Potrefenáhusa podle mě musíš hodně preferovat benefity té zahrady.

Evaeva já myslím, že hodně záleží na nátuře. Prostě jestli jsi městský člověk nebo ne. Já pocházím z paneláku z města. Na vesnici jsme se přestěhovali, když bylo synovi 10 a já byla těhotná s dcerou. Muž je použitelný max ráno na odvoz dítěte někam. Takže syna vozil ráno a odpoledne to bylo na mě. Hodila jsem mimino do auta a jela na odpolední pochůzky. Syn pak dorostl do věku kdy už jezdil s kamarády sám a dcera chodila do školky do sousední obce, teď do školy ráno veze muž a pak to tak nějak operativně pleskáme. Já využívám hodně HO, to je velká výhoda. 

Já mám ráda klid a přírodu. Kavárny, nákupáky, to mi vůbec nechybí. Do Prahy jezdím, takže úplnej postevník ze mě snad nebude. Ale ten pocit, když se večer vrátím, sednu s vínem na terasu a čumím do zahrady a do lesa, to je k nezaplacení. 

Raduza tak já nákupáky taky nevyhledávám a teď, když jsou děti malé, by se mi líbilo mít zahradu. Ale absolutně mně nebaví se o ni starat, natož řešit barák, a za kroužky, obchod, školy a doktory v docházkové vzdálenosti bych to nevyměnila ani omylem. Takže domek jedině v Praze se zahradníkem a údržbářem

tv A promluvit si s maminkou, aby zvážila prodej toho pozemku, by nikam nevedlo? Podle toho, co tady už delší dobu píšeš, práce na pozemku/zahradě tě spíš štve. Teď píšeš, jak máš ráda svůj životní styl a chtěla bys byt. Nepřijde mi, že bys propadla radosti bydlení v domě se zahradou a se špatnou dostupností do města. Taky kluci budou skoro v pubertě, než dům zrealizuješ. To se asi nadšedně stěhovat nebudou. Zahrada je zajímat už nebude. Spíš jim to ztíží kontakt s kamarády ve městě. 

Vyrůstala jsem na vesnici a když jsem chtěla pak v dospělosti bydlet ve městě, raději jsem snížila nároky na komfort bydlení a zůstala ve městě, než se stěhovat do sice lepšího, ale vesnického bydlení. Po 15 letech mě to přešlo a chtěla z města pryč. Ale věděla jsem , co mě čeká a chtěla to. A je to někdy otrava. Vůbec s puberťačkou, která už začíná mít svůj život, ale ještě neřídí a hromadná jezdí sporadicky.

Moc ti přeju, ať nakonec bydlení vyřešíš ke svojí spokojenosti. Je to fakt těžký při dnešních cenách.

Raduza Já mám ráda hrozně ten klid a estetickou čistotu. Prostě že nikde nepotkávám žádný divný lidi a pochcaný podchody a tak, takovou tu špínu města:-D

Evaeva No víš co, ono se to s tou zahradou nemusí tak přehánět, ono to pak moc práce negeneruje, to si na sebe vymýšlí lidi sami. 

ale jinak myslím, že s každou životní etapou nebo dekádou by bylo ideální bydlení uplně jiné. 

Karja ale musíš ji aspoň občas posekat, jednou za dva dny zalít. Zase nechceš mít jen holý trávník, tak na podzim hrabat listí ze stromů,... Mně tohle vůbec nenaplňuje. My máme tu chalupu (teda máma) a samozřejmě jí s tím pomáháme, ale mně to musíš vyloženě říct udělej to a tamto, nikdy mně nenapadlo třeba ustřihnout uschlou kytku, že to není hezké. Já jsem dobrá akorát tak na pití kafe ve stínu a sklízení malin

Evaeva no moje zahrada čítá trávu, dvě jabloně a rybíz u plotu. trávu sekají chlapi, já si akorát očešu ten rybíz. Větší ambice nemám. Kroužky ani jedno dítě nijak nevyhledávalo, kamarády mají i tady, na velký nákup jedu jednou týdně. 

Syn už je dospělý, takže i s dcerou vypomůže, když je třeba ji někde nabrat. Až bude soběstačná i ona, bude to fakt těžká pohoda.

Ono je to o osobním nastavení, preferencích a taky o zvyku no, nikomu to nenutím. Měla jsem obavy, když jsme šli z města, ale klaplo to. 

Raduza Já mám ráda hrozně ten klid a estetickou čistotu. Prostě že nikde nepotkávám žádný divný lidi a pochcaný podchody a tak, takovou tu špínu města:-D

jj, to jsi vystihla. 

​

Evaeva Ne, ono to vážně není tak časově náročné, když nechceš. Sekat můžeš jednou za 14 dní a je to jakoby hned, jednou za dva dny záleváš jen v sezoně pokud pěstuješ zeleninu. A keře jen když je fakt hodně vyprahlo, ale to jsou v podstatě párminutové záležitosti, které uděláš, když si děti hrajou. Taky si můžeš dát zavlažování.Hele my máme sousedy a ty vidím jednou za 10 dní při tom sekání, jinak jsou jen na té terase, pak vylezou na jaře a pak na podzim na nějakou puldenní práci. 

Karja víš co, já to vidím na té chalupě. Pro nás to není, já i ty tři pokojovky zalévám jednou za měsíc. Podle mě je to tím, že si tak vyrůstala, tak ti ta základní údržba přijde automatická asi jako praní prádla. (Když pominu že na barák v Praze stejně nemáme a na ves bysme nešli)

Raduza jo, ta špína města je jedna z nevýhod. 

Karja Ono je to trošku iluzorní protože těch věcí okolo je samozřejmě mnohem víc, rozhodně se nedá říct že by to bylo šup šup. exmanžel měl ten barák vysloveně jenom kvůli lidem ten na něm nechtěl dělat opravdu vůbec ale vůbec nic. Ale pokud chceš trávník musíš ho nejdřív založit. jestli ho budeš zalívat tak musíš ven vytáhnout přívod vody koupit hadici nějaký rozprašovač na to. Tu sekačku musíš prvně vybrat a koupit a když se pokazí tak řešit reklamaci a vybírat novou. Stromy a keře prořezávat, nějaký postřik na škůdce. jsou to vlastně drobnosti ale člověk co přijde z paneláku tak má každý den co dělat. mě to teda bavilo já to dělala ráda. Ale pro člověka který vlastně na tu zahradu ani nechodí protože mu to nic neříká  je to naprostá blbost.

Evaeva Ne, ono to vážně není tak časově náročné, když nechceš. Sekat můžeš jednou za 14 dní a je to jakoby hned, jednou za dva dny záleváš jen v sezoně pokud pěstuješ zeleninu. A keře jen když je fakt hodně vyprahlo, ale to jsou v podstatě párminutové záležitosti, které uděláš, když si děti hrajou. Taky si můžeš dát zavlažování.Hele my máme sousedy a ty vidím jednou za 10 dní při tom sekání, jinak jsou jen na té terase, pak vylezou na jaře a pak na podzim na nějakou puldenní práci. 

​jojo, přesně, jak si to člověk udělá, tak to má

viktorka_od splavu přesně! I to úplné miminum ti nějaký čas logicky zabrat musí, samo se to neudělá. A to jsme jen u zahrady, o barák jako takový se taky musíš starat víc než o byt. Mně by se líbilo mít prostor, kam vypustím děti, ale cena je pro mně prostě příliš vysoká

viktorka_od splavu souhlasím. 

Karja Tak on nemusí být ani trávník. Dá se vyset louka a ta se seká 2x za rok. Nebo naopak vysadit traviny a mezi tím vysypat štěrkem. Ale když k tomu není vztah, tak nechceš dělat ani to. Já si pamatuju, jak jsem zahradu nesnášela a bylo mi na obtíž tam jít jen ustřihnout kytky do vázy. A byla jsem tým Evaeva Dům se zahradou ani za nic a raději jsem bydlela v 2+1 ve městě než v domě na vesnici. 

notnatys to špatně pochopila, teď s dětmi jsme tým dům v Praze, zahradník (a hodně bohatý manžel)

Myslím, že tohle je potřeba dobře zvážit, protože každé bydlení má výhody i nevýhody a nedá se to změnit úplně lusnutím prstů.

Děkuji všem za reakce a omlouvám se, že nereagují na všechny příspěvky. Budu muset hodně popřemýšlel. Doteď jsem to měla tak nějak vymyšlené, jen jsem čekala, až se něco vyskytne. Že ceny budu vyšší o statisíce až miliony než před třemi měsíci mě prostě absolutně šokovalo. To jsem předtím ohrnula nos na bytem v původním stavu za tři mio, že se snad asi zbláznili. Byla jsem blbá, ale takový skok jsem opravdu nečekala.

tv A promluvit si s maminkou, aby zvážila prodej toho pozemku, by nikam nevedlo? Podle toho, co tady už delší dobu píšeš, