wendulkaObávám se, že máš pravdu, ale co mám dělat? Nesnesu ty výčitky :-(.

barbucha stes rysamona Kokoska 

Nedovedu si to reálně představit - den, co den. Ale, jak jsem psala, ty výčitky a do toho teta, jak ona se o svého otce (bylo mu 93) starala a zvládla to. Tetě bylo cca 63 a byla již v důchodu. Strýc chodil, leč měl pokročilou demenci).

MohučankaJá už jsem postel i lůžkoviny vyhodila - takže vím, o čem píšeš (bylo to dost strašný). Proto teď doma není postel, kam by se mohl táta ihned vrátit. Včera jsem obvolávala půjčovny a mezi svátky většinou nefungují, takže postel by byla k dispozici až cca od 3.ledna. Koupit repadovanou údjaně lze jen s nějakým prohlášením od lékaře ... a běžnou postel fakt ne, to by byl podle mého opravdu nesmysl. 

Garfie Děkuji. 

whiskas  

whiskas

whiskas ach jo, mas a budes to mit jeste tezky. Ted do toho ty Vanoce, to bude chtit tata domu o to vic. Drz se, snaz se ho nejak presvedcit, ze musi byt jeste pod dohledem doktoru, i kdyz se mu zda, ze se nic nedeje. 

whiskas

Dobré řešení to nemá a mít nebude a výčitky už nikdy neustanou a je v podstatě jedno, co uděláš. 

Takže bych z těch špatných řešení volila takové, které tě úplně nezdemoluje. S výčitkami nezbyde než se smířit jako trvalým stavem. Prostě to tak je. 

Řešení, že si je nastehujes domů více méně na neurčito, považuji za úplně nejhorší. Zkusila si je mít týden na návštěvě, když byli zdraví? Protože já tady mívala svoje rodiče pravidelně, všichni se na to těšili, nikdo nevyžadoval zvláštní péči, chodila jsem na celý den do práce a po pěti dnech jsme se už všichni těšili, jak se vrátí domů. Už jenom společná kuchyň, obývák a WC je peklo a to ještě nejdeme dál k těm skutečným starostem.

whiskas 

Od tvojí tety je to ale taky psychické vydírání. To je úplně neporovnatelné s tvojí situací a tvým otcem a jeho zdravotním stavem.

Já chápu, že je to blbý teď přes ty svátky být v nemocnici. Taky jsme to tak před 20 lety s mamkou měli, že dostala epileptický záchvat a ještě nebyla stabilizovaná novými léky, na které ji tehdy převáděli, tak ji na propustku dali domů jen na Štědrý den a Boží Hod a pak na Silvestra a Nový rok. Jenže tehdy máma chodila úplně bez pomoci jen s holí.

Proboha, na výčitky se vykašli. Fakt. Ty by přišly, i kdybys je vzala k sobě domů, pak se otec zhorší, bude muset být hospitalizován znovu, že ses nestarala dostatečně.

Tohle děláš přece v první řadě pro zdraví otce. Není to pro tvoje pohodlí.

Měla bych to dát do radostného vlákna, ale když už jsem si stěžovala tady...podařilo se nám vyřešit naši australskou cestu. Trvalo to teda prakticky půl dne, protože linka byla totálně zavalená. :-) ale nabídli nám změnu letenky zdarma kamkoli do Austrálie. Chvíli to dokonce vypadalo, že můžeme i na Nový Zéland, což se nám zatajil dech, ale operátor se vzápětí vzpamatoval a opravil se, že to je jiná země a nepůjde to.  Vzápětí ale stejně nastal problém, protože lety jsou pochopitelně úplně plné, takže trvalo půl hodiny, než jsme se tím prokousali. Nakonec letíme do Brisbane, takže jen kousek, ale jsem spokojená, dáme Gold coast a Silvestra v Sydney, které je jen 10 hodin jízdy, už jsem bookla poslední volný pokoj v centru.

whiskas je mi fakt líto, co teď musíš prožívat. Ty tlaky ze všech stran jsou hrozné. A výsledek nikdy nebude pro všechny dobrý. Peklo, tohle rozhodování. Jen si dávej pozor, aby ses nakonec nesesypala ty sama. Ach jo. Držím ti palce, ať to nějak zvládnete.

Stěžuju si sama na sebe, že jsem tupoň, všude jsem včera četla, jak bude náledí, ale samozřejmě mě nenapadlo, že to platí i pro náš dvůr. Po ránu jsem sebou tak řízla, že mě bolí záda ještě teď. Naštěstí jsem si nic nezlomila, ale takhle jsem nežuchla ani nepamatuju. Blbý náledí. I kočkám se na něm rozjiždí packy!

Torrah Prosím tě opatrně! Ty klouzačky, to fakt není sranda. :-(

whiskas je mi líto, že si tatínkovi linknavost musíš vyžrat i za cenu sebezničení. 
Uvaž prosím ještě to stěhování k tobě. Jak dlouho to provizorium má trvat? Co když se ukáže, že už k sobě domů nemůžou? Co na to partner? Takhle bohužel jsi ty jediná, kdo je bit. (A tvůj partner)

Rodiče budou mít po jejich. Táta nebude v nemocnici, byt nebudou muset upravit ani vyklidit, péče se "nějak zvládne". 
Přeju ti, abys od toho plánu ještě zvládla couvnout. A teta ať se jde vycpat. 

Garfie hura! Tak to je super!

whiskas a jeste mezapomen na svoje problemy se zadama, jak budes tatu tahat? 

Proboha, na výčitky se vykašli. Fakt. Ty by přišly, i kdybys je vzala k sobě domů, pak se otec zhorší, bude muset být hospitalizován znovu, že ses nestarala dostatečně.

Přesně tak, výčitky jsou na denním pořádku, lhostejno, co uděláme. Dokonce, i když děláme věci na přání.

Teď nás čeká další kolo, nejsem fakt zdravá, a zítra je naplánována večeře s babičkou. Půjdu špatně, nepůjdu ještě hůř (a to s ní dnes obě děti stráví půlku odpoledne). Beru to dost sportovně, ale nejsou to moji rodiče. Muž je už úplně vyřízeny a myslím si, že se na leden v rumunském zapadákově už celkem těší. 

whiskas (nedělej to)

Garfie váš plán zní skvěle!

711990 continuity Díky moc, nakonec jsem ráda, že jsem takový flink a ještě nerezervovala žádné ubytování!