Tak Betty ja to kupuju/dostavam kazdy rok a nekdy vyrostou a nekdy ne, prestoze nic nemenim

Ja proste nemam rada prekonavani, ale klid.

​A proto jsi šla pracovat do školy

No, na nemocenský nemůžeš bejt věčně, dvě malý děti mají svoje potřeby... asi bych se poohlídla fakt po nějakým klidnějším zaměstnání, třeba v nějakým nezajímavým a nevyhledávaným archívu!

Já si trochu postěžuju, ale taky trochu "poděkuju".

Stěžuju si, že jsem chytla od dítěte 7. nemoc (ruka-noha-ústa). DĚKUJU, že snad máme mírnou verzi (v mém případě puchýřky na rukou a chodidlech, internet je plný o moc hroznějších obrázků a příběhů, fuj).

I tak si připadám, jako bych si co pár minut v dlaních požmoulala pěknou mladou kopřivu a další si narvala do ponožek .

Garfie Nesel. Dnes uz zas rekl, ze s tim mam neco delat, ale ze je to asi marny, ze furt jen slibuju a nic. Asi uz jsem pripravena i odejit. Jakkoli jento hrozny a neoredstavitelny...

Luna ty terapie, kam chodíš, ti nepomáhají? Jak se k tomu staví ta psycholožka, nechtělo by to intenzivnější péči? Začínám mít o tebe celkem strach. Možná by muž s tebou zašel aspoň tam. 

Luna to je ale blbec. Ja vim, ze skvely otec a pomohl ti v nemoci. Ted se ale chova jako blb. Neco se sebou delej. On chce mit klid. To je ale blb. A nevsiml si, ze i ty to po nemoci nemas lehke? On ceka, ze za to, ze vedle tebe stal, tak ho ted budes obletovat? Proc se tomu brani? Aby se nahodou neukazalo, ze je problem i u nej a ne jen ty jsi mimo?

Luna a chodis nekam na terapie? Nebo to bylo mysleny jako "udelej s tim neco, at ses zase normalni"? 

711990 Nechodim. Nemam na to cas.

Lunaaha

Luna A víš nebo máš pocit, co by ti mohlo teď pomoc? Můžeš si o to manželovi říct? Jestli tě nabáda, abys se sebou něco dělala, nedali byste dohromady nějaký časový plán, abys mohla k psycholožce zase chodit? My tě tu rády podpoříme, utěšíme, ale asi bylo efektivnější se svěřit odborníkovi.

Nebo když je ti mizerně, co zkusit zavolat na krizovou linku a začít aspoň tak. Oni poradí.

Luna Běhá mi mráz po zádech, když čtu tvý odpovědi. Souhlasím s kolegyněmi tady, že nejlíp by ses měla dostat na neschopenku z psychických důvodů ( a že se to dá podložit, vzhledem k tvé zdravotní historii). Pro ty praktický "silný" lidi z tvýho okolí bude štempl z psychických důvodů sice podezřelej, ale přece jenom štempl, tudíž něco hmatatelného.A mezitím si vybrat oddychový čas a zároveň docházet na psychoterapii/psychologii. Já si třeba nadávám, že jsem byla naučená, že má slabá psychika je má slabost, že bych měla zatnout zuby a vydržet. No, a co se stalo? Přelívá se to na moje dcery, na každou různě. 

Luna Čtu, co tady píšeš a mrzí mě to.

Já si myslím, že tebe prostě dohnalo teprve teď to celkové vypětí. Léčíš se, člověk vydá všechny síly, fyzické, psychické, aby to dal a přežil. Potom to dobře dopadne a přijde nějaká doba euforie. Zvládla jsem to a mám sílu a chuť pracovat. Jenže si myslím, že si začala moc zhurta, práce, škola, malé děti, rodiče, kteří moc nepomůžou, spíš naopak. A možná i na toho manžela je to moc.

A ano, syndrom vyhoření přichází celkem plíživě a potom třeba ze dne na den už nejsi schopná do té práce jít, něco udělat. Myslím, že už seš opravdu hodně blízko (osobní zkušenost) a nemyslím, že pomůže psycholog. Potřebuješ už opravdu vypnout a neschopenku, nejsem psychiatr, ale řekla bych, že už i nějakou podporu léků. Ono to není ostuda, není to navždy, ale je potřeba to řešit. Já jsem to řešila ve chvíli, kdy jsem si to ještě uvědomovala, i tak jsem snad měsíc potom byla jak v komatu. Nebyla jsem schopná jít pomalu na wc, ten měsíc jsem prospala a do dnes si říkám, že nechápu, jak se to stalo, že jsem to neviděla a neřešila ještě dřív. Moc na tebe myslím

Luna Přidávám se k těm, které by doporučovaly vzít si neschopenku a uvolnit si tím ruce k lepšímu řešení toho všeho. Podobnou situaci zažil před několika lety můj muž. V práci nesnesitelně, přemáhal se, že zvládnout to a vydržet je přece věc cti (prostě chlap, žejo...), navíc má v povaze silně melancholickou strunu a blbě zvládá stres. Já čula problém už nějakou dobu, opakovaně jsme o tom mluvili, ale protože jsem z těch, co vydrží hodně, tak jsem ho do řešení úplně netlačila. Což zpětně hodnotím jako chybu. Protože se nakonec stejně sesypal a byla z toho neschopenka na čtyři měsíce, následně výpověď a nový život v lepším oboru.
Nejsem v tvých botách, ale moc prosím, zvaž to.

Isca neznam uplne tvou rodinnou situaci, ale jsi dobra, ze mas nahled na to, jak je psychika rodicu provazana s detma a ovlivnuje je.

prala bych si, aby k tomu poznani dosla i moje mamka, ale nakonec jsem se musela smirit s tim, ze tahle faze u ni nenastane.

Lunaaha

​No, asi tak. Luna Promiň, ale terapie je základ. Na tu si ten čas opravdu najít musíš, bez toho se budeš jen točit v kruhu, at se rozhodnes odejít nebo ne.

 
Spousta terapeutu nabízí i on-line sezení, pojišťovny na terapie přispívají finančně ... není to lehký, chápu, ale pokud s tím opravdu chceš něco dělat, zkus k tomuhle kroku sebrat odvahu. 

edit 

Ja bych zvazila v tvé situaci i medikaci, ale z mě zkušenosti to posoudí terapeut, jestli tě "požene vejš" pro léky, nebo jestli je šance to zvládnout jen s terapii.

MP Meri souhlas.

Luna zacni zase chodit na terapii. je jen to tvuj zivot, mas za nej zodpovednost, ale taky moznost si ho udelat podle svych predstav. nikdo jinej ho za tebe nebude zit, ani partner ani nikdo dalsi.

Luna to je ale blbec. Ja vim, ze skvely otec a pomohl ti v nemoci. Ted se ale chova jako blb. Neco se sebou delej. On chce mit klid. To je ale blb. A nevsiml si, ze i ty to po nemoci nemas lehke? On ceka, ze za to, ze vedle tebe stal, tak ho ted budes obletovat? Proc se tomu brani? Aby se nahodou neukazalo, ze je problem i u nej a ne jen ty jsi mimo?

​myslis,ze je tento prispevek vhodnej kdyz o muzi Luna nic nevime? 

Ono neni lehke zit s clovekem co ma psychicke problemy a nic s tim nedela.

Zacnu. Protoze je to porad dokola. Mesic, dva dobry a pak to zas praskne a je mi na nic. Ta psycholozka, ke ktere jsem chodila pri lecbe je super, ale parkrat jsem tam byla i potom a uz to nefungovalo, je mi jasny, ze uz potrebuju pracovat s necim jinym, takze hledam.

Luna A řekla si te terapeutce, ze už ti to nestačí? Ze to nefunguje? Probrala si s ni další postup? Protože naprostá upřímnost je na terapii základ. 

Jestli ti nevyhovovala ona, jako osoba, hledej jinde, z moji zkušenosti to s dostupnosti terapeutu není tak zle, jak se někdy prezentuje.

MP Meri Jako osoba mi vyhovovala vyborne. Ale je specializovana trochu jinak nez ted potrebuju.