brrr Tak pokud nevyuzije, je to jeji problem. Ty muzes mit dobry pocit, ze jsi udelala, co jsi mohla, a nemusis mit vycitky z toho, ze ji nechces dal pujcovat. Lidem, kteri pro to nejsou ochotni neco udelat, se pomahat dlouhodobe neda, to vim sama az moc dobre

MP Marge

​Pokud je to tak jak píšeš, tak bych se od toho odpojila. Nejsi za ní odpovědná a už vůbec jí nemůžeš radit s tím, jak si požádat o příspěvek na bydlení.  Maximálně bych ji našla nějakou sociální službu v okolí, která toto poradenství poskytuje (to ti případně pomůže i s dalšími brigádníky v budoucnu). 

​Nepsala jsem, že ji má radit s tím, JAK si požádat o příspěvek na bydlení.Říct ji, že je tady ta možnost a ať se kdyžtak zařídí.

Kanpomlouvá no dobře, ale šest hodin? Zas tak zajímavá nejsem. 

​mně zvoní v uchu už dva roky nonstop, taky pochybuju, že by to bylo tím..

Ounz po dvou analerginech a nějakých těch dýchacích manévrech jsem ve stavu, že si můžu v tichu číst. 

Když na mě mluví muž nebo televize, drnčí to jak přetížená membrána na reproduktoru.

brrr Rozumím ti s ochotou pomoci.Já nemám problém dát na ulici pár korun komukoliv kdo si řekne,ale asi před měsícem mě večer na ulici zastavila žena s kočárkem.Nesla jsem dvě tašky a v náručí dva květináče s anturiemi.Byl ve mně ještě pár dnů čerstvý zážitek ze stejného místa kdy proti mě šli dva rusky mluvící mladíci a jeden proti mě vystartoval.Když jsem si představila odkládat všechny ty věci na zem,tak jsem řekla,že mám jen kartu ale ona promptně odpověděla,že za rohem je vietnamská večerka a tam můžu dítěti koupit Lipánky.Ten přecpaný obchod znám a když jsem si představila nakupovat s těmi všemi krámy a přiznám se,že mě překvapila i její představa nákupu,tak jsem odmítla.Od té doby ale na to často myslím,že jsem jí měla vyhovět když se jednalo o děcko.Vlastně mám výčitky svědomí i když mi synovec pracující na úřadu na hmotné nouzi řekl,že lítost vůbec není na místě.Při její žádosti o Lipánky jsem si vzpomněla jak jsem sama svým malým dětem míchala pribináky z tvarohu,protože to vyšlo levněji.

Myslím si,že takové lidé jako je tvá známá a nebo ta žena vůbec neumějí hospodařit s penězi.Kdyby to uměli tak si pomoc v sociální sféře najdou.V naší zemi o jídlo snad nikdo nemusí žebrat.

MP Marge tv continuity Ona teda má asi i nějaké psychické problémy (taky Romka, lesbička, vypadající jako kluk) a co je nejdůležitější, je totální introvert a skoro vůbec nemluví. Hloupá není, ale mám pocit, že radši umře hlady než aby se s někým bavila. Ale je to její boj, popravdě, já se o ni starat nechci víc než tím, že ji zaměstnám, případně vymyslím jinou práci u nás, pokud to bude možné.

evuch Promin, přehlidla jsem tvojí nabídku s tipem na Charitu. Je z Ostravy.

sagiti

Když jsem dělala v centru, tak jsem si zcela pragmaticky vyrobila měsíční trvalý příkaz na nadaci, které věřím a považuji ji za užitečnou. A bylo to. 

Protože jen cestou od metra do kanceláře jsem potkala třeba osm vybiracu, někteří nadační, jiní jen tak žebrající. Já nemám mentální kapacitu vyhodnocovat, kdo si kolik zaslouží a kdybych dala každému jen dvacet korun, tak do té práce už skoro ani chodit nemusím a omlouvat si proč nedám pro mě bylo prostě vyčerpávající. Dost mě to osvobodilo. na tu nadaci pořád přispívám a myslím, že se ty peníze využijí líp. 

Oni to někdy i myslí dobře, ale někdy je to úplně mimo. Když teď ležela dcera na té neurochirurgii tak jsem zrovna byla za ní na návštěvě, když přišli takoví ti nemocniční klauni. Ani jedna z nás o nich nestála a oni se pořád vnucovali, nešlo jim vysvětlit, že je tam na pár dní, je velká a fakt bude lepší, aby šli za jinýma dětma. Nakonec jsme si od nich vzali jakési zcela nepoužitelné karty a když to už vypadalo, že jsme se jich konečně zbavili, tak začli dorážet, jestli bych jim něco nepřispěla na činnost. No nevím... Myslím,že jsem jim nakonec dala nějaké dvě stovky, ale cítila jsem se trochu jak blbec.

brrrjá si myslím, že děláš dobře. ona hlady neumře, ale pokud najde jednodušší cestu přes ty půjčky, nebude to řešit. Je to vykročení z komfortni zóny, to bezesporu pro každého. Ale ty  za ní nejseš zodpovědná. 

continuity Já mám taky trvalý příkaz. Oni se pak sice všichni ti vybírači a bezďáci dívají divně, ale to mě vůbec netankuje. 

brrrať se dívají jak chtějí. Občas hodím minci nějakému buskerovi, ale proto že chci já. 

MP Marge tv continuity Ona teda má asi i nějaké psychické problémy (taky Romka, lesbička, vypadající jako kluk) a co je nejdůležitější, je totální introvert a skoro vůbec nemluví. Hloupá není, ale mám pocit, že radši umře hlady než aby se s někým bavila. 

​Takovych je mne osobne vzdycky nejvic lito, protoze to, co se na venek jevi jako neochota nebo dokonce lenost, jsou ve skutecnosti vnitrni bariery, ktere se tezko odbouravaji. Ja to chapu, ale bohuzel ani tak se v takovych situacich neda nic jineho delat, tedy pokud clovek nechce toho dotycneho do smrti zivit.

continuity Ja nechapu, kdo kdy vymyslel, ze by za detmi do nemocnice meli chodit klauni!? Sama je nesnasim, a vetsina mych pratel a znamych na obou kontinentech to citi stejne. Co vim, tak spousta deti se jich boji. Za mnou tohle prijit do nemocnice, kdyz jsem byla mala, tak dostanu tak akorat hysterak

MP Margekamarádka měla velmi vážně nemocnou dceru. Do nemocnice za nimi klauni chodili a co mi říkala tak i ji i dceři se jejich činnost líbila. I ostatním dětem.

Mňa najviac irituju ženy v preddochodkovom veku, ktoré pri nemocnici s fotkou dieťaťa vyberaju na "detskú rakovinu".

MP Marge Mně ti klauni přijdou jako fajn nápad, nebo tedy něco na ten způsob :-), ale měli by reflektovat potřeby pacientů i rodičů, to co popisuje continuity je úplně mimo.

Od čtyř vzhůru .

Včera jsem jsem řešila nějaké dva stresy, jeden pracovní a druhý na stavebním úřadě a pořád mi to šrotuje v hlavě.

MP Marge mně ti klauni přijdou hrozně fajn (ale ne teda u patnáctileté holky, co je tři dny v nemocnici). Pro děti, co musí v nemocnici trávit týdny a měsíce, to může být trochu vytržení z té těžké reality. Mám pocit, že někde i "asistují" u nepříjemných vyšetření, aby to děti lépe zvládaly.

MP Margeklauni samotní jsou asi super, oni nebyli nějak hrozně zamaskování a vlastně i docela milí. Připomínali ty různé moderátory dětských pořadu. Jen celá ta situace byla jak uz učebnice, jak to nedělat.