Vari Je to těžký, jsou ji 4 a takhle velký dítě si je samozřejmě vědomy svoji historie. Po "kojeňáčku" se jí na jednu stranu stýská, hlavně po těch dětech tam, vždyť to byli prakticky sourozenci. Jsou tam možné a domluvené návštěvy, ale ona tam na druhou stranu zatím odmita jet, protože má panickou hrůzu, ze ji tam nechají. Bude to chtít ještě hodně času. 

MP Meri a ako prebiehalo zblizovanie sa s malou? Ja si vobec neviem predstavit ake to musi byt tazke pre dieta, ze pridu cudzi ludia a chcu sa s nim zoznamit a adoptovat si ho (aj ked samozrejme záleží na veku v akok dieta je). Tam asi musi byt este dlha faza spoznavania alebo ako to prebieha? Sorry za blbe otazky ale je to hrozne zaujimave. A je super, ze si nasla skvelu rodinu, v ktorej jej bude dobre

Vari tak to je fakt anjel, klobuk dolu. 

Mrakoplas Ta poznávací fáze ani tak dlouhá vlastně není, rozhodne ne v porovnání s tím predlouhym předchozím prověřování adoptivnich rodičů.

Vlastne to funguje jako na Tinderu - nejdřív si date navzájem match  (za dítě to teda udělají soc. pracovnice) a pak už můžete rovnou přejít k osobnímu kontaktu. Nejdřív se za dítětem jezdí na návštěvu. Ty děti tam jsou seznámeny samozřejmě s procesem, ze občas někdo přijde a odvede si k sobě dítě a jsou pak rodina. Ale stejně si nedovedu představit, co si o tom ty malinké hlavičky myslí. Pak si můžeš vzít ditko na den domu. Další krok je, ze s dítětem prespite celá rodina ve zkušebním bytě (nevím jak se to přesně jmenuje, ale je to proste byt v blízkosti ústavu a tam si jdete vyzkoušet společnou noc). 
O délce těch jednotlivých procesu rozhodují soc. pracovnice, které ten zvykaci proces pozoruji a vyhodnocují (tady nevím jak presne, ale asi mají nějaké promluvy s dítětem a samozřejmě se to liší v závislosti na věku, novorozenec jde vicemen hned do rodiny). V našem případě to byly jeden týden návštěvy, pak jedna noc v bytě a v půlce dalšího tydne už měli malou doma na stálo. Adaptacni proces prý probíhal nadstandardne dobre a malá už pak naopak neutisitelne plakala, když ji do kojenaku večer vraceli. Pak už je "jen" ten navrh na osvojení k soudu (který teda ještě neproběhl). Suma sumárum to cele trvalo cca 14 dni od ukazani složky konkrétního dítěte do doby, než byla doma. No jak říkám, celkem fofr. 

MP Meri fuha tak to bola rychlovka, som si predstavovala ovela dlhsie. Vdaka za cenne info, nikdy som sa s tym nestretla a nevedela ako to funguje. Mam len jednu kolegynu co maju adoptovaneho chlapceka od jeho siestich tyzdnov a este jednych znamych, co si adoptovali romske dievcatko ked malo cca 6-8 mesiacov ale s nimi sa velmi nepoznam tak mi je blbe sa vypytovat. 

MP Meri díky za zajímavý vhled do adopcniho procesu. 

Kamarádce zavolali ze sociálky v pondělí, že je v porodnici dvoudenní miminko. V pátek ho měli doma. Bylo to asi rok pote, co byli schváleni co vhodní adoptivní rodiče. Pak Skoro rok a půl trvalo, než skončil poslední soud.Robatko má už čtyři roky a je boží.

Makara S temi miminky je to hodně jiné. Na bílé novorozeně je proste hrozná čekačka, to je smutnej fakt. Ale pak už to jde taky ráz na ráz. Táta se ženou chtěli taky miminko, ale toleranci si nastavili širokou a vzhledem k tomu, ze se vybírá rodič pro dítě, ne dítě pro rodiče ... to dopadlo jak dopadlo. Holcicka měla štěstí, ze se konečně objevil někdo, kdo si ji byl i přes její původ ochotnej vzít.

Jinak taková perlička, co mě osobně překvapilo v adopcnim procesu nejvíc - ze se nijak podrobne nezkoumaji podmínky, ve kterých bude dítě žít. Samozřejmě proběhla návštěva soc. pracovnic doma, ale tady jsem měla dost naivní představu, ze to bude nějaká podrobná inspekce. Měla jsem z toho přiznávám trochu strach, protože oni zijou řekneme dost netypicky, napr. minimálně polovinu roku spí venku, nejmladší dítě mají na homeschoolingu, jsou vegani atd. Ale to nikoho moc nezajímalo, ani takové praktické věci, jako jestli bude mít dítě vlastní pokoj atd. Mnohem větší duraz se kladl na to, aby dítě zapadlo do rodiny, bylo přijato všemi členy, aby rodiče byli kompetentní, stabilní psychicky i pokud možno zázemím ... a tak dále.

Coz je pochopitelně naprosto správně, jen já jsem byla v zajetí těch představ, ze přijde jedubaba s bilou rukavici a bude si odskrtavat, jak často se v domě uklizi, jestli si večer děti čistí zuby apod. 

MP Meri to jsou fakt zajímavé informace, ta poslední mně pozitivně překvapila (o neexistenci jedubaby). Dochází po umístění toho dítěte do rodiny nějaká sociální pracovnice, jsou ty rodiny nějak sledované a podporované?  Díky za tenhle vhled.

MP Meri Prosím tě, kde spí? Jako v nějakém stanu? (já vím no, to je téma od adopce....). Ale to minimálně půl roku zní hrozivě, na to, že teplo tady máme 4 měsíce v roce. 

MP Meri My jsme pripravu na adopci absolvovali před cca 15 lety a historkami o přísné sociální pracovnici, která nám bude slídit v bytě, nás zásoboval kde kdo. A bylo to přesně tak jak píšeš ty. A nejen u nás. U všech, kteří přípravou na adopci nebo pestounszvi prošli a znám je. Podle mě je to taková UL, kterou šíří hlavně ti, kteří nemají žádnou osobní zkušenost.

Makara U svěření do péče je snaha vyřídit vše co nejdříve, aby bylo dítě v rodině. Ale to trvání procesu než dojde k adopci, což je už nevratná záležitost, má svoje opodstatnění. Ten proces soužití je složitý, někdy se nezadaři. Není dobré to uspěchat.

MP Meri Tak to je super, že jsou i příjemní úředníci. Naše adopce skončila u přípravy na adopci, některé  otázky úředníků a chocho doktora byly, no zvláštní. Píšu o zkušenosti staré asi 15 let, tak se asi dost změnilo. 

Evaeva Když proběhne soud, tak určitě už ne a do te doby myslím taky už nikdo nechodi. Ale jsou v telefonickém kontaktu. Třeba už jsme řešili, ze malá strašně moc chtěla k jídlu zelene placky, tak se v neděli zjišťovali, co to je a tak

Karja Prosimte oni mají velkou terasu s výhledem na loukou a les. A tam mají proste futon. Návštěvy si většinou mysli, ze to je pro děti na válení, ale oni tam spi, tak do 6 stupňů v noci. 

MP Meri futon s výhledem na louku a les? Naprosto jim rozumim, taky bych spala venku. Vždyť jde jen o teplejší peřinu.

MP Meri Spaní na terase to skoro ani není spaní venku :o) Taky bych to tak klidně dělala. A ta vaše rodinná adopce se mi moc líbí jak o tom píšeš. Přeju holčičce hodně štěstí.

MP Meri tak to mi zas přijde škoda. Přecejen to sžívání může být složité, děti můžou mít speciální potřeby, nějaká podpora by se mohla hodit.

MP Meri Tak zas jsou asi otužilí teda! Já bych se bála že mě tam něco sežere teda:-D:-D

Včera pred půlnocí jsem hledala pojištění. Dnes ráno v osm volala paní. Nemohl by někdo těm agentům vysvětlit, že lidi, kteří jsou mentálně schopni o půlnoci řešit pojištění, nejsou ráno v osm ještě ani na provozní teplotě?

andulka01 A žádní sousedi  Mě by teda zabil ten noční život, ty storky o tom, jak jim liška kráska od postele pantofle  Ale člověk si zvykne na všechno. Aby malá neměla úplnej šok, první asi týden s ni spali v ložnici, ale pak už pekne všichni ven.

DruI Díky

Evaeva No jak říkám, volat do kojenaku můžeš kdykoli, počítá se i s návštěvami těch starších děti, které o to můžou mít pochopitelně zájem. Takže pokud mas potrebu, určitě ti nějaké navazne rady poskytnou. Ale ze by přímo přišel někdo na návštěvu, aby posoudil, jak to klape, o tom nevím. Ale příště se přeptám, taky samozřejmě neznám úplně všechny detaily. 

MP Meri to nemusíš, díky. Je to vážně moc zajímavé.

continuity tohle slavíci/ignoranti prostě nejsou schopni pochopit... A jestli si poptávala pojištění, tak chtěla být u kšeftu jako první no :-)
Mě takto volala paní v sedm, vysmála se mi, že tam "u nich" se vstává brzičko, to neni jako v Praze. A že jakto ještě nejsem v kanclu u počítače. Hm, to, že tu nabídku na loď jsem jí posílala ve dvě ráno (protože paní šumperská podnikatelka ji potřebovala naprosto urgentně), to tak nějak přehlédla... To, že mě pak pérovala ještě tři dny/rána aby se pak rozhodla, že to asi není dovolená úplně pro ni, to už jen dokresluje ten obrázek slavíka a hlavně ignoranta.