Potrefenáhusa tak 80 uz je dost no, to je pravda. Ono uz kazdy rok dva je pak znat...Co se tyka toho breceni, tak ne. Zhruba v roce se sam odstavil a spal celou noc. A my teda kolikrat byli v dome, jen spal v patre s babi, tak jsme i nekam mohli. A v cca roce a pul jsem sla treba na noc do prace. To uz to slo bez problemu. Moje dite je prave ten typ, co se necha pohlidat kymkoli a spi kdekoli, tak je to celkem snadne a pro ty hlidacky i snesitelne. 

Moja mama hlidala úplne veľa, od bábätka, ale teda ja som to kompenzovala častým doprovodom rodičov k doktorom. V čase, keď bol L v kuse chorý (až kým mu mandle nevybrali), sme sa museli stále koordinovať, kto ide kam a s kým. 

Jeden z najhorších momentov bol, keď mal malý 5 rokov, muž ležal v nemocnici, ja som bola na ORL zákroku a boli sme u našich, aby bolo o malého postarané. A moja mama si myslela, že sa má starať aj o mňa, pričom to som nechcela. Veľa zvád to vyvolalo.

Naše dvojčata, bude jim v březnu 7, u mě ještě nikdy nespala. Nakonec ani u druhý babičky, tam s nima chodí snacha tak ob víkend a spí tam s nima... se synem jdou tak jednou do roka na večeři, to se k rodičům pak vracej oba (a mám podezření, že do sebe tu večeři nahážou během půl hoďky).

Haranti jsou prostě rozmazlený až hrůza. Myslím že by ke mně ani dobrovolně nešli navíc se strašlivě bojej Poppy a na jejich nevyhnutelný hysterický scény nejsme moc zvědavý Ale kočárek jsme vozili často, a moc rádi. To bejvali ještě roztomilý

barbucha Někdo to tak prostě chce, dětem se obětuje. My jsme asi byli nastavení jinak, chtěli jsme čas pro sebe a trávit ho po svém, takže jsme každé hlídání hojně využívali a po letech teda vidím výhodu v tom, že pořád chceme a umíme být spolu a nemáme takový ten pocit prázdného hnízda.  

barbucha ja jsem si teda s mladsim vnukem - miminem v kocarku obcas pripadala jak v tom filmu, kdy v nakladaku je naloz a nesmi se zastavit, aby nevybuchla.

barbucha Hele jako postoj, že nejsou zvědaví na dětské hysterické scény mají i moji tchánovci a to je přesně ten důvod, proč bych tam děti nenechala přespávat.

DruI většinou ani ty děti pak nechtějí 

Kan tak musi byt vule z obou stran, uplne narokove to hlidani neni. Ja uz tu psala, ze treba moje mama moc nema co s casem. A tchyne se zase aktivne hlasi na nektere vikendy. A naopak vyzaduje, abych tam nejlepe nebyla. Vychazime vyborne, ale preci jen...tak nejak nevyslovene si nezasahujeme do veci vychovy. Ramcove ona vi, jak to vedeme a neprekracuje hranice, ale proste treba abych ji dala presne instrukce, to by nefungovalo. Mne je nastesti vsechno jedno, ghlavne ze mam klid

Jos ono je ti to taky jedno, protože, jak píšeš, nějaké hranice nepřekročí. To je hrozně důležitý.

Jos To máš s hlídáním dobrý, že se ti sešlo hlídatelné dítě a ochotní hlídači

Evaeva Tak ona dcera by třeba i chtěla, protože neví do čeho jde, ale já to rozhodně navrhovat nebudu, protože si myslím, že by si tím s tchánovcema akorát zkazila vztah. Oni jsou takoví prarodiče na hodinu maximálně, pak už chtějí mít svůj klid.

DruI aha. Mně přijde, že to ty děti vycítí, ale tak jestli se tu hodinu drží Moje děti mají strach z mého dědy, což se teda nedivím. Přitom on si k nim nic nedovolí, vidí se teda tak jednou za půl roku. Nějakému většímu kontaktu se taky spíš braním.

Evaeva to je taky pravda. 
DruI ja mam v tomhle fakt stesti. Nasi maji sve mouchy, ale tchanovci jsou vazne zlati. Tchyne je takovy ten pecovatelsky maminkovsky exemplar, co nikdy nemysli na sebe a snazi se vsem vyhovet. Proto ma asi obe deti tak asocialni

Tak k nám jezdí vnoučata hlavně na prázdniny, protože ti co jsou ve škole už nemají moc času, mají své aktivity a ty jsou občas i o víkendech. Ale ta nejmladší pětiletá občas prohlásí, že chce na prázdniny k babičce, tak se holt domluvíme, sjedeme se na půl cesty (máme to cca 200 km k sobě), tam přehodíme sedačku, dítě, tašku s věcma a tašku s hračkama a frčíme zas každý domů. Většinou tak na čtyři pět dní. Když to bylo poprvé, byla z toho má dcera vyděšená víc než to dítě, které si to vymyslelo :) a bála se, že večer pojedeme zas znovu a bude nová předávačka a cesta domů. Ani omylem. Užili jsme si to tu, jezdili na výlety vláčkem, do zoo, do jeskyní, takže spokojenost. A my si užili ji, ona nás (protože o prázdninách jich tu bývá pět), ona buď aktivity vymýšlela nebo já navrhla pár věcí a ona si vybrala... Už jsme si to zopákly několikrát a vždycky paráda.

Evaeva Tak oni v zásadě nejsou zlí a i se docela snaží, ale prostě nejsou ten typ k dětem no.

Jos Takový pečovatelský typ je moje maminka (ale asociální má jenom jedno dítě ze dvou ;o)

DruI jo jasně, chápu. Tchán je podobný, má je rád, ale jen na chvilku

Torrah Já myslím, že kolem těch pěti let jsou aktivity s prarodiči nejlepší. Protože už se s dítětem dá docela domluvit a ještě na něj neleze puberta ;o)

Torrah taky jsem radsi, kdyz mam tu havet jednotlive. Jedno dite je pohoda, navic u nas mezi nejstarsim a nejmladsim je 6 let rozdil a to uz se spatne hledaji spolecne aktivity. 

Kokoska máma každý pátek hlídá mladšího a mimino. Když náhodou přibude ještě starší, je nadšená, protože ti dva se zabaví. Hlídat batole a předškoláka, když navíc obs chtějí její pozornost, není úplně snadné 

Evaeva pokud si dva starsi opravdu spolu hrajou a nervou se jak psi co pet minut, jak se to deje ted v nasi mladsi parte, urcite je to pohoda. Naposled uz jsem jen hlidala, aby prezili bez monoklu nebo boule, nez je vratim. Jeste nejlepsi je jit s nima ven, to se nejak zabavi, pokud se teda nezacnou hadat o jeden klacek z deseti na zemi lezicich.

Kokoska jo, oni chodí ven. Ono i mimino to líp snáší, když jde nejdřív ven než já odejdu, i když poslední dobou už je to mnohem lepší. Naši se opravdu zabaví, i když se samozřejmě taky někdy  postrkají. Dokud chodili bez mimina, tak máma vždycky chodila s tím, že jí vůbec nepotřebují