Jos no podržíš psa a vnoučatům vysvětlíš, že si je chce očuchat, aby se skamarádili. Pes si pak nejspíš půjde po svých a vnoučata taky.
Tak tohle třeba u nás nejde, ten pes je tak otravnej, navíc je to bernardýn, je velkej jako kráva, furt si chce hrát, což nám jeho majitelé neustále předhazují, že je to hraní. Tak si říkám, jestli by si taky šli hrát s bejkem do chlíva, kterej je větší než voni a furt jim leze hlavou do obličeje. Ale tady je pozdě ho i nějak zavřít, protože děti už to chápou jako teritorium toho psa a nějak asi ani neduvěřující, že od někud nevyběhne a tak.
takže myslim, že ne vždy si jde pes či dítě po svých, ani po snažení. Kamarád tuhle popisoval, jak někde na návštěvě si hrál jeho synovec s kočkou a pak jí hodil do sudu s vodou (at dám taky příklad za jinou tu stranu:D)....jo, prostě někdy je to prostě těžký, někdy si ani jedna strana nejde po svejch.
. zas takovy pes nebyla uplne doma v obyvaku, takze oddeleni nebyva problem
tak se mnou ho to rychle přešlo 
