Vari já dělala autoškolu v únoru, skoro celé jsem to odjezdila ve tmě a případně sněhu. Ale bohužel mi z toho nic nezůstalo, dlouho jsem pak neřídila a i teď řídím sporadicky.

dzizisketa My jsme právě ted úplně všichni na poradě na gauči. I děti. Velkamala se tváří teda že už by to mohla řešit taky. Jen malamala se dívá radši na prasátko Pepou, ale velkoumalou ta problematika dost fascinuje. 

dzizisketa  Tak to chápu. Já mám kamarádku učitelku angličtiny a ta angličtinu svého muže označuje za "velmi podivnou, ale sebevědomou", taky prý trpí pokaždé, když ho slyší mluvit. 

Karja náš mladší byl už i u pár přijímacích pohovorů, hečmuž byl svého času znám jako "Ten, co chová dítě" Teď máme novinku, mladší nosí tatínkovi kafe. Akorát že mu nechci dát do ruky hrnek s  horkým kafem, takže to kafe nesu já, on jde se přede mnou a muži sdělí "tati, přinesl jsem kafe"

Evaeva Tak to je dobrý. No jako on sambo sdílí pracovnu s ložnicí malymaly takže pak musí jít v čase jejiho spaní do obýváku, proto se to takhle sešlo. Ale taky mezi vetama najednou padne ,,udělej mi prosím kafe,, a já vůbec nevím ktera bije. 

Karja jo to je blbé, muž pracuje v ložnici, ale tam už nikdo nespí. Teď teda už ani tolik na HO nebývá. 

Evaeva Jo, to vůbec nevadí, jen my jsme teda s velkoumalou zvyklé, že když malá spí tak skoro ani nedejchame, nechodíme na záchod pro žádný jídlo, prostě nic. A on tohle vůbec nerespektuje, normálně jde na záchod, takhle riskuje! 

Garfie jak řekla moje lektorka: děláš chyby, ale dokud rozumím, co chceš říct, je to cajk.

Ale jednou jsem byla na schůzce k projektu, ke kterému jsem se přidala až v půlce a to bylo čiré utrpení. Projektak si pletl časy, takze jsem vůbec nerozklicovala, co se už stalo stalo a co se teprve plánuje, a zároveň zájmena, takže u půlky cizinců jsem nebyla schopna zjistit, kdo za kterou aktivitu zodpovídá - mluvil o him a ozval se ženský hlas. No vzpomněla jsem si na něj u ty diskuze o they/them :)

Karja No to u nás je naštěstí jedno. Poté, co usne bys mohla vedle štípat dříví

continuity To mi připomnělo celosvětovou konferenci v jednom mém jobu. Z pódia na nás mluvila francouzka, která kromě šíleného přízvuku zcela ignorovala "h", asiat, který intonoval vždy po třech slabikách a bylo mu jedno že to vychází doprostřed slov a indka, které nerozumněl vůbec nikdo. Všichni si viditelně oddechli, když vystoupil kolega z Irska, aby vše shrnul

A to byla ještě zlatá doba, kdy se na konference jezdilo osobně. Teď mám naštěstí kolegy jen z GB, NL a PL.

andulka01 hihi, já měla kolegu z Francie, který mluvil výborně anglicky, ale byl trochu líný, takže někdy mimo oficiální příležitosti přestal vyslovovat h. Po práci jsme se třeba sešli na večeři, pijeme víno a už to jelo: í is....í ed... A já zuřila, že normálně umí říct hí is...hí hed a ať to laskavě používá

Ou jé, zlaté časy stáží, konferencí a výjezdů.

andulka01 Francouzi jsou speciální, ale dá se na ty chybejici hlasky zvyknout. Zato u Indů nepomůže nic, jen si psát.

Ja měla kdysi francouzského kolegu, který mluvil anglicky mnohem lépe než já. A jednou mi opravoval nejaky důležitý email pro představenstvo a trval na tom, že rozkazovací zpusob se tvoří s neurčitkem: please TO send. Pry je to vyšší důraz. No já o tom nikdy neslyšela a dost jsem pochybovala, ale byl natolik přesvědčivý, že jsem to nakonec konzultovala s lektorkou.

Vari já si udělala řidičák hned v 18 a pak dvacet let nejezdila, neb jsem odesla do Prahy a tady potřeba ridit nebyla. Vloni jsem musela začít jezdit, tak jsem unor/březen absolvovala kondiční jízdy v rozsahu autoškoly. Jediná výhoda, že jsem se nemusela obávat zkoušek. Měla jsem moc dobrého instruktora. Chválil, motivoval, ale přesto upozornil na každou chybu. Jen jednou jsem jela s jiným a to jsem měla chuť zastavit, vystoupit, dělal blbe vtipy a až urazel. Pravidelně jsme jezdili i dálnici, což bylo super, přece jen na tu rychlost si člověk musí zvyknout. První měsíc samostatneho řízení jsem měla manuál, pak dostala automat, který je naprosto super. Zjistila jsem, že řízení mne baví. Rada, co mi dal instruktor pro začátek byla, nebát se, že něco nezvládnu a vyhýbat se tomu. První měsíc na mne několik aut zatroubilo. Zetko jsem si ani nestihla pořídit. Největší zážitek byl první myčka. Byla jsem v ní prvně v životě a hned jako řidič. 

continuity A co na to lektorka? Taky jsem se s tím nikdy nesetkala.
V začátcích byly šílený i ty indický call centra. Teď, musím teda říci, ten můj současnej otravovatel má angličtinu skvělou. No a pákistánští taxikáři v GB, to je kapitolka sama pro sebe :-)

A při cestě po Austrálii jsem musela řešit nehodu, po telefonu, s policistou z centrální Aust. No to jsem opravdu nedala, ten přízvuk byl fakt moc. Naštěstí mi pomohli turisté ze Sydney. A pak jsem si báječně popovídala s panem řidičem odtahovky, chvíli jsem si zvykala, ale jeli jsme spolu pět hodin, času dost :-)

andulka01 jasné, že je to blbost. To bude nějaký francouzský gramaticky tvar převedeny do angličtiny.

A co teprve Maďaři když mluví anglicky.Prvnich asi šest vět jsem nedokázala rozlišit zda mluví ang. nebo mad. Ten přízvuk byl strašně silný 

S francouzskou angličtinou mám strašný zážitek 2,5 roku zpátky. V Paříži jsem přednášela na semináři jedné spolupracující laboratoře, vše proběhlo v pohodě a až úplně poslední otázka byla od jednoho z šéfů, velmi nesympatického chlapa. Na poprvé jsem myslela, že na mě mluví francouzsky, na podruhé taky, na třetí opakování jsem šla až k němu, myslela jsem, že třeba špatně slyším. No, tak ani ťuk, měl z mého pohledu tak strašlivý přízvuk, že jsem nerozuměla opravdu ani slovo, dodnes netuším, na co se mě ptal. Odpověděla jsem něco neurčitého, připadala jsem si jak debil a on se tvářil naštvaně.

Garfie jak řekla moje lektorka: děláš chyby, ale dokud rozumím, co chceš říct, je to cajk.

​Něco podobného říká i moje lektorka "klid, já ti rozumím."  Ale já mám teda angličtinu mizernou, fakt s tím bojuju už leta a mám pocit, že nějakého suveréního postoje nikdy nedosáhnu, pořád je to pro mě strašný stres. A do toho japanglish... 

rysamona Já jsem bydlela na koleji, takový společný byt se třemi pokoji, s Maďarkou, bavily jsme se německy. S ní na pokoji bydlela Moldavanka s tou jsme se bavily taky německy, ale ona byla dobrá v angličtině. A ona si furt tak jako stěžovala že ta Maďarka se s ní vůbec nebaví, pak z toho snad až za čtyři měsíce vylezlo že ona na ni mluví vždy anglicky a ona uměla anglicky tak A1, coz ona netušila. Nechápu jak na to neprisly

rysamona já mám opačnou zkušenost, s několika Maďary jsem spolupracovala, jejich angličtina byla fajn, na úrovni a úspěšně se snažili těžký přízvuk potlačit.

zato Francouzi, to je fakt děs. Chybějící "h" jsem si po nějaké době začala dosazovat, ale i tak jsem často zirala a měla pocit, ze mluví francouzsky. Občas jsem je musela požádat o zopakování a jednu obzvlášť speciální řečnici i o napsání slova   Byla jsem rada, ze jsem se toho teamu zbavila.
Ale oceňuji všechny, kteří se snaží komunikovat!!