letfenixa viktorka_od splavu continuity
Jenže, co mám tedy dělat? Táta evidentně nepopustí (já ho tedy chápu, nikdo nechce být v nemocnici a navíc mi tvrdí, že s ním stejně nic nedělají a že "ležet" může i doma).
Partnerovi vývoj netajím a má stejný názor jako vy tady a nechápe, jak to chci zvládnout.
Znamenalo by to, že bych většinu času musela být s našima, protože máma by to sama nezvládla - tedy pokud se táta nějak významně nezlepší, což mi zatím nepředvedl.
A proč ke mně? Protože jejich byt je prostě pro následnou péči, z mého pohledu, nepoužitelný. I ulička na WC je zatarasena nesmyslnými krámy - tedy nevhodná např. pro chodítko (X krát jsem našim říkala, že je to děs a že by bylo dobré řadu věcí vyházet, ale ne, prý je to v pohodě a mám se starat o sebe a teď jsme na to dojeli
). Navíc mají v bytě schody a koupelna taky není právě ve vhodném stavu. Veškeré úpravy v minulosti odmítali
.