", se kterými jsem to naštěstí vyřešila stejně. Peklo ale bylo s dolními sousedy, kteří jsou mega hluční a navíc pracují na směny, takže kromě nepříjemného rušení přes den nás kolikrát vzbudili i v noci. Trochu se uklidnili, když jsme za nimi opakovaně zašli, ale ticho tu nebylo nikdy. Poslední měsíce je ale ticho, jen občas slyším souseda když huláká do telefonu (takže to nebude žádnou izolací), ale jinak naprostý klid.
Jednu chvíli jsme ale mluvili o celoplošným gobelínu a když se ty noční budíčky opakovaly, tak jsem to přestala brát jako vtip. Řešení pro vás bohužel nemám, ale chci vás povzbudit, že se to může zlepšit. A zkuste si promluvit se sousedama, spousta z nich si ani neuvědomuje (což nechápu, ale je tomu tak), že by tím mohli někoho rušit. Nebojte se, za megeru nebudete.