Gatita ty jo, to nechápu. Dopoledne v tom bazénu asi není zrovna narváno, ne? Některý lidi jsou fakt

stes ja si taky rikala, ze ploutve jsou ve verejnem bazenu mimo. Pokud nemas pronajatou drahu, coz nebyl ten pripad. Ja tam teda casto lidi s ploutvema vidam i mimo pronajmy, ale neprudej ostatni. Ty jo a ja chvili fakt premyslela, jestli nejsem na rychlou drahu moc pomala. 

Evaeva ono prekvapive narvano byva, protoze pulka drah je v pronajmu plaveckych skol. Mela jsem krome koupaci casti bazenu na vyber jen ze dvou drah. V pomale byla hlava na hlave a v te druhe skoro nikdo. No proc asi. Chtela jsem ji poslat do haje, ale uplavala mi:)

Gatita měla si počkat na další kolo 

Gatita Měla to brát jako výzvu a podplavat tě :-) 

Dneska jsem vzala velkou do kavárny, chtěla jsem nám udělat pěkné odpoledne jen ve dvou. Kavárna byla obsazená skupinou cca 15ti žen kategorie 50+, měly zabrané a doprostřed přesunuté všechny kulaté stolky z kavárny. Došla jsem k pultu, s kavárnicí se známe z opakovaných návštěv, má dvě dcery ve stejném věku. Chtěla jsem nám koupit něco sladkého, fresh a sobě kávu aspoň s sebou, ale řekla mi, že se nejedná o uzavřenou společnost a nabídla dvě křesílka s pidi stolečkem v rohu, což jsem ráda akceptovala. Dámy byly velmi hlučné, používaný slovník byl nevybíravý, a to velmi. Námětem v době našeho příchodu byli ukrajinští uprchlíci. Propagandou byly prosáklý všechny do jedné, litanie na jejich výhody, drzost, neslušnost, podmínky u nás byla proložená povzdechy o našich samoživitelkách a končily výkřikem, že to tam bylo tak strašný (na UA), že tam ten Putin prostě musel vlítnout a udělat pořádek a my bychom se za to měli modlit, že to tak udělal. Konfrontovaná vší tou tupostí a zlem jsem byla úplně  konsternovaná. Chtěla jsem vstát a něco říct, jim všem, ale naprosto jsem se na nic nezmohla. Přišlo mi to úplně marný a zbytečný. Velká se ptala, co se stalo (byla jsem dost zaražená), tak jsem jí aspoň nahlas vysvětlila, že se mi nelíbí, jak moc sprostě ty paní mluví,  a taky že mluví hlouposti o lidech, kteří sem utekli před strašnou válkou a potřebujou naší pomoc. Odešly jsme promotně, pachuť zůstala. Byly to arcip*či (pardon my french)

edit Gatita za našich mladejch let bych řekla "trapka"

marieu tlapkám moc  já jsem už dva týdny marod, tak žiju alespoň online a včera jsem opakovaně četla tuto výzvu a otvírala ten web a furt nechápala, až mi to objasnil sambo. A fakt jsem nepříjemně překvapená, co ti lidi dokážou napsat, vyslovit, ... Fakt někdo nevěří, že máme za humny válku a ty lidi prchají před smrtí?

Zu já se vyloženě bojím vystrčit ze svý bubliny nos.

je mi líto číst, že marodíš- moc ti přeju, ať jsi brzy při síle. Dneska jsem si na tebe opět vzpomněla, příjmala jsem k nám na preventivní zákrok pacientku se stejnou dg. Mladou mámu od dvou dětí. Doufám, že se držíš dobře

marieu ty myslíš asi Zuzuli, já budu jen jmenovkyně, která se svýho moribundu zbaví po pár balících antibiotik.

Zu ježkový zraky, to mi moc promiň! Teď vypadám jak ignorant a zní to hrozně hloupě, ale některé nicky mi trochu splývají. (Nebudu se omlouvat, že navíc melu z posledního jako každý pátek). Se jmény mám ostatně problém i v práci, zato dobře fixuju obličeje. Ještě jednou se omlouvám a přeju brzkou úzdravu.

marieu Strašný kafe teda, já taky nesnáším, když někdo mluví sprostě, asi malá slovní zásoba? 

marieu Tvá kavárenská příhoda je strašná, strašná .... Pořád si myslím, že takovéto názory mají pouze pomýlení jedinci, a nevěřila bych, že se najde organizovaná skupina dam v nejlepších letech, které se takto veřejně prezentují - tím nemám na mysli vybraný slovník. Bohužel hloupost, malost, přízemnost, ba i nenávist je asi rozšířenější, než bych chtěla věřit.

Před pár týdny jsem seděla s kamarádkou v kavárně, venku, stolečky celkem obsazené, kolem nás procházely hloučky lidí - a ano, někteří hovořili ukrajinsky. Jedna skupinka se usadila nedaleko nás. Dvojice středního věku sedíci na doslech se na ně nevraživě zadívala a komentovala to slovy o tom, jak se tu roztahujou, vyžírají nás, za naše peníze chodí do hospod .... Hnus, přemýšlela jsem, jestli se mám zvednout a něco jim říci. No neudělala jsem to. Potom mě napadlo, že to vůbec nemuseli být utečenci, ale ti, kteří tu žijí, pracují. Ostatně to je jedno - podstatu problému stejně vidím v nenávistném komentáři.

marieu neomlouvej se vůbec, to se může stát každýmu. Navíc sem píšu jednou za uherský rok, protože věčně dočítám a diskuse na vhodné téma vždycky promarním :) 

A každopádně příště přeji lepší prostředí na kafe s velkoumalou :)

Kan tak já se v indikovaných případech taky neudržím, ale v běžných hovorech/kolektivech/společnostech natož ve veřejném prostoru je to prostě no go a tečka prostě. Nejhorší kafe v životě a taky nejdelší! A to jsem měla zas takový fajn den, pocit z dobře odvedený práce včera i dnes, pohodlná stíhačka s dětmi, dobrá nálada všude vůkol, šéf, který se s námi odpo před odchodem domů rozseděl a příjemně rozpovídal... a pak takováhle pecka.

Hanka H no to je úplně to stejný, nechutný, nenávistný (kde se to v těch lidech k sakru bere?!?)... a propos ten  dnešní spolek jsem za "dámy" označila dost nadneseně. Nechci je tady zpodobňovat vizuálně, ale přišlo mi, že to k sobě všechno tak nějak sedí. Provinčně nemožně nastrojený, špatně obarvený, nezdravě vyhlížející, omezený, neorientovaný, závistivý a zlý. Navoněná bída. Jsem zaskočená sama sebou, jak mě to sebralo. 

Zu obvykle je to ram velmi přívětivý. Kavárnice z toho nicméně byla očividně taky dost nešťastná. Bylo mi jí líto- nemůvá prázdno, ale takhle "narváno" jsem tam nezažila. Jen ta společnost nebyla vybraná.

marieu soucítím, je to hnus. Nejhorší je, že jim nemáš co říct, abys je nějak střela/přesvědčila/napravila/otevřela jim oči/vytrestala. Můžeš jim říct nadávku, ale to asi moc ničemu nepomůže. Nesnáším tyhle neřešitelné situace. Víš co, teď mě napadá: nedávno jsem viděla odkaz na fotky, které poslal doktor z dětské chirurgie z Ukrajiny, aby bylo vidět, co aktuálně řeší. No, zvládla jsem první fotku, pak jsem to radej vypnula,  aby se mi o tom nezdálo. Kdyby měl u sebe člověk noťas, tak by jim to mohl vrazit na ty stolečky a pustit přehrávání, aby se měly u kafíčka na co dívat, krávy. 

Lav já jsem první týdny intenzivně sledovala zprávy v tv i online a každý den jsem plakala. Přestávám na to mít sílu. No a nemůžu věřit, že to můžou lidi nevidět/popírat/podporovat. Nenapadlo by mě jim nadávat, ale taky mě nenapadlo jak je jednoduše, srozumitelně a chytře setřít.

marieu Ja se snažím udržovat v takové křehké rovnováze, kdy toho hodně sleduju, ale ne vše, protože zároveň se pokouším držet emoce na uzdě. No, někdy se to daří víc, někdy míň. 

Umět srozumitelně a chytře setřít bych chtěla fakt moc, ale bohužel, při podobné situaci cestou autobusem mě i přes intenzivní vymýšlení napadaly jen ty nadávky a v reálu jsem to nakonec "vyřešila" pouze šlaredými pohledy při vystupování.

Jsou lidé, kteří by dokázali nejdřív dělat trochu hloupé, dát se s nimi do řeči a nakonec je nějak dobře vytrolit, ale já k nim nepatřím. :-/

marieu verím, že Ťa to zobralo, ale ako služobne staršia matka Ťa môžem ubezpečiť, že toto sú tie drobné momenty, ktoré Ti formujú dieťa. Zareagovala si voči nej super a pravdepodobne to bol pre ňu nevedomky dôležitejšie, ako príjemne strávené popoludnie, po ktorom ste obe túžili .

marieu já se nedávno pustila do dvou důchodkyn v Kauflandu, u přebírání mandarinek si tam meldovaly navzajem jak je děsný že ony nikdy nic od nikoho zadarmo nedostaly, a Ukrajincum se cpe horem dolem. Tak jsem jim řekla že ať si nechaj vybombardovat dum a jen s igelitkou se přesunou třeba do Německa, bez jazyka a zázemí, a že by se měly stydět. Pak jsem se teda trochu styděla i já, že jsem to nezvládla kulantneji, ale bylo to někdy v době kdy přišly zprávy z buce...