barbucha chápu, to je základní rozměr image.. přesně to s tou srostlou nohou jsem si vždycky říkala.

barbucha chápu, to je základní rozměr image.. přesně to s tou srostlou nohou jsem si vždycky říkala.

barbucha teď už to odloučení bude jednodušší, bych řekla. Přes ty internety se dá popovídat celkem slušně, ale s malým dítětem chceš trávit čas jinak. Muselo to být opravdu hrozné období. Je skvělé, že má ve Švédsku takové zázemí, a nikdy nevíš, kam se nakonec vrtne.

Kokoska 

Vidíš, ten jsem jí ani posílat nechtěla. Tak ho pak vezmu osobně. 

barbucha ale teda to je fakt blbe. 

barbucha Hele, a zřítelnice by nemohla přiletět třeba na víkend? Sama už letěla, ne?

Evaeva  nevím, já se dnes rozbrečela u Driving home for Christmas. Protože se tam letos zas nedostanu. Je to hrozný vždy a teď je to snad ještě horší než kdy dřív. 

continuity ani já

brrr Asi je v karanténě, ne?

barbucha Já bych ti tak hrozně chtěla napsat něco provokativního, abych tě dostala do formy, ale vůbec nic mě nenapadá, je mi to (a tě) jen hrozně líto. :-( Navíc teď fakt čtu podobný historky skoro pořád, v souvislosti s těma znovu zavřenýma hranicema v Japonsku, je mi z toho fakt na nic, zasranej kovid, tolik lidských životů zničil, chabá útěcha, že v tom nejsi sama, ale tím si můžeš leda tak víš co... Ale s tím příletem Zřítelnice mi to přijde jako dobrej nápad, to by nešlo zorganizovat? O to spíš, že je zeť nemocnej? 

Sweet Potato Říkala, že v karanténě právě není, normálně funguje. 

Sweet Potato Pochopila jsem, že není, když chdí hrát voleyball atd.

barbucha Hele, a zřítelnice by nemohla přiletět třeba na víkend? Sama už letěla, ne?

​Nemohla. Myslela jsem že by mohla mezi vánocema a novým rokem, na to nemá žádnej program, ale pappa pravil že bude cestovat až bude mít druhou dávku. A tu zatím nemá, organizuje jim to škola a nechávaj mezi těma dvěma docela dlouhej interval, delší než my. Důvod neznám a není aktuálně podstatnej... Ale už jsme se domlouvaly včera, že přijede na jarní prázdniny začátkem března, jezdí sem ráda (anžto my neprudíme ), to už bude mít tu druhou zcela určitě. Pokud do toho zas něco nevleze

No nejde vymyslet nic pořádnýho, vidim to nejdřív na ten leden. Tak pět neděl... budu to muset vydržet.

Garfie 

Já vim že v tom nejsem sama, kolikát maj lidi rodinu v druhým světadílu, to nejsou dvě hoďky letadlem a jiný ceny potom... tam nezajedeš kdy se ti zlíbí. Taky jsem se tak napomínala ale my jsme zvláštní případ... a já jsem zvláštní případ... a jiný lidi mě nezajímaj, ať mi vlezou na záda, já prostě chci a chci a chci, bééé fňuk. Tak, to se mi ulevilo!

brrr Garfie 

Aha. Tak to pardon, to mne nenapadlo.

barbucha Já ti strašně rozumím  Ty osobní tragédie nijak nezmenší vědomí, že někdo jiný to má stejně. 

Teta mojí kamarádky má (jedinou) dceru na Novém Zélandu, neviděla ji tři roky a dvouletého vnuka ještě neviděla nikdy, taky mazec. Navíc ji měla za svoboda, je tady fakt úplně sama....taky na palici! 

Garfie To je taky strašný, mít někde vnouče. Ale Nový Zéland

barbucha úplně s tebou soucitim.

Zítra mi odlétá mladší dcera. Přiletěla na dva týdny, zůstala tři a zůstala by klidně i déle, ale změny v práci, návrh, zda by se odstěhovala do Dorsetu.. Prostě tam potřebuje být.

Jinak by ještě zůstala, chodila na lymfatické masáže, které ji fakt pomahaji a pracovala na dálku (a spala v posteli s MÝMI zviraty)

A zítra ještě na jeden den přijede starší dcera, která je tu týden. A v pondělí zase odletí i ona. Samozřejmě, musí se ještě přijet rozloučit se smečkou.

A já zase zůstanu sama, jen s tou zvěří.

Úplně vím, jak ti musí být, zažila jsem si to taky.

Tak se drž, užijete si to, až to půjde, o to víc.

Dlouho jsem tu nebyla, prolítla jsem posledních asi 50 stran a uf teda. Chtěla jsem jen říct, ze soucitim se vsema, kdo se prochází těžkým obdobím. Přiznávám se, ze jsem vždycky lidma v depresích ani ne snad pohrdala, ale proste je asi nechapala, přišlo mi absurdní, ze si někdo neumí "porucit" a nějak to zvládnout.

A jak už to tak bejvá, dostala jsem pěknou ťafku a sesypala se. Asi nejhorší pro mě bylo zjištění, ze najednou nejsem ten "maják v bouři", přestože jsem celej život byla já i moje okolí neochvejne přesvědčená, že já jsem ta nejpevnější skála. Celý život jsem poslouchala, jak jsem silná, kdo jinej, než já by měl zvládnout to a ono ... Šok, že nezvládnu pak byl pro mě obrovský. Nakonec jsem si našla cestu, mám za sebou skoro rok terapie. Necejtim se jako predtim, asi už nikdy nebudu, ale mám zas pocit stability. A o svoji zkušenosti mluvim všude co nejvíc otevřeně to jde. Vzala jsem to jako součást svého majákovství. Protože kdo jinej by to měl zvládnout o tom mluvit, když ne já

Takže jen jsem chtěla říct, ze s vama holky soucitim a přeju vám, at se do roka a do dne cejtíte alespoň z poloviny tak skvěle, jako se cejtim zase já.

 
No, jsem po dlouhý dovolený, úplně cejtim, jak slunickove to zní... Ono me to asi zase brzo přejde, ale teď mám holt sinusoidu nahoře 

barbucha Můžu tě také politovat? Soucitim s tebou. Mam sice vnuky v Brne, ale jsou maličcí a ja uz jsem hodně stará. Ted mám hodně ztížené cestovani, a to nejen tím virem, ale objektivně - málo spojeni, kvuli rekonstrukci nádraží a vylukou Blanska. Na prd je to. Blaze tem, kdo je mají blizko nebo doma.

černá káva jo mit vnoucata daleko fakt stoji za prd.

Az do ted mi nikdy nevadilo bydlet od pribuznych dal,ale Marcel mi chybi.