Marbuša ja jsem si psycholozku nejdriv obhlidla osobne, a pak jsem teda delala psi kusy jen abych se k ni dostala whiskas vnucovani je slaby slovovem v potaz ze jsou opravdu hodne vytizeni

Marbušamusím říct, že tohle mi přijde zvláštní. Ne, že si měla problém se svěřit, ale že ten psycholog za čtyři roky nepoznal, že to nikam nevede 

whiskasJak jsem psala výš, chodila jsem 4 roky k psychologovi (na pojišťovnu). Při mojí první návštěvě se mě krátce zeptal, s čím jdu a vytáhl předchystaný dotazník, který mi připadal dost na tělo, když se vidíme prvně. Co si pamatuju, tak například jestli večeříme doma společně, co já a orgasmus. A pořád se mnou chtěl řešit, že se nestýkám se sestrou, ať s ní jdu na kafe, a já se trápila kvůli něčemu jinýmu (ale nebyla schopná mu to říct). Odcházela jsem od něj s pocitem, že jsem špatnej člověk. A možná i proto, a že byl chlap, jsem si k němu cestu nenašla. Ale vím, že empatický byl,a  měl i dobré recenze. Vlastně si vzpomínám, že o jedné věci, o které jsem nebyla schopná mlulvit, jsem mu napsala papír a přinesla mu ho, ať si ho do příště přečte. Teď, po letech, když jsem si našla a zaplatila terapeutku, zeptala se mě, co mě trápí, s čím přicházím, opravdu už jsem uměla v kostce říct svůj osobní příběh a co potřebuju řešit. A taky jsme spolu seděly a mlčely, tak dlouho, jak já potřebovala. Možná jsem nějak vyzrála, nebo jsem musela absolvovat tolik sezení, abych se naučila bejt úplně upřímná. K sobě i k terapeutovi. Takže vlastně nějaký úspěch je

Evaeva Možná mohl říct, že se mu zdá, že pro mě není ten pravej, že jo? Já teda tenkrát myslela, že on je odborník a chyba je u mě. Nebo že je normální, že takhle to probíhá...

Marbuša ano, to bych čekala, že řekne, když tě nedokázal rozmluvit.

Marbuša Tvl dotazník?  Jako fakt?  :D

Taky jsem chodila k psycholožce "na pokladnu". Důvěra asi na bodu, že jsem si za celé dva roky nepoložila kabelku na zem, držela jsem ji na klíně. Pak jsem zkusila soukromou praxi (což tehdy v roce 2011 obnášelo 450,- korun za sezení), chodila zkraje třikrát měsíčně a ne jednou za šest týdnů (to taky dělá moc), později méně, s různými i delšími pauzami dohromady možná tři a půl roku. Některé otázky jsem ani tam nedokázala otevřít - zpětně vidím, že jsem se styděla za něco, co bylo součástí řešení, ne problému, jelikož jsem konečně naplno projevila vztek (u rodinného hrobu, ehm). Takže vlastně "neúspěch", ale nějak mě to zevnitř zpevnilo a přeskládalo. Samotný problém, který byl mimochodem v něčem, co nikoho za ty roky vůbec nenapadlo zmínit, se začal řešit zcela samovolně o několik let později - prostě už jsem byla dost stabilní, abych to zvládla zprocesovat. Dramatické období, ale prošla jsem jím už jen s podporou přátel, kteří se jako na zavolanou vynořili. Duševní procesy opravdu chtějí svůj čas, ale stojí za to pomalu to nitro kultivovat, jak samo dovolí. Nějaký katalyzátor změny už se pak najde a člověk je připravený.

Kan Odborníci hrazení ze zdravotního pojištění mají povinnost vést dokumentaci.

Jitka77 ALe myslím, že dokumentace může být nějaký zápis ze sezení, ne vyplnění dotazníku. 

Jitka77 Sorry, to je ta moje představivost. Okamžitě mi naskočil hvězdičkový dotazník spokojenosti zákazníka. :D  Jak tam třeba někdo jde s partneským problémem a otázka zní: Sex máte *velmi dobrý  *spíše dobrý  *dostatečný * špatný * na h@vno  :D  Sorry za zlehčování.

Karja Určitě se to dá udělat citlivěji. Ale ta moje psycholožka (přes pojišťovnu) taky seděla celou dobu s deskama a propiskou v ruce, zrovna jako ve filmu. Soukromý psychoterapeut si nechával mezi klienty dvacet minut, stručné poznámky pro svůj účel si předpokládám dělal v tom čase. Taky si víc pamatoval, prostě mi opravdu věnoval plnou pozornost. Byl to rozdíl.

K terapiím a vůbec osobním problémům doplním, že mi dneska připadá zásadní brát rozmotávání klubíčka jako součást života, ne překážku. Něco se bude dít pořád, člověk zraje, mění se. Je svým způsobem limitovaný, pokud dostal nadělený větší zádrhel (dneska se opravdu hodně čistí a narovnávají rodinné vzorce, konečně je na to v širším společenském měřítku kapacita, víme víc o principech, jak se příslovečné padající hovno v letu otáčí...), ale dá se žít hezky i s nákladem. Každá doba má svoje.

viktorka_od splavu Máš pravdu a já jsem navíc nějaká "echt" podrážděná a připadám si neviditelná. Už jsem to "rozdýchala" ve fitku. Mezitím jsem od paní psycholožky dostala sms - asi jsem si tu odpověď vynutila, když jsem si zde povzdychla.

Marbuša Děkuji, alespoň budu připravena na to, co mohu očekávat. Tedy pokud dostanu nějaký volný termín. Zatím mi napsala jen sms s větou "co potřebujete"? Tak to asi těžko popíšu v sms, že? 

whiskas Potřebuješ si domluvit termín osobního setkání, nic jiného bych v tom v tuhle chvíli nehledala

Jitka77 To jsem jí také napsala, nepřijde mi podstatné rozebírat detaily po sms. Tak uvidím, jak a jestli vůbec bude reagovat. Pokud ne, budu hledat někoho jiného.

So psychologickou mám skúsenosť kvôli malému, ale na tej filialnej terapii mi pomohla dosť. Mne osobne.

whiskas Napiš jí SMS. Psychologovi nikdy nevolám, spíš píšu SMS nebo e-mail. Věřím, že nemůžou být "na drátě" stále a ten dobrý psycholog se ozve. Dej tomu trošku času.  Pokud se neozve, hledat dále můžeš kdykoli.

Aha, teď čtu, že se ozvala.

Samantha

Už mám termín :-). Trochu se dopředu bojím, dostanu dotazník ? Nemám jít honorář psycholožky raději rovnou "propít"?

whiskas neboj. Ona tě potřebuje systematicky rozebrat, tak tím dotazníkem na nic nezapomene.

Ale třeba pracuje bezdotazníkověa ty se zbytečně bojíš.