Evaeva tak ona to asi neočekává od všech, prostě to zmínila, že asi i takoví jsou. 

Mě to učení s dětma třeba vůbec nevadí, pokud oni chteji. klidně si počtu i v učebnici. U nás se dejepis učil blbě, tak se kolikrát i něco přiučím. 

continuity jo, pokud děti chtějí, tak je to samozřejmost. 

Se starším se neučím vůbec, jednu dobu jsem mu musela podepisovat úkoly, aby bylo jasné, že je dělá doma. Teď je na víceletém gymplu a to netuším absolutně nic. Všechny učebnice má ve škole, o úkolech tvrdí, že nemá. No, známky jsou ok, takťe jsem taky ok. Mladší vyžaduje u úkolů mojí přítomnost, tzn. já si vypiju kafe, on to mezitím napíše a já podepíšu.

barbucha tak když jsem měla děti, ještě jsem to nevěděla,byla jsem přesvědčená, že mít děti je to nejlepší .

přítelkyně bývalého žádné děti nemá a vnoučata má vlastně bez zásluh , ale má je ráda tak jí odpouštím

continuity Já po sobě taky nedokážu nic přečíst, mám pochopení! 

Kokoska Už se trochu učí, ale velmi zvolna. Mají tu japonštinu zatím spíš hodně základní a učí se spíš o Japonsku, teď probírali Tokyo, umí se tak maximálně podepsat a představit. Ale občas nacvičí v japonštině nějakou scénku a učitelka to natočí a pošle nám to. Teď třeba hráli scénu "ve škole" a každý měl nějakou roli, můj syn "hodný student", je to vždycky hrozná sranda! :-) Jinak japonštinu mají poviinou až do osmé třídy, potom se rozhodují mezi japonštinou a dalším cizím jazykem. 

Garfie však já ji to úplně za zlé nemám, ja dávala poznámky z přednášek kopírovat kamarádovi, který na ně nechodil a ten mi vždy přečetl, co jsem potřebovala. 

Na druhou stranu na základce jsem to po sobě ještě nějak přečetla, teď už jen word.

brrr A už si na gymplu zvyknul? Jinak tady je to stejné, vůbec netuším, co se děje ve škole a u syna dokonce vůbec nedostávám ani žádnou zpětnou vazbu, třeba známky nemají, jen asi 2x donesl písemnku z matiky s procenty úspěšnosti. Je to zvláštní, ale už si zvykám. 

continuity  Nejhorší byla ruština, tu jsem po sobě nepřečetla nikdy! 

continuity Tuhle popisovala svůj běžný den taková ta paní ekonomka co má asi milion děti:-D No...:-D. A taky psala, že každý den se podívá co děti braly ve škole a projde to s nima po svém. To mi přijde fajn, já to teda asi dělat nebudu, ale věřím že pro spoustu inteligentních rodičů je to důležité něco doplnit do těch osnov, na něco upozornit a tak. 

Kan Ten ,,náš,, třeťák si je píše sám, ale pod dozorem, mě některé ty věci připadají poměrně těžké a přijdou mi koncipované některé tak, aby jako se nad tím zamyslel nějak víc neni to pouhé procvičování toho co brali  Navíc hodně píšou diktáty, i z angličtiny, tak to je vhodné trénovat. 

Garfie Bez známek jsem si těžko zvykala i já a to jsem to vlastně chtěla. Zase mi tak nějak nechybělo to neustálé srovnávání, jak je na tom oproti ostatním. Učitel probral se mnou co umí a co ne, co mu jde a jak to jde ostatním jsem vůbec netušila. Na to si zvykám zase teď. Najednou zase známky a jestě i s průměrem ostatních.

Ja domaci ukoly nesnasim, v praci je davam, protoze kdyz jsem je nedavala a misto nich mela tydenni projekty, ktery byly podle me super, tak rodice drzkovali, ze je lepsi delat 10 nudnych cviceni nez delat napr. komiks o Velke Morave a ja jsem proste chtela mit klid, protoze jako labilni clovek si vsechno beru osobne. Skoda kreativnich ukolu, ktery je bavily a me taky. 
Se svyma detma se ucim z povinnosti, ale nesouhlasim s tim. Ukoly bych zrusila.

