Emi Čože?!!! Tri poschodia? No uf 

Já to mam jako matka Charlieho a Alana ve Dva a půl chlapa - Já jsem hrozně citlivej člověk, vždycky hned poznam, když lidi poznaj, že je nesnášim!

Kokoska Padat jsme začali v 14. patře, tak proto jen 3 :-) No, nechtělo se mi pak do výtahu a chodila jsem do 17. patra pěšky. Ale pak mi začal vadit ten pocit, že se bojím, tak jsem na tom pracovala. Ty první jízdy výtahem do 1. patra byly hodně těžké... 

Karoleena Už je to hodně dlouho, tak 25 let, ten výtah už doufám dávno nahradili nějakým lepším, moc nefungoval. Občas se zasekl mezi patry a museli mne z něj vytahovat horem nebo násilím otevírat dveře. 

Emi strasny zazitek.

paktofonika Zarinya Jo, nebylo to nic moc, stačilo mi to jednou. 

Emi To je teda příběh.. Uf! Nic se nikomu nestalo?

Já právě nemám na normálních (kratších) schodech problém, i po nich chodím, nahoru i dolů, nebaví mě stát a vozit se. A co se týká strachu z výšek, tak se snažím - rozhledny atd., ale ten strop nejsem schopná překonat, mě to tělo neposlouchá a kdybych měla jít k nějakému srázu, tak bych se tam musela doplazit... No, budu trénovat.

viktorka_od splavu Joj, to byla pamáhná diskuze!

Sweet Potato nechtěla G. ty, co po těch schodech chodí, srážet dolů kabelkou?

Se mnou se utrhl výtah před dvěma lety v jednom velkém hotelu. Spadl asi jedno a půl patra, ale co bylo horší, snažil se vyjet zpět, vždycky se rozjel nahoru a s velkou ránou opět spadl o půl metru dolu a pořád dokola...

Potrefenáhusa To mi asi uniklo, moji pozornost na sebe strhla výhradně B.

999  

Hele nechte si to s těma výtahama!

Sweet Potato Jak ta me mela rada!

Sweet Potato Už mlčím :-). 

nezapomeňte, že tu je všechno nakažlivé. jestli dnes spadnu s výtahem, spočítám vám to!

Zu moje sestra na to taky trpěla, jezdící schody prostě sama nedávala, měla z toho akorát stres... dodnes se tomu snaží vyhnout, pokud to jde, ale nakonec myslím, že jí zocelil pobyt v Londýně, prostě tam to jinak nešlo, tak musela...

já nesnášela na fakultě páter noster

Jiná Realita 

Já jsem doma s chřipkou, kterou jsem tu chytla, a tu stránku o zubařích jsem raději přeskočila...

Magráta 

Do paternosteru nenastupuju dodnes

Magráta to jsem nikdy neviděla a ani nechci  

Zu Nikomu se nic nestalo, měli jsme štěstí.

Jojo, trénuj. Podle toho, co píšeš, bys mohla tu hranici postupně posouvat a dostat se do stavu, kdy Tě to nebude vůbec omezovat  A na kraj srázu si stejně většina lidí stoupat nechce a naštěstí ani nepotřebuje.