Tabea Zajimave, ja byla teda za ubytovani na vzdelavacich akcich vdecna a spani po dvou (i s uplne cizi zenou) jsem proste brala, jak to bylo. Slo treba o moc peknou akci poradanou IKEMem, ktery vse i hradil. Bych snad spala i venku v aute, pro me uplne sen tehdy, pekny cisty hotel, program, prespani...! Jako zrovna v tom zdravotnictvi je to docela tezke, a kolikrat nejen ze si kurzy hradis, ale ani te na ne nepusti (muj zamestnavatel hradi a pousti ale znam to z doslechu).  

já myslela, že od dob kovidu jsou ty hotelový manželský postele už rozřezaný a daj se od sebe odsunout?

Lamicka TabeaJá jsem myslela, že Tabea naráží na nějaké vzdělávání mimo obor, třeba nějaká ta kultura, prohlídka něčeho a tak, to taky nemusim úplně;-)

Catherinne to je dalsi vec... nekteri lidi se umi dost rozjet, u toho jsem opravdu nepotrebovala byt takze je s kolegyni vse zaridily a pak se v tichosti vyparily napokoj. 

Jednou měla u nás na hotelu teambuilding jistá pharma firma. Měli daný počet pokojů a ženský začaly při příjezdu vymýšlet, že nechtějí byt s nikým na pokoji. Pokud jsou pokoje k dispozici, je možné vyhovět, ovšem po dohodě s organizátorem. Některé si to domluvily s asistentkou, která tam byla za firmu jako styčný důstojník. No bylo z toho nakonec velké mrzení, asistentka dostala před všemi včetně nás zaměstnanců druhý den ráno takový pojeb od šéfa, že došlo i na slzičky. Myslím, že tým moc nevybudovali. Přitom firma rozhodně solventní. 

Vybavil se mi lehce punkový teambuilding, na kterém se tým (malý a spřátelený) na spaní rozdělil do dvou velkých místností, muži ženy namíchaní, a skončilo to předčasným odjezdem nového šéfa (dříve kolegy), který celý pobyt domluvil a sám nakonec uspořádání nevydýchal. Stmelili jsme se holt bez něj. Během následujících několika let se postupně všech těchto lidí zbavil jako "jednotlivců, kteří nesdílejí společnou vizi" a nakonec celý podnik ve velkém stylu potopil ještě za života zakladatelky, která mu firmu v dobré víře předala. Velice poučná studie lidských povah.

Teambuilding je největší zlo na světě, vždycky jsem dělala maximum pro to, abych se mu vyhnula. Popravdě, fakt nechápu, že se toho někde furt drží zuby nehty. Navíc, když je to tak hrozně nevděčné, tak nejlíp, když se lidi, co mají potřebu trávit společně organnizovaný čas, domluví a něco si udělají pro sebe, aniž by tím obtěžovali ostatní.

barbucha týmová hra.. lidé, kteří takové věci vymýšlejí, mají jistě v pekle vyhrazeno speciální místo.

Estara do kamene tesat

Lamicka TabeaJá jsem myslela, že Tabea naráží na nějaké vzdělávání mimo obor, třeba nějaká ta kultura, prohlídka něčeho a tak, to taky nemusim úplně;-)

​jj, původně jsem reagovala na andulka01 ve smyslu, že nepotrebuju od zaměstnavatele, aby mě provedl po Praze a tím mě kulturně posunul nebo tak podobně. Po komentáři Lamicka jsem to rozšířila, že pokud potřebuju k provádění práce školení, tak nevidím důvod platit si ubytování sama nebo za něj být zaměstnavateli vděčná. Situace, co popisuje

Jos je teda tristní.

Tabea Jj, mám to stejně;-)

Nedávno mi popisovala recepční, jak její muž, jediný Ital v německé firmě strašně trpí vánočníma večírkama. Letos se měli dopravit do Oberstdorfu (od firmy 1:20), tam byli někde v hotelu, odtud měli jít na 40 minut zimní procházku do restaurace, pak taxíkem zpátky. On z toho byl na nervy víc než měsíc. Že bude muset ven a pěšky. Nakonec pro něj byl další horor klasický německý jídlo. Tak do něj jsem se těžko vžívala.

Estara souhlasím. Navíc mě obtěžují ty dotazy, Fakt si to nemůžeš nějak zařídit? Za prvé je to pro mě fakt problém, a za druhé, když už bych teda opravdu chtěla, aby si muž vzal dovolenou, nebo organizovala nějakou složitou logistiku ohledně dětí, tak to bude úplně kvůli něčemu jinému, než firemní akce.

A baví mě, jak jsou ty "sociální hranice" odlišné.  Já nemám problém kamkoliv zavolat, s kýmkoliv cizím se pobavit, v práci platím za extroverta. Ale domu si pozvu jen dobrý kamarádky a spát na pokoji (ani ne v posteli) se kteroukoliv kolegyní pro mě zní jak horor. I když se všemi vycházím dobře. 

Tabea jo je to vtipný, já to mám přesně naopak. A kolektivní hry mně baví (ale je fakt, že teambuilding v korporátu za sebou nemám). Po tom pinotině příspěvku jsem se zamyslela a já bych si to asi zařídila

Tabea ale ona ta situace co popisuje Jos je bohuzel dost casta :( z toho vychazel i ten muj prispevek

Pinot Noir v prvni praci byl povinny teambuilding pres vikend a bralo se to jako samozrejmost. Mne to vadilo i jako svobodne, nepotrebovala jsem s kolegy nikdy travit volny cas. Posledni rok jsem odmitla jet, byla jsem kratce tehotna a nikdo to jeste nevedel. To bylo kecu. 

barbucha týmová hra.. lidé, kteří takové věci vymýšlejí, mají jistě v pekle vyhrazeno speciální místo.

​

Lamicka u nás je to z pondělí na úterý, dopoledne setkání oddělení co se moc nevídaj, pak společná konference o stavu firmy, výsledcích a bonusech. Povinné to není, ale kdo nejede má normální pracovní den.  Teambuilding u nás znamená fakt hraní her, procházky, svařák a pečení buřtů. A bohapustá pařba, do které ale taky nikoho nenutím. 

Ešteže v školstve nie sú peniaze na teambuildingy.

Zažila som to v kúpeľoch v Tatrách, firmy jazdiace na víkendové teambuildungy,  obstrelovali tam okolo iducich roznymi šípmi. Niektorí sa tvárili dosť utrapene.