Proste nejsem uca, ale kreativni pruvodce. Mamradost, ze spousta mych decek miluje psani, protoze je necham delat vlastni knizky, malujou, ty ktery bavi matika, maji vic geometrie a pocitani. Akorat je to vic prace pro me. No a akorat teda na me jeci ty nejhloupejsi matky, co maji dite, ktery bavi akorat mlatit Ukrajince, krast babicce prachy, kupovat za ne cigara a preprodavat je starsim spoluzakum. No, tak vsem se nezavdecim, ze.

No a pak má někdo doma dyslektika, dysgrafika a dysortografika v jedné osobě. A je to hrozné, nad úkolem z češtiny prosedíme i hodinu ve třetí třídě. Teď ještě navíc vypracovává pracovní listy na posílení percepce, to ho alespoň baví a jde mu to. Ale čtení a psaní je fakt náročný. Doufám, že mně tu někdo uklidní, že se to zlepší nebo si alespoň zvyknu. 

Luna nelíbilo by se ti víc na nějaké soukromé škole? Podle mě máš dobré nápady, je škoda, že nemáš možnost je realizovat.

Evaeva Urcite ne, pro me je kazda skola nakonec stejna, protoze ja chci malovat a "ucim" hlavne kvuli prijmu.

miuu Takového žáka jsem měla(a ne jednoho), ale tenhle byl kamarádčin, takže jsem ho jezdila ještě v důchodu doučovat, aby neměl čtyřky. On ale stejně vždy sklouzl na povídání o něčem jiném

Pak se v 8. třídě rozhodl, že chce jít studovat, nějakým způsobem(to už jsem ho nevídala) se vypracoval a nyní velmi úspěšně studuje 3. ročník pražské střední Scio školy a moc ho to tam baví.

Tak snad jsem tě trochu uklidnila

miuu nevím jestli se to zlepší (jeden sedí vedle mě a je to bída i v 45+), ale v těch vyšších ročnících to už nebude tak strašně vadit (a po škole už vůbec, většina dokumentů se stejně píše ve Wordu a ten ty nejhorší zvěrstva vychytá). 

Garfie Já s nim o tom moc nemluvím. Nebo takhle, když se ho zeptám, tak si jenom stěžuje a mě to popravdě děsně deptá. Dokáže být jak kafemlejnek a vydrží to hodně dlouho. Když někdy začne o gymplu mluvit sám od sebe, tak dobrý, dokonce vykladá nadšeně. Pak se na něco zeptám a je to zas všechno špatně. Ale podle známek je docela aktivní, dokonce se třeba nechal dobrovolně vyzkoušet. Je dost soutěživý, takže tohle mu jde.

Luna A já si zrovna myslim, že ano. Soukromá škola typu té naší. Učitelům se i říká průvodci a učí se tam spiš tak, jak to ty děláš a přeješ si dělat. K tomu jsou tam platy vyšší, aby si udrželi dobré učitele. 

miuu Náš dys u všeho možného s poruchou učení a soustředění, má nakonec i maturitu a dostal se na zahraniční vysokou, kam nenastoupil. I když mi na ZŠ všichni řikali, ať ho dám na učňák, jenže on je ke všemu manuálně nepožitelný. Ale ty nervy s učením byly celou školní docházku, to nebudu říkat, že ne. Problém nebylo iq, ale porozumění textu, takže ve vyšších třidách jsme si museli o všem doma znovu popovídat. Přečist v knížce, bylo k ničemu. Takže velký problém s maturitou z čj, ale i to dal na první pokus.

miuu Manzel ma vsechny tyto dys a stredni a vysoka mu uz nedelaly problemy. Je velmi nadany na veskere technicke a matematicke zalezitosti. Na opravu gramatiky ma dnes v praci asistentky  a v osobnim zivote me. 

Jos obcas mu koukam pres rameno kdyz resime neco do prace, a jen suse opravuju texty:D

miuu Já jsem také různé dys... první dvě třídy byly dost hustý, jsem narozená o prázdninách, tak bylo mamce i vyčítáno, že mě nenechala dát odklad. Naštěstí jsem měla dobrou učitelku a od třetí se to začínalo nějak lámat a i když jsem s češtinou bojovala dlouho, dostala jsem se od 3. třídy do výběrové třídy. A čím jsem starší, tím je to lepší, gympl v pohodě, na VŠ jsem se dostala se skoro 100% percentilem. Píši jak prase pořád ale díky wordu a automatickým opravám, se tím můžu i celkem dobře živit ale všechno po sobě musím číst aspoň 3x než ten text můžu vypustit do světa, a i tak to nikdy není 100%.