No neeee jako! To je fakt skoda. Necitite se ve vystrihu? Myslim, ze by vam seknul. Za predpokladu, ze se to libi i vam na sobe samotne.

Je to asi stokrát obohraná platňa, ale musím sa tu posťažovať na ľudí, ktorí sa nikdy sami od seba neozvú a zakaždým ich musím o nejaké stretnutie/pivo/obed "uháňať" len ja. Potom si pripadám ako blbec a aj keď stretnutie nakoniec prebehne fajn, zostáva mi hlodať v hlave, že ma možno ani vidieť nechcú, len mi to nechcú povedať na rovinu a čakajú, že sa už neozvem... Už som si toľkokrát hovorila, že tentokrát nevymäknem, nech sa prvý/á ozve on/a, ale to by som asi dopadla tak, že by som sa nestýkala s nikým, nič nepodnikala a sedela doma. A to sa s väčšinou vidíme len párkrát do roka... 

A já jsem za ty Zarovský, hubený rukávy tak ráda...

Výstřih jako výstřih, ne?

Je fakt, že výstřihy jsem nikdy moc nenosila, vždycky jsem se líp cítila v přiléhavých vršcích ( třeba v rolácích na tělo ) než v oblečení s větším výstřihem ( na té košili ho teda můžu mít klidně dost hluboký, ale tam mi připadá, že je to ok, že to vlastně zanikne, jak je košile volnější ).   

Ale jo, já chápu, že nejsou všichni oplácaní jako já.  

Já si taky myslím, že by ti výstřih slušel.  Ale je jasné, že pokud by ses v tom necítila, tak to nemá význam. 

Přesně.  Já mám spoustu kamarádek a kamarádů když jim volám a kontaktuji je já.  Ale sama od sebe zavolá jedna.  Vždycky jsem si říkala, jestli jsem tak trapná, blbá nebo se jen vnucuji.  Teď už to neřeším.  Když chci a o ty lidi stojím, tak se jim ozvu, hodně jsem jich už úplně vypustila. Ale dřív mě to strašně štvalo.  Nebo spíš mrzelo. 

a Berta já jsem třeba taková nešťastná (introvertní) povaha, nejen co se týká organizování schůzek, ale i jiných akcí, výletů, sportu, divadla apod... hrozně nerada jsem iniciátor čehokoliv. ale moc ráda se přidám a účastním, to jo, pokud by ale všichni čekali až začnu já, tak nevystrčím nos z baráku:-/ takže já všem co jsou toho schopní a někam kamkoliv mě vytáhnou hrozně vděčná! fakt se nevnucujete, nedejte se odradit:-)

ja som to tak s niektorymi ludmi spravila a nevidela som ich uz par rokov... takze tak. proste niekto za to fakt tomu druhemu nestoji. nevesat hlavu - ludia prichadzaju a odchadzaju

Tak kdy zajdeme na to kafe, jak jsme se domlouvaly?

Nejde o oplácanost, někdy stačí mít běžnou, tedy včetně nějaké svalové hmoty, horní končetinu a je po legraci. Takže klid .

Já ti dám oplácaná! Máme myslím stejnou velikost 

můj diář zeje prázdnotou;-) moc ráda.

Už som takto práveže stratila kontakt s dosť ľuďmi, ale presne ako píšeš, niektorí mi za to proste stoja a občas ma zamrzí, že pre nich asi nie som tak dôležitá ako oni pre mňa. Možno to nemyslia zle, ako písala viktorka_od splavu, takže ďakujem aj za pohľad "z druhej strany barikády"  Asi to len musím prestať tak riešiť. 

Ok. Jestli to myslíš vážně, domluvíme se soukromě.  Já jsem pro každou legraci a ráda poznávám nové lidi. 

Já jsem docela introvert, ale když mám někoho ráda a je mi blízký, nezabrání mi to ozývat se a navrhovat schůzku, kafe, večeři, výlet..ne každej den, ale zčasunačas jistě. 

Lidi, který se neozvou nikdy, leda když něco potřbujou, nekontaktuju.

Ha, jestli ten problém není právě v tý velikosti. Já takhle chodila zkoušet jeden kabátek, až mi ho v S vyprodali, tak jsem holt vyzkoušela XS a zjistila, že je to konečně ono - nikde nic neodstává, nepřebývá... Odešla jsem z obchodu s ním. A toho oblečení v malých velikostech bych se nezbavovala. Já měla asi nejlepší postavu v životě v nějakých 36, 37 letech. Nikdy nevíš.

Jeste jednou dekuju vsem, ktere jste mi napsaly. Mam za sebou par hnusnych dnu precist si tolik milych komentaru je fakt balzam. Dekuju.

Já to mám přesně jako viktorka_od splavu. Teda mám starou partu z gymplu, kde organizuju setkání já, ale jinak je to bída. A čím jsem starší, tím mi to jde hůř. Když jsem byla na mateřské s prvním dítětem, spřátelila jsem se sousedkou, která je hrozně akční, podnikavá, vtipná, prostě bezvadná extrovertka. Musím říct, že díky ní patřilo to období k nejlepším letem mého života. Seznámila jsem se s obrovskou spoustou lidí, naučila se několik nových věcí, pořád něco podnikala. Až když jsem se odstěhovala, došlo mi, jak moc to bylo díky ní. Vídáme se pořád, ale už dost sporadicky (a vždycky vyjde iniciativa od ní, sakra!!!) a mně to moc chybí. 

lidi kteri se ozvou jen kdyz neco potrebuji jsou uplne jinej zivocisnej druh. ja mam celkove zabrany neco po nekom chtit... natoz takhle:-O hamba by me fackovala