Je světový den vody. Tak jsem si stylově vytopila kuchyni ![]()
Stěžovací vlákno
To odpovídá tomu, že určitým lidem sice vybírám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale tak nějak to cítím jako "tady máš a dělej si s tím, co chceš" :D
Den vody? Fajn, ale lít ji na nás shora zrovna nemuseli! V 6 ráno mě vzbudilo, jak to mlátilo do oken. Zrovna se mi podařilo usnout potom, co mě před půl vzbudil řev kosa. Jó, jaro!
ja to beru i z pozice darce tak, ze jsem darovala co jsem chtela, ucel splnen, a jak s tim obdarovany nalozi jeho vec. asi by me nepotesiˇo kdybych dotycnyho videla kterak darek haze do popelnice, ale neptam se nepatram:-) (uaa dotazy od babicek: tak kde to mas, proc to nenosis...:-((
Aha, tak to asi preto som tak šialene zmokla aj keď som mala dáždnik... na oslavu svetového dňa vody
V Londýne je teda asi aj svetový deň vetra dnes.
Není taky světový den kávy? Zvrhla jsem si kafe na pracovním stole, týden stará klávesnice nefunguje.![]()
Nepotřebné dárky s radostí nosím do Sue Ryderu, mám z toho ještě příjemný pocit, že poslouží dobrému účelu :) Furt třeba dostáváme různé kuchyňské náčiní. Já z něj mám radost a i bych ho používala, ale naše kuchyň má asi tak dva metry čtvereční a pracovní plocha linky je zhruba tak velká, jako A4, takže si nemůžu dovolit mít deset teflonových naběrátek a roztodivné nožíčky na sýry, byť byly zabalené v krásné krabičce a jsou seberoztomilejší.
Horší je to s věcmi, o kterých vím, že bych je ve skutečnosti využila, ale nelíbí se mi. Třeba dvě nové sady povlečení, které mám v šupleti pod postelí. Teoreticky by se nám asi další povlečení hodilo, jenže má hnusný potisk. Zároveň je ale marnotratné a neekologické, kupovat si to pěkné bylinkové povlečení z IKEA, když máme doma dvoje ještě v igelitu...
jo s tim taky bojuju, ty zasoby uterek a rucniku od babicky, z vybavy apod., taky bych si radsi koupila nejake podle sveho vyberu, ale zase mi to opravdu prijde jako plytvani
stejne tak treba hrnek, kdyz se trochu odstipne okraj, vyhodit?
Nepotřebné dárky s radostí nosím do Sue Ryderu, mám z toho ještě příjemný pocit, že poslouží dobrému účelu :) Furt třeba dostáváme různé kuchyňské náčiní. Já z něj mám radost a i bych ho používala, ale naše kuchyň má asi tak dva metry čtvereční a pracovní plocha linky je zhruba tak velká, jako A4, takže si nemůžu dovolit mít deset teflonových naběrátek a roztodivné nožíčky na sýry, byť byly zabalené v krásné krabičce a jsou seberoztomilejší.
Horší je to s věcmi, o kterých vím, že bych je ve skutečnosti využila, ale nelíbí se mi. Třeba dvě nové sady povlečení, které mám v šupleti pod postelí. Teoreticky by se nám asi další povlečení hodilo, jenže má hnusný potisk. Zároveň je ale marnotratné a neekologické, kupovat si to pěkné bylinkové povlečení z IKEA, když máme doma dvoje ještě v igelitu...
jo, tohle znam: veci, ktery bych jakoze klidne jeste unosila, ale uz se mi proste prestaly libit. mam z detstvi zakoreneny takovy to "dyt je to este dobry" a podvedome povazuju za hroznej rozmar, kdyz neco vytridim jen proto, ze uz se mi to nehodi.
dycky s tim trochu bojuju, ale snazim se vyhodit nebo darovat, pokud kriticky zhodnotim, ze je dany kus jeste darovatelny. protoze se stejne nedonutim tu vec nosit.
Kupte si chalupu
tam neni povleceni nikdy dost.
ono by mozna stacilo to povleceni darovat nekomu, kdo ji ma:-)) taky bych novy nevyhodila... ale rada venuju:P blby je (jak rika marie kondo;-) darovat svy kramy nekomu kdo je taky strci pod postel, takovej pesek, to je spatne
jo s tim taky bojuju, ty zasoby uterek a rucniku od babicky, z vybavy apod., taky bych si radsi koupila nejake podle sveho vyberu, ale zase mi to opravdu prijde jako plytvani
stejne tak treba hrnek, kdyz se trochu odstipne okraj, vyhodit?
To s vekem prejde. Jak ja rada vytahuju babicciny uterky, co jsem nad nima pred 20 lety zvracela, pac mi nejdou barevne do kuchyne :-) tez hrnky kazdej pes jina ves mi uz davno zily netrhaji
si to budu muset taky konecne precist :)
Kdybych se jen vytahovala...já nad nimi slzívám.
Já to chápu, najít společné téma může být těžké, zvláš´t když vy žijete jinde a jinak a každý máte svůj svět a své zájmy. Moji rodiče jsou teda už opravdu staří a jejich starosti a zájmy se scvrkly podle toho, co ještě zvládají, takže si taky moc nemáme o čem povídat. Ale vím, že mají radost, když přijedeme, nebo když jsou někdy oni u nás a přijdou i děti s mrnětem, to "staříci" vždycky ožijou.
Přesně, moji rodiče postupně asi začínají osidlovat uplně jinou planetu a jako bavit se s nimi o práci, volném čase a plánu do budoucna je zhola nemožné. Protože z práce se neodchází, večer se po Praze po venku taky nechodí, ceny nemovitostí si asi taky cucám z prstu. Více než polovinu věcí filtruju a neříkám jim to, kupříkladu o mojí dovolené nevěděli dopředu, o delších cestách taky ne, zbytečný stres pro ně. Prostě jsou to rodiče, nejsou to přátele ani životní partner, dokud mě nešikanují, tak se na návštěvy jezdí, ať jsme každý na jaké jsme vlně. A jako třeba takové setkání s babičkou, tak to je taky prča-asi tak nula nula nic porozumění a stejně k ní chodím minimálně jednou za 14 dní.
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
Nasaj (vůně) v KORY
Esxence 2026: Zavíračkou to nekončí
Esxence 2026: Podruhé. Teda pokračování.

