Evaeva to bez debaty.

Barevný paneláky je zlo, ale když v mini vesničce, kde jsou všechny domy - teda prozatím byly všechny domy laděny do bílé, okrové, max šedohnědé si majitelé domku, který je vidět jako první při vjezdu usmyslí, že bude fialový, ale ne světle, ale pořádně tmavě fialový s bílými okraji kolem oken, no to je radost pro celou vesnici. Dcera tam má chalupu, když jsme tam teď přijeli, myslela jsem, že sjedu ze silnice, fakt rána mezi oči. A jim se to prý moc líbí, přesně tak to chtěli. A nic nenaděláte. Vizuální smog pro celou, do té doby fakt pěknou jihočeskou vesničku, kde je asi 14 domků...

Mám takový dotaz na maminky cca dvanáctiletých děvčat. Neteř, co teď se mnou byla na prázdninách, si přivezla dva kufříky kosmetiky a denně podstupovala hodinové líčení a odličování, počítám že ten dvanáctikrokový či kolika krokový korejský styl kosmetiky. Jako nebyla zmalovaná, to ani omylem, vše velmi decentní, ale mně to teda přišlo docela brzo, ve dvanácti... To je teď normální, se od 12 let takhle líčit? Mně je to jedno, mé dítě to není, jen mě to zaujalo, když jsme se nemohli vždycky dlouho dostat do koupelny, co tam vlastně dělá. A když mi to pak začala vysvětlovat, připadala jsem si jak neandrtálec. Umí to, to bezesporu. Jen jsem si říkala, že taková jemná pleť to snad vůbec ještě nepotřebuje. Nebo už jo? Už jsem asi fakt stará a totálně mimo.

Torrah naděláš, když to budeš dělat dopředu. Ta obec má územní plán i jiné nástroje. 

Evaeva když už je to hotové, tak nevím, jestli je v něčí moci nařídit přemalování. Tohle je fakt minivesnička, patřící pod větší obec, takže se tam nikdo moc o nic nestará, navíc jsou tam víc chalupáři než místní. 

Torrah proto píšu, že dopředu. Snad se poučí

Torrah - presne, ako keby ste  písala o našej vnučke, ale tá s tým, ako som už písala, začala ešte skôr. A áno, myslím si, že na to mala ešte čas . Ale ak si vypýtala, tak od rodičov , teda skôr od maminky, dostala, čo si z kosmetiky priala, takže ju nikto nekorigoval. A zaujímavé je, že staršia o podobné úpravy začala javiť záujem až oveľa neskôr .

Torrah Blankajá bych to nechala být. Jednak je 12 leté děvče už dávno v pubertě, pravděpodobně má za sebou i menarche a tudíž ta pleť nějakou údržbu potřebuje. Jestli 12 kroku je otázka, ale pokud se to naučí teď, ve 40 jakoby našla. 

Já bych korigovala jedine excesy, typu chemicky peeling jednou týdně nebo nějaké dryáky a to není asi úkol pro babicku. 

Pokud už mi kvůli něčemu bliká kontrolka, tak to je, kolik tráví času na tiktoku koukáním na všelijaké influencerky. A to vy za 14 dní prázdnin nevyřešíte.

Mmch jsem včera potkala kamarádku, které dcera nastupuje na střední a říkala, že mládě má nové vlasy a nehty a prohlásilo, že tím je na novou školu připravené.

Je to takový věk. 

continuity já to neřeším, není to moje dítě a když jsem ji měla na starosti, tak jsem ji nechala žít, neměla jsem žádné instrukce ohledně toho, tak jsem to neřešila. Jen jsem se nad tím pozastavila, nic víc. Fakt jsem si doteď myslela, že dvanáctileté děvče ještě tyhle starosti mít nemusí. Ale mlčím a neříkám nic, jen jsem se tu zeptala, jestli je to běžné. Evidentně je. 

Torrah je, o skincare své třináctileté dcery mi tuhle vyprávěla kadeřnice, bude to něco podobnyho jako u vás 

Torrah Blanka mala som len o trochu viac, keď mi otec prepašoval prvú kozmetiku z Maďarska s tým, že ak chcem v päťdesiatke vyzerať dobre, musím začať vtedy. A som mu za to vďačná.

S mojou dcérou dosť bojujem, našťastie už začína mať rozum, lebo potom o X rokov to zachraňovať bude oveľa väčší problém a bude jej to zbytočne ľúto.

Fakt by som len dávala pozor na nejaké dryjáky.

slniecko no to mě taky napadlo, že díky bohu se nemusejí drhnout sirným mýdlem a mazat aknecolorem jako my. 

Dvacka za jízdu výtahem!!! To nebylo ani ve filmu Vlastníci

Aranelzvledlo by to kondici celého domu, to bezesporu.

Teď jsme na dovolené z hecu chodili pěšky do čtvrtého patra - začlo to tím, že ve výtahu něco strašně smrdelo, a když to třetí den uklízečka vydrbala, už jsme byli vcelku rozběhaní, takže jsme výtah používali jen ve chvíli, když jsme měli těžký nákup (kupovali jsme balenou vodu v kanystrech a celé melouny) a to jen jeden nebo dva z nás. Celkem to bylo za těch 18 dní znát. 

continuity já se snažím chodit i doma, do trojky to je teda v pohodě. Ale nesmím mít dítě nebo něco těžkého v ruce, takže těch příležitostí zas tak není.

Torrah dcera má 12, skincare a haircare provozuje, ne tedy 11 kroků, ale nějaký toner, primer, čištění a nevím co ještě.  Líčení jen řasenka a někdy stíny, pod brýlemi má pak oči jak mrkací panenka. V nějaké větší míře začala teď o prázdninách, asi to má nakoukaný někde z youtube, ale vzhledem k omezenému času na telefonu to má vždy jen na chvíli. Produkty má z DM, k narozeninám si přeje dárkovou kartu do Sephory, co u nás brzo otevřou.  Ale jak ji znám, za týden až začne škola, vstane v 7.15, vyčistí si zuby a to bude tak vše, vstávat dřív nejspíš kvůli tomu nebude. 

Nejlepší je, když se na mě podívá tak z 10 cm těma svýma velkýma očima a pronese, že bych měla používat blender/cleaner/cokoliv, co ani nevím že existuje .  

Sama používám jen tónovací sérum, řasenku, něco na obočí a lehkou rtěnku,  makeup ani linky neumím a už to asi nedoženu .  

A k problematice tablet do myčky v apartmánu uvádím, ze jich tu je cca tolik jako dnů našeho pobytu, ale pro jistotu jsme si vzali i 5 vlastních . 

Evaeva doma výtah prakticky nepoužíváme - co taky do druhého patra, 1-2x za den. Ale to čtvrté 5x denně se už celkem projeví. 

continuity Chodiť po schodoch je fajn, nerobím žiaden šport, necvičím, chôdza po schodoch a po meste sú môj jediný pohyb. V robote som mala viac ako 10 rokov kanceláriu na 4. poschodí, bežne som chodievala pešo, niekedy aj 3 - 4x za deň hore, dolu, výťahom som chodila zriedkavo, väčšinou keď ma zlanárila nejaká kolegyňa. Pred pár rokmi som bola presťahovaná do kancelárie na 2. poschodí, tiež chodím pešo, výťahom zriedkavo. A čudujem sa kolegovi v mojom veku, ktorý väčšinou chodí hore výťahom. Na intráku som bývala na 8. poschodí, neskôr na 12., dolu som väčšinou chodila pešo, neraz aj hore (len ak som neniesla batožinu). Ako dieťa som bývala v rodinnom dome, kde výťah nebol, vo všeobecnosti výťahy nemám rada, radšej chodím pešo, dole takmer vždy, aj zo 7. či 8. poschodia. Keď ma raz v paneláku, keď som išla dolu, stretol na schodoch na vyššom poschodí domovník, pýtal sa, či je pokazený výťah, keď idem pešo. Pre mňa je to prirodzené.

dorota na intraku jsme chodili pěšky, protože výtah většinou nejezdil.

Blbě je, že velká část moderních kancelářských budov má schodiště jen jako únikové kolikrát se tam ani nesmí. V bývalé práci to šlo, ale na schůzky jsem nosila notebook, myš, mobil, kafe nebo vodu a bez kapes to na schodech bylo na zabití.