Takže svetry nedorazily. Ředitelství pošty už má děkovnej dopis na cestě (ne že bych si nějak pomohla). 
To už je podruhý, co ti je pošta zašantročila, že jo? Tenkrát to bylo taky z woolovers, jestli se dobře pamatuju.
mam nemocneho muze. ja vim, zanet stredniho ucha boli. ale kdyz mu nabidnu, ze ho odvezu na pohotovost, at se mu na podivaji a pripadne prichnou, tak nechce. misto toho heka, na 10 vzdychu z nej vypadne neco, co by se dalo povazovat za slovo (teda vetsinou nadavka). od rada rekl dve cele vety a v jedne mi vynadal, ze nerozumim, co mysli tim, ze nema to ucho pruchozi. 
ze ja nevyrazila na ty lyze.
Hele, s tím bych neváhala a odvlekla bych ho rychle k lékaři. Já měla zánět středního ucha v cca 35 letech a bylo to něco naprosto příšerného!
U dospělých to prý bolí mnohem víc, než u dětí, protože už nemají bubínek pružný. Na pohotovosti byla tenkrát dvě mimina a já. Dodnes pamatuji na tu úlevu, když jehla projela bubínkem - a že něco podobného bych nečekala opravdu ani ve snu.
Problém je, že to může prasknout samo a to je nepoměrně horší a nebezpečnější, než léčebné propíchnutí. A léčení protoženého bubínku je zdlouhavější a navíc se může poškodit při tom i sluch.
Ležela jsem s tím asi 3 týdny, z ucha mi pořád teklo, pořád to hrozně bolelo, neslyšela jsem na něj víc než měsíc.
Tohle bych už opravdu opakovat nikdy nechtěla.
Přesvědčte ho, tohle je dost nebezpečné. Zánět v hlavě..
Tak jsem právě připálila hrnec skvělé luštěninové polévky s hromadou hovězího masa. Už jsem to chtěla vypnout, ale fazole mi přišly ještě hodně tvrdé, no a jak mám rýmu a necítím, tak se to spálilo celé :(
To je mi líto, že svetry nedorazily a pokud je to již podruhé, není to zcela běžné. Já z WL objednávala třikrát a bez problémů, i dodání bylo rychlé. Doufám, že jsem to tímto nezakřikla.
To naštve, škoda té polévky. Kastrol přežil?
Težko říct, celé jsem to odnesla ven na zahradu :D Až budu ten kastrol potřebovat, začnu to řešit ...
Tak rýmička vede na plné čáře. Nos červenej, odřenej a teče jak vodovodní kohoutek. Hlavu mám jak pátrací balón. Já úplně chápu chlapy, že z toho umíraj. Je to sice banalita, ale v agresivní formě fak hodně nepříjmená. A musím to přes víkend zpacifikovat, protože příští týden mi v práci absence kvůli rýmičce neprojde.
Já už ji mám taky, buďte úplně v klidu. Příště budu reagovat jen na statusy obsahující výhry mnoha milionů a koťátka :D
A já k tomu přidám https://www.cas.sk/clanok/503549/obrovsky-smutok-v-hokejovom-trencine-necakana-smrt-hlavneho-trenera-jana-kobezdu-41/, dobře jsem ho znala a nemůžu se z toho vzpamatovat. 
tak on uz u lekare byl ve ctvrtek a ten mu slibil, ze se to jeste urcite zhorsi nez leky zaberou a ze v utery uz mu bude lip. on kdyby si to drzel v teple a sedel v posteli, tak je to taky lepsi. jenze pan si sedne k pocitaci na usich sluchatka a jeste jsem objevila blbe zavrene dvere od balkonu, u kterych sedel. no proste chlap na zabiti.
a jejej, uprimnou soustrast!
A teď si představte, že na západ od ČR se uši nepíchají, jenom když už ta bolest trvá moc dlouho, nasadí ATB. U malinkých dětí je teda dávají rovnou, protože tam hrozí zánět mozkových blan.
Vloni jsme si to báječně užili se synem. Šílená bolest ucha, nurofen nezabíral ( respektive zabral vždycky tak po dvou hodinách a za další dvě už nepůsobil ), dva dny brečel, doktorka mu tam zběžně koukla, napsala jen nějaký ATB sprej a že prý to bude ok. No nebylo. Víkend a cesta letadlem do ČR před námi, děsila jsem se, jak tu cestu přežijeme, konzultovala jsem to s ORL v ČR, která mi nakonec řekla, ať mu nasadím ATB vnitřně ( díky manželově mamince - lékařce máme plně vybavenou lékarničku, angl. doktorům fakt nevěřím ). Ráno před odletem mu ucho naštěstí prasklo, takže v letadle už netrpěl ( jinak by mu to určitě prasklo při letu ). No a z Ruzyně jsme rovnou jeli do Motola, aby mu to zkontrolovali. Když jsem jim všechno vysvětlila, tak můj postup schválili a jen konstatovali, že o britském zdravotnictví už slyšeli hodně historek.
Děkuju, byl to jeden z nejlepších chlapů, co znám, fakt.
To je mi líto. Upřímnou soustrast.
halelujah! dokopala jsem muze na pohotovost, vycisteno, pichnuto, hlavne naordinovana antibiotika.
sice rika, ze ho to boli porad, ale teda pro mne je zmena dost ocividna. jinak ve vojenske nemocnici parada, odlifrovali nas rovnou na ORL, vubec jsme necekali, sestra vyslovne mila a doktor mlady prijemny (toho jsem videla jenom mezi dverma). mame prijt hned, kdyby se to zhorsilo. no doufam, ze uz ne, auto jsem dala do garaze 
můj otec je cca stejně starý. ale ještě k tomu vážně nemocný a invalidní. za obé si může sám. poslední dobou ho chytla nějaká deprese, je úplně strašný, vůbec o sebe nedbá, jen nadává, žije v zabordelné kanceláři, strašně jí a celé to korunuje kecy o alzheimerovi, smrti a tak 
ten jeho doktor je taky peknej ciman, coze mu to dal za leky po kterych se to ma zhorsit?:-O
ses svata zena fakt;-))
To je šílené, jak takové komentáře snášíte? Když něco takového slyším já, nikdy nevím, jak reagovat.
blblě, má chuť ho nakopat do zadku. protože jsem mu deset let říkala, že takhle skončí a on se buď smál nebo nadával. nejvíc nesnáším, když mám pravdu. život s cukrovkářem není lehký, no. mají pozměněnou psychiku.
hledání nových kancelářských prostor po nečekané výpovědi si nedokážu vůbec představit.
