U nás byla krize včera, za největší včerejší úspěch považuji že jsme se všichni tři dožili příchodu muže, tak odporná sama sobě už jsem teda strašně dlouho nebyla. Přitom týden předtím jsem byla na sebe pyšná, jak to beru v pohodě a s úsměvem, že mám zase a pořád na krku dvě nemocné otravné usoplené děti.
Jitka77 já včera křičela tak že dneska chraptím 
a moc velký účinek to v tom okamžiku nemělo
Sairon já to celkově vidím optimisticky, holt se dneska sešlo několik věcí dohromady. Zítra bude zase líp!
Sairon posledni tyden nekricim, nezvysuju hlas... protoze nemuzu poradne mluvit. Takze me holky dost sejri, protoze ony naopak mluvi furt a hlavne na me. A chteji at jim odpovodam. A porad mi nekdo telefonuje! Uz to ani nezvedam, jenom pisu zpravy...
Stezuju si, ze sedim v cekarne u noveho zubare, a zacina me strasne lechtat v krku a drazdit ke kasli. Je to asi tim upozornenim, na ktere tu celou dobu koukam (ze nemocne neosetruji), ale je to dvojnasobny stres
Já většinou s úplňkem problém mám, ale včera jsem byla naopak hodně aktivní
. Večer jsem se ještě zdržela ve městě, s kamarádkou, až do 23
a spala jsem perfektně i přes kafe v 17, což se mi stalo asi poprvé v životě.
Gatita nemají tam klimatizaci nebo suchý vzduch?
Taky u vás funguje, že čím víc jste unavenější a bez energie, tím větší potřebu mají vaše děti mluvit a dožadovat se společných aktivit?
Spis za to mohla ta cedule, ze se nesmi ani zakaslat
. Jako fakt se mi najednou hrozne chtelo! Ale uz je to dobry.
Gatita to se mi stává taky a u praktika s angínou přicházím v hrozném stavu, nemůžu polykat a najednou se vše začne měnit, normálně polykam a bezbolestně,a říkám si co tu děláš ty stimulante
Mne takhle kdysi zazracne zmizel gynekologicky problem
Gatita psychika je všemocná
Dneska jsem zkolabovala v práci. Poprvé v životě, ale fakt natvrdo, museli mě položit na zen a zvednout nohy, pár vteřin jsem nevnímala. Odešla jsem sice po svých, ale jsem příšerně vysílená. Prodělali jsme s dětma od září kolečko soplů, kašle, malá 14 dní doma ze školky a při tom s mužem oba dost naplno v práci, od pátku doma všichni prodělali jednodenní, ale fest gastroenteritidu kromě mě. A tak jsem skákala, držela lavory, převlíkala postele, vařila dietky a v pondělí opět na novo do práce, aby nám včera ve školce překrmili malou, která má sice chuť k jídlu, ale zjevně netráví a ta dnes v noci nadvakrát velkolepě pozvracela postel tak, že jsme dvakrát převlékali všechno. Ráno byl celý byt cítit blitíčkem. A já jsem prostě KO, musela jsem domů, ležím a nestojím na nohou. A vůbec nevím, kdy se v tom kolotoči zmátořím. A k tomu je dneska poslední záchvěv po babím létě a tak, tak překrásný den...
marieu A víš že jsem na tebe teďka někdy myslela? Asi prevecirem, normálně jsem si sama od sebe vzpomela venku na procházce, ,,ty vole, jak to ta marieu dělá, že se jako takhle v běhu přestěhovali, to není možný, vždyť to přece nejde,,. No není to možný, je to prostě nemožný! Tak se brzo zmator, snad najdeš nějaký den dva na odpočinek.
marieu to je mi moc líto, máš to teda fakt náročný. Drž se!
marieu tak to je na ho...
ale po takom zahule sa ani nedivim.
Tak lezat oddychovat, aj ked asi pri tych malych sarvancoch neviem, no.
Kazdopadne zelam vela sil. 
Ktoze mi to tu radil neprepinat sa?
marieu takhle jsem si Marieu den teda nepředstavovala!
Tlapkam moc a ať je brzy lépe.
marieu Pořádně si odpočiň!
