Evaeva aspoň si chudák taky zkusil co matka normálně dělá, aniž by byla za chudinku.
"Blbé" dotazy / Co nutně potřebujete vědět
10. srpna 2014 15:10
Kokoska přesně. Já mám jet v červnu na 4 dny na služebku a počítám, že moje máma bude napřed lamentovat, jak můžu odjet a nechat domácnost a děti na krku muži a nakonec ho bude ty 4 dny podporovat jídlem i hlídáním, chudinku.
Zatímco když on odjel na 4 dny lyžovat, tak se mě nikdo (kromě něj samotného) neptal, jak to jako sama zvládnu 
Kokoska já to psala v nadsázce. Můj muž si nic zkoušet nepotřebuje, on se zapojuje nadmíru a sám říká, že by to doma nedal. Žádné prozření u něj v tomto ohledu nenastalo tou poporodní péčí
Evaeva tak tvuj muz je soucinny a umi, ale jsou i takovi, kteri sice v beznem provozu fungujou, zajisti krouzky, vezmou dite ven nebo i na vylet, ale doma ho pak radostne odlozi a vyrazi s kamarady. Byt sami nekolik dni s ditetem nonstop za zady je neco jineho.
Kokoska ti víš, že je to jiné. Já s nimi sama večer bývám výjimečně. On ho měl na krku celý den, odpoledne jel za mnou a po uspání se snažil ještě dohánět do práce to nejnutnější. Ale dneska už je naštěstí takový můžu spousta, co se umí postarat a berou to jako svoji povinnost. Pak nikomu nevadí, když občas odjedou za těmi kamarády.
Evaeva muj ex se kdysi taky musel postarat rovnou o dva kousky, kdyz jsem byla v nemocnici se slepakem. Jen pak kdyz jsem se vratila a sotva se vlekla, mela jsem komplikace a horecky, tak uz byl znacne nevrly a protivny, kdy si to jako prevezmu. Nemel vydrz, chlapec!
Kokoska to teda!
To mi pripomnelo, ze kdyz jsem jela na podzim na vikend s kamaradkou a dcera zustavala doma s manzelem, tak moje babicka resila, co jim navarim za jidlo predem. A hrozne se divila, ze nic, ze verim, ze otec dite nejak nakrmi. Ale pak konstatovala, ze dneska jsou ti tatinci sikovni a o deti se postarat umeji. Pritom i muj tata se mnou byl tyden doma, zatimco mama byla v Italii, uz nekdy zacatkem devadesatek. Byly mi maximalne tri.
Zuzuli já mám jako jednu z nejrannějších vzpomínek na tátu, jak se mě ptá, jestli nevím v jaké mouce se obalují řízky, právě máma nějak vyrazila:-D
ZuzuliMoje máma byla měsíc v nemocnici, když mi byly necelé tři a táta se taky postaral. Jestli vařil nebo jsme večeřeli chleba se sýrem a občas něco od babičky, nevím, ale evidentně jsem přežila 
Mamka vždycky akorát vzpomíná, že jsem musela do jeslí a mezi těmi miminy byla nešťastná. (Táta musel pracovat)
Zuzuli haha, moje máma řešila, co jsem navařila manželovi, když jsem ji jezdila tak na 3-4 dny v týdnu opatrovat, jak už nemohla být sama. Většinou teda měl něco na první den od posledního oběda, pak už musel lovit sám.
barbucha Ja som sa veľmi dlho bála psov, mala som až panický strach, keď sa nejaký ku mne priblížil a chcel ma oňuchávať, nedajbože na mňa vyskočiť. Môj krstný pracoval ako psovod u horskej služby t. j. striedali sa u nich vycvičené záchranárske psy - vlčiaky, bála som sa aj tých, hoci som vedela, že sú dobre vycvičené. Krstný to rešpektoval a psa vždy zatvoril, keď sme boli u nich. Bála som sa aj psa, ktorého sme mali doma, ten teda býval na reťazi. Panický strach zo psov ma prešiel až v dospelosti, ale ani dnes nemám rada, keď okolo mňa vyskakuje nejaký pes, najmä tie veľké. Párkrát som už musela ľuďom povedať, nech si chytia voľne pobehujúceho psa, lebo sa bojím okolo neho prejsť. Takže nemám rada, keď niekto nerešpektuje, že pre niekoho môže byť pes zdrojom stresu a strachu.
dorota a tady to nekdo nerespektoval? Jen Barbucha psala, ze vnoucatum jini psi nevadi, jen ten jeji. A nejak koexistuji, proste tam vnoucata nejsou pres noc...zas co udelat se psem v byte, do teraria ho nezavres.
Jos Tá prvá reakcia Barbuchy mi prišla ako nerešpektovanie toho, že sa vnúčatá boja jej psa. Až neskôr napísala, že majú kontakt v rodine aj s inými psami.
dorota ona tak pise v nadsazce porad...zas chapu, ze to je pekne frustrujici, protoze to nema uplne reseni.
Jos no moc pochopení jsem z těch příspěvků necítila. A přijde mi jedno, jestli se bojí všech nebo jen jednoho.
Jos no podržíš psa a vnoučatům vysvětlíš, že si je chce očuchat, aby se skamarádili. Pes si pak nejspíš půjde po svých a vnoučata taky.
Evaeva dyt barbucha takhle pise vzdy, deti jsou haranti, zeny tetiny apod
Verim, ze se normalne snazi, aby spolu vsichni tri vychazeli a deti si pokud mozno nejak zvykly. Zas kdyz jim nevadi jini psi, tak je velka sance, ze to neni fobie jako takova.
dorota Ted nehledim nějak na místní uživatelky, jak to mají nebo nemají. Ale my jsme takhle kvuli psovi přestali, řekla bych zcela bohužel, navštěvovat jedny velmi blízkého příbuzné. Děti se toho psa hrozně bojí, oni ho zavřou na x minut, takže těch pár minut, 15-20 tam můžeme být, ale stejně to v dětech moc duvěry nebudí. Takže jedině tam můžu jezdit já bez dětí, což si řekneme upřímně, plánuji od července a ještě jsem tam nebyla.
