A ježišmarja. Tohleto mě trochu vyděsilo. Ŕíkám si, jestli teda moje děti/vnoučata o mně někdy budou taky tak soudit a mluvit.

Jak z toho ven, pokud to vubec jde, popř. jak tomu předejít?

Moji rodiče taky nejsou staří, ale od té doby, co mají vnoučata fakt žijí jak bába s dědkem. No a předtim se už na to připravovali asi. Žádná pro mě aktuální témata probírat fakt nelze, navíc s nimi nelze ani nic podniknout, pokud nepočítám jet sázet kytky na hrob nebo nakoupit do OBI, žádné drobné výlety, večeři v restauraci nic.  Ale mě už to od doby, co jsem dospělá vlastně ani nevadí, prostě člověk si formuje tu svou novou rodinu a s tou starou mi stačí, že prostě vim, že se na ně můžu spolehnout a jsme tu vždy pro sebe, a holt na návštěvách se naše sdělované informace naprosto míjejí.

já myslim, že je to hodně o nastavení a osobnostech, jak si kdo s kým rozumí, mojí babičce je skoro 100, nechodí už skoro vůbec ven, takže úplně už nemá ty nový impulsy, o kterých by mohla vyprávět ona mě, ale jako tak samozřejmě, že filtruju, než něco vypustím z pusy (minule jsem nebyla ve střehu a nějak blbě propíchla, kolik mě stál novej svetr a odcházela jsem s penězma na něj v peněžence ), ale nemám z toho pocit, že jsme každá na jiné planetě.

S mámou teda někdy trochu jo, ale říkám si, že to bude vztahem matka-dcera, s tou babičkou je to takový klidnější už.

No jděte s dobou a travte s dětmi volný čas, i když budou dospělé. Ale mě to kupříkladu s rodiči fakt nevadí. Já je mám ráda, oni mě a kupříkladu svého tátu považuji za největšího típka a je fakt mým vzorem v mnoha ohledech. Jen mu nepovídám o svých starostech a radostech, světonázoru, práci, sebevzdělávání a tak, protože bysme se prostě vůbec nikde nepotkali. Ale mě to nevadí, od toho mám partnera, toho jsem si vybrala. S rodiči mi stačí, že se na ně můžu 100 % spolehnout, když bude třeba. A pro životní rady nebo do kina chodím za někym jiným.

Tak ono záleží, jestli babička nerozumí tomu, že jedete do Japonska na dovolenou nebo nerozumí tomu, že jedete 70 km na návštěvu za spolužačkou ze střední školy, ačkoliv máte doma děti a manžela!:-D. Takže být ve střehu to asi přesně vystihuje.

no naše babička právě rozumí všemu!

Teďka teda nevím, jestli naštěstí nebo bohužel, ale jak jí věkem trochu ubylo páry, tak asi spíš naštěstí :-D

Tak naše nerozumí, ale páry jí neubylo a to je panečku kombinace:-D.

Do určité míry se tomu člověk asi neubrání, přece jen vidím některé věci jinak než ta mládež (třiceti a víceletá ). Ale snažím se nechávat si to pro sebe nebo jen tak opatrně vyjevit můj názor a nevnucovat jim, aby se zachovali podle mých představ. Já jsem s dětma měla mnohem užší a snad i kamarádštější vztah, než kdysi s rodiči. Dětem nevadilo jet se mnou na dovolenou, ani když už byly dospělé, dokonce s náma jezdívala i synova slečna. Dcera mluví o týdnu u moře, kde jsme byly předloni samy dvě, jako o něčem, na co moc ráda vzpomíná. Jestli si s nima budu mít o čem povídat, nebo budu za pár let mimo, to nevím, ale doufám, že to snad nedopadne úplně zle a nebudou mě mít jen za povinnost. Nechávám je žít, zajímám se, ale nevnucuju se, vědí, že v případě potřeby když můžu, pomůžu.

Ja mám s rodičmi pomerne pekný vzťah, chodievame na spoločné letné dovolenky skoro každý rok. Chodieva s nami aj môj partner a nenamieta. :) Rada s nimi trávim čas. Možno je to tým, že žijem v zahraničí a teda spolu nie sme tak často. Ale voláme si na Skype takmer každý večer, takže kontakt je pravidelný. Oni sú obaja mysľou pomerne mladí, otec ešte trochu viac ako mama. Minulý rok odišiel na predčasný dôchodok, takže má teraz dostatok času na nakupovanie na internete a tak :) 

Som jedináčik, takže možno aj to k tomu prispieva. Možno sa to zmení keď budú starší, to neviem posúdiť, ale v tomto momente som rada, za ten vzťah, čo s nimi mám.

Stěžuju si na sebe, že jsem se vymkla z nakupovacích kloubů. Já jsem hrozný skrblík a nevím, co se stalo, ale za posledních pár dní jsem utratila nechutnou sumu peněz a nějak to nemůžu zastavit. Počítám, že něco pošlu zpátky, ale i tak se mi to vůbec nepodobá. Tak buď jsou to nějaké vlivy pohlavního cyklu, příchodu jara nebo aktuálního trápení, nevím. Každopádně ještě mi chybí boty

No, doufám, že to bude fungovat i v době, kdy bude řada na nich s pomocí. 

Čímpak to asi bude u mě? Mám nějakou dobu po cyklech, netrápím se... svedeme to na jaro :) Občas mám pocit, že DHL, UPS a internetové obchody obracejí oči vsloup, když vidí moje jméno. Včera je teda obracel manžel, když před domem zastavilo ooobrovské auto UPS. Prý co jsem zase koupila? Tak jsem ho uklidnila, že tentokrát vracím. Už dávno chudák ztratil přehled (ještě že tak).

Sťažujem sa,že som vďaka nevedomosti mojej kolegyne strávila pol dňa riešením jedného problému a hľadaním niečoho, čo som ani nemohla nájsť,lebo v danom roku sa na spracovanie údajov daný systém nepoužíval.Do pátracej akcie som zatiahla niekoľko ľudí z iných tímov v iných krajinách a napokon ma zachránil kolega sediaci vedľa mňa.Vďakabohu za neho (robí u nás už nejaký ten piatok,ja len pol roka).Štve má,že dotyčná je vo firme už dosť dlho,na dosť vysokej pozícii a mala by to vediet.Plus ma eskalovala u môjho SK šéfa a UK šéfky,lebo som jej hneď nedala odpoveď,kedy si ona zmyslela.A aby toho nebolo málo,hľadám zmluvu z roku pána,ktora je súčasťou končiaceho projektu,no vyzerá,že ani nikdy nebola podpísaná klientom.Bordel na entu,všetko staré veci,ktoré oprášili akurát dnes 

já si třeba takhle s rodiči nepovídala nikdy v životě, takže mě nikdy ani nenapadlo, že by mi to mělo nějak chybět nebo vadit. voláme si, vídáme se, povídáme si asi nejčastěj tak nezávazně skoro jako s někým cizím, ale prostě vím, že když potřebuju... a postupem času a stárnutí už taky víc když oni něco potřebují... prostě přesně jak píšeš, životní plány řeším úplně s někým jiným:D

Tak to se dá přežít jediným způsobem 

Já nakupuju v nepravidelných vlnách a protože si to nechávám posílat do práce, připadám si vždycky už tak od druhého balíčku blbě před kolegyněma. Vždycky ty pohledy!! Ale já nakupuju ve slevách, takže šetřím

Ve slevách se ušetří fakt hodně, já vím 

jaj potlapkavam. mam takeho matlaka v kancelari. dnes s novo nastupivsim kolegom, hodinu riesil sdielanie kalendara (ktore je v ramci tymov nastavene automaticky, takze vlastne uplne zbytocne). uz tretikrat za posledny mesiac som mu dnes ukazovala uplne jednoduchu vec v jednom SW. stale nejak nechape rozdiel. no ale ja mam vyhodu, ze sa ho za dva mesiace zbavim uz natrvalo.