Já se zúčastnim čehokoliv v pracovní době:D. Ale já mám fakt asi ráda lidi, nevadí mi se bavit s cizími, někoho oslovit, dělat si srandu a tak;-). Možná mi to s těmi cizími i víc vyhovuje, že si řeknu, no řeknu pitomost a je to jedno, nikdo mě nezná, je mi to ukradený. Byli jsme v létě na svatbě, nikoho jsme tam s muzem skoro neznali a taky jsem se hezky pobavili, popovídali s lidmi, a hrozně se mi líbilo, že jsem za dva měsíce šla s detma na jednu dětskou akci a byl tam jeden chlapek, co byl na te svatbě, my jsme tak scházely pomalu z kopce dolů a on se normálně řehhtal od ucha k uchu, že nás vidi:D. Děláme asi dobrý dojem! 

Hlásím do tabulky, 

Že školení a vzdělávání máme povinná, aby se z toho nikdo nevyvlíkl, tak nás vyvezou na odlehlé místo a po školení nás oblažují buď sportovním nebo kulturním vyžitím. Jde tomu uniknout jen tím, že se člověk po školení rychle opije, to se toleruje.

Kromě asi 10 nadšených lidí to my ostatní moc dobře nesnášíme, jsme kolektiv s vyšším věkovým průměrem a společné spaní bývá problém vyřešit, takže zase se nabízí třetí možnost. 

andulka01 organizátoři teambuildingu patří do nebe. Účastním se ráda, hry mi nevadí,  spani s kolegyní mi potěšeni nepřináší, ale  zvladnu ho. 
Výzva byl společný pobyt se šéfem ve welnessu v hotelu na služebce. Zvládli jsme to beze slova domluvy dokonale. Každý jsme si vlezl do jiné sauny, na sprchování si pohlídali, ze ten druhý zrovna sprchu opustil a pak jsme v odpočívárně volně konverzovali patřičně zahalení.

Makara

Tak po přečtení tvého příspěvku jsem si uvědomila, že si nemám na co stěžovat. Na příštím školení nebudu brblat, ale myslet na welness.

Haha, v bývalé práci, těsně poté co jsem odešla, někdo vymyslel teambuilding v aquaparku v Čestlicích. Prý tak nějak seděli ve vířivce ve wellness  a vlítnul tam na ně zaměstnanec, ať se okamžitě svlíknou.

Já bych do bazénu s kolegama nešla ani za nic, tohle mě zpětně fakt pobavilo....

Ja do statistiky pridam, ze ac mam sve kolegy rada, tak nevidim jediny duvod, proc bych s nimi mela travit jakykoliv cas mimo pracovni dobu. I tak s nimi travim behem dne vic bdeleho casu, nez s temi, se kterymi ho travit chci. Nastesti teambuilding uz roky nebyl a vanocni vecirek jednou za rok zvladnu. Ale mit na vyber firemni akci nebo bezny pracovni den, jdu normalne pracovat a po praci za rodinou a nebo za nejakou kamaradkou, ci aktivitou, kterou si sama vyberu. 

Na vysoke jsem bydlela v byte s holkou, co pracovala v bance a delala tam prave tyhle akce. A vzdycky nadavala, jak jsou ty lidi nevdecni, ze ona jim planuje ruzne sportovni akce a podobne, ze na to maji na kazdeho zamestnance celkem stedry rozpocet. A ti nevdecnici misto, aby byli radi, ze jim na sobotu zaridila inline brusleni s kolegy, jeste pyskujou, ze kdyby jim ty penize na tyhle akce radeji dali jako premii k platu, byli by mnohem stastnejsi

Karja já tady zjišťuju, že mi vlastně cizí lidi taky nevadí, to jsem si nikdy nemyslela. Možná jsem už dlouho na mateřské Začít se s někým jen tak bavit ve frontě úplně není můj styl, ale někde takhle v kolektivu na teambuildingu nebo tak mi nevadí. Vlastně uvítám jakoukoliv akci v pracovní i mimopracovní době. Nesmí toho být teda moc samozřejmě.

Zuzuli Tohle je asi taky smutne skoro, ale ja si s lidmi mimo obor skoro nerozumim. Nej kamaradka je z mediciny, dalsi je primo kolegyne. Vzdycky jsme po praci chodili na pivo, stykame se casto, na kongresy s kolegy vzpominam jako nejlepsi akce, co jsem zazila. Pak mam pratele v miste, kde bydlim, ale jinak z minulosti nezbyl krome par spolecnych s muzem vlastne nikdo.

Už jsem tady zase :-D. Kašli na to, uleví se ti, nějak nefunguje. Táta byl přeložen z oddělení ÚVN na následnou péči se specializací "plicní". No, byla jsem za ním po převozu a včera. Občas je zmatený (to byl i v ÚVN) a těžko se mu dovolat, neb nedobíjí mobil. Dnes jsem se mu nemohla dovolat, ale mobil zřejmě zprovoznil a tedy nevolal mně, ale mámě. Ta mi hned volala zpět a oznámila mi, že táta chce domů /jak jinak/ a že ho zítra přivezou. Tak zítřek je nesmysl, ale zítra mi pravděpodobně udělá při návštěvě scénu, to je mi jasné. Je mu docela dobře, neb má k dispozici kyslíkové brýle atp. Stále nechodí, ani na WC. Postel ještě nemáme, kyslík doma zatím též nemáme a domácí péči jsem nezařizovala, protože mi bylo řečeno, ať volám, až když bude doma. Pokud se rozhodne nemocnici po týdnu opustit, nenadělám s tím nic. A co bude pak? To fakt nevím. Zvláště takto narychlo. Konec stěžovacího okénka. 

whiskas tak si zítra pohovoříš se službu držícím lékařem a vysvětlíš, že doma na to nejsou podmínky

RoSa Doktor to ví a chápe a hlavně tvrdí, že otcův stav není zcela o.k. - ve smyslu pro domácí pobyt. Navíc, pozvala jsem pracovníka na odhad ceny předělání koupelny (z vany na sprchu) a samozřejmě je to darda, ale co víc, termíny zhotovení až koncem února. Fakt bezva. Táta tohle nechce chápat a prostě CHCE domů a hotovo. 

whiskas tak to má táta blbý, no.... sám se a i vás do tý situace dostal

whiskas a kdyby mu bylo 5 a ne 75 (coz tak zrejme mentalne i je), tak co? taky by dostal vse, co CHCE?

RoSa Jenže,kdo má poslouchat a řešit ty výčitky? Že odjede taxíkem (nechodí), že se nechá odvézt  sanitkou, což teoreticky může, prtože je svéprávný a může podepsat reverz (tedy negaticní reverz). Co hned teď doma bez konkrétního vybavení jaksi nedomýšlí.

Už jsem opět na nervy.

viktorka_od splavu Ne a ne a ne, samozřejmě. Jenže je mu 78, svéprávný a pokud to fakt vezme vážně, neudělám s tím nic a všichni se z toho zblázníme.

viktorka_od splavu chtěla jsem napsat něco podobného Dítě taky nechce chápat a prostě chce. Pokud se o něj ale máš starat ty, tak ty musíš říct co zvládneš a co ne a zatím si stát.

Píšeš, že lékař propuštění taky reálně nevidí. Myslíš, že ten reverz hrozí?

whiskasjá tě moc tlapkam, úplně se mi vybavuje loňský rok s tchýni. Muž ji zařídil na její přání po velkém běhání a přemlouvání ředitelky pečovatelský dům. no vydržela tam tři dny, dodnes to není dořešené, zůstaly tam viset peníze na bydlení a jídlo za celý měsíc, ale nikdo se do toho nechce pouštět, co kdybychom je ještě někdy potřebovali. 

Včera mi řekla, že bych mohla něco konečně zařídit i já, přece poslední věc, co po mě chtěla byla a občanka v září. Sice jsem jen tam mimochodem strávila pár dní úklidem bytu, kde teď bydlí, řešila věci kvůli jejímu stěhování, tak 2x týdne ji tam donesu jídlo, kytku nebo nákup, byla jsem zalít kytky v jejím domě. to je asi samozřejmostí, která se nepočítá. 

Druhý syn na ni peče, odkdy je přestěhovana už ji nedoveze ani ten nákup, akorát si tam chodí popovídat švagrová (ale to chodíme I my). Minuly týden tam někdo byl denně. Mám chuť se na to vysrat úplně, ať vidí, co bude, když opravdu nebudu delat NIC. 

whiskas 

Neboj, nezblázníte. Pokud ten negativní revers podepíše, náročný bude jen ten první den. On se do druhého dne jeho stav zhorší zase natolik, že mu tu rychlou budete muset zavolat znovu. To mi udělala mamka loni po horečce z virózy, že druhý den ho podepsala, přestože jí to ošetřující lékařka s primářem nedoporučovali. Ovšem to aspoň s tím chodítkem chodila. Jenže tam stačila za tu chvilku lapit covid a další den měla horečku znovu a frčela zpátky, že jsem řidiči musela pomáhat ji vyprostit do té zdravotnické židle polozhrouceně sedící na záchodové míse.

To bohužel patří k tomu stavu, že se drží představy domů = známé prostředí, bude mi tam dobře a definitivně je z toho vyléčí až něco takového no.

continuity Též tlapkám. Neuvěřitelné. Copak si neuvědomují, že svými požadavky jaksi zaměstnávají X lidí, zvláště, pokud se jim někdo snaží pomoci a oni jim do toho házejí vidle. A to vše z důvodu, že vše není hned tak, jak by si oni přáli? Můj otec má konstrukci, že ho doma nechceme. Zřejmě si neuvědomuje, že to není jen o převozu domů a následném nakremní, s prominutím.

wendulka Pěkná vyhlídka. Ale stojí to za to? Jasně, oni to nechápou. Přesně takto jsem se snažila situaci otci nastínit již při jemných náznacích jeho touhy po urychlení návratu domů, při minulé návštěvě (včera). Odkýval mi, že mám pravdu a dnes tohle. No, jsem zvědavá, co si na mě vymyslí zítra.