My jsme na skautském táboře dostali za úkol (větší děti) vzít spacák a jít spát do lesa. Každý sám. To byl masakr, nikdy na to nezapomenu. Bála jsem se hrozně a vzpomnela jsem si na všechny horory, které jsem četla a na akta x.

Bowle Jo, to si pamatuju!!

tv To je masakr hlavně pro vedoucí!

My hráli jinou hru, rozvedli nás v noci po lese, zatočili dokolečka a museli jsme počítat do sta (aby se vedoucí stihli vzdálit) a pak se vrátit do tábora....jedna holka přijela druhý den autobusem!

Garfie to museli být úplně šílení, když přišla až druhý den.

Nás vzbudili v noci, zavázali nám oči a odvezli nás autem někam. A měli jsme za úkol se vrátit do tábora. Byli jsme 4. Zaklepali jsme na barák, kde se svítilo, abychom se zeptali, kde jsme. Dostali jsme večeři, postele, pak snídani. A hrozně nás litovali, jací jsme chudacci. Do tábora jsme dorazili na oběd. Až v dospělosti mi došlo, jak se o nás museli bát.

tv nejvíc asi dělá fantazie a množství přečtených/viděných hororů.

Tyjo, takovou bojovku plánoval kamarád na táboře, těm dětem teda už bylo víc, kolem patnácti, a chtěl to udělat tak, že jim nic neřekne, vezme je do lesa, tam jim každému odpočítá 10 ks věcí, co můžou mít s sebou, podle vlastního výběru, zbytek musí odevzdat (např 2 ks ponožky, 2 ks boty, 1 ks tričko...) a rovnou z toho lesa vyrazit na pochod, cca 20 km na hrad, tam by jim dovezli spacáky a zajistili přespání a druhý den by šli zpátky. Mně to teda přišlo úplně na hlavu, on to plánoval z pohledu dospělého chlapa a třeba ho vůbec nenapadlo, že čistě statisticky z té skupiny bude cca 1/5 holek menstruovat a asi bude potřebovat víc než tu jednu vložku, co bude mít momentálně u sebe, nebo že v tomhle věku už klidně můžou brát antikoncepci, nikdo to tam nemusí vědět, a takhle by si ji nemohly vzít. Nakonec to odpískal. 

My hráli jinou hru, rozvedli nás v noci po lese, zatočili dokolečka a museli jsme počítat do sta (aby se vedoucí stihli vzdálit) a pak se vrátit do tábora....jedna holka přijela druhý den autobusem!

​No, řekla bych že mohli bejt rádi, že přijela tím autobusem. Taky ji mohli ten druhej den najít zaházenou větvema

No nevím, jestli dítě pustím někdy na tábor. Ti vedoucí, o kterých píšete, jsou jako normální? 

To bylo před třiceti lety. Zní to blbě, ale byla jiná doba. Teď už se to neděje. Chodili jsme na kadibudku, ešusy si myli v potoce, nebyla tam elektřina. To už se taky v dnesni době neděje. Můžeš být zcela klidná Pinot Noir .

Raduza podivný les, Branišovský, u ČB není podivný, aspoň pro mě :-) Já jsem tam chodila běhat a v pohodě. Špatný pocit jsem měla jen v blízkosti polorozbořeného statku, ale spíš kvůli tomu, že se tam zřejmě scházeli bezdomovci a smažky (ale nikdy jsem tam žádného neviděla). Je tam i hřbitov domácích mazlíčků a tam mi bylo smutno. 

Jednou jsem tam běžela už skoro za tmy a v dáli na cestě vidím tři světla v takové podivné výšce, tak jsem se trochu lekla. Nakonec to byli 3 cyklisti s čelovkama :-D

Pinot Noir Já myslím, že dneska už to tak není, to si nikdo nelajsne, to jsou historky staré 30 a víc let...

Já bych teda potmě do lesa nešla, protože myslivci. 

​já se bojim, že před těma tě ani denní světlo nezachrání.. :)

Garfienavíc jsme se znali roky, vedoucí věděli, co zvládneme a co ne. Že se nezhroutíme, když nás někde v noci vysadí. To s dětma, které jedou jen na ten tábor v létě a jinak nikam nedochazeji, prostě nejde.

Ounz A není zakázáno ve dne střílení? Tedy pokud není nahlášený hon? Nebo myslíš znásilnění? Tak to se obávám, že už jsem ve věku, kdy bych i za to musela zaplatit, říká kamarádka. :D

Pinot Noir No... taky se divím, čím jsme jako děti/puberťáci prošli a co jsme si jako vedoucí troufli. Teď už (si) bych spoustu věcí nedovolila a to jsem jenom teta!

Noční výsadky, hlídky,... se dělají asi pořád, záleží oddíl od oddílu.

Pinot Noir Já jsem na takovým táboře taky byla a pořád se koná, ale je teda pro rovery a rangers 16-21 let, ne pro děti.

A byl to asi můj nejsilnější zážitek v životě a navedl mě jiným a lepším směrem, blíž k horám, přírodě a tak.

Pinot Noir Garfie tv Ta moje historka je teda stará asi 5 let, žádná dávná historie, ale je to takový akčnější tábor, kam se ty děti roky vrací a přitahují tam kamarády a sourozence, naopak jen tak náhodně se tam dítě skoro nedá dostat. A ti vedoucí jsou tam sice trochu střelení ale svoje nápady takhle nejdřív probírají s kamarády a náš pohled z jiné strany berou a ty nápady podle toho upravují. 

Kan ne, byl to jen vtip, narážka na to občasný omylem zastřelení (naposled nějakej nebohej rybář) a jak je to se střílením ve dne doopravdy, to nevím

Pinot Noirpřed dvaceti lety se to dělalo normálně, dneska už si to nikdo nelajsne. Muž má taky takové historky. Já se ztratila při orienťákuale ani po třech hodinách jsem nebyla poslední, kdo došel. Daleko horší mi ale zpětně přijde, jak nás od vlaku vozili po 12 ve fábii. Vzpomínky to jsou krásné, ale o svoje děti bych se bála no.

tv kadibudky, ešusy a mytí nádobí v potoce se děje pořád, ségra na takový tábor jezdí a mám v plánu tam poslat i kluky, až budou starší. Akorát pořád jezdí míň a míň dětí.

Začalo kácení borového lesíka vedle našeho domu

​Lituju, já vím, že se nedá nic dělat, ale je to smutný. Navíc se tam asi změní mikroklima. 

Tak třeba to přinese i něco dobrého, aspoň tu absenci jehličí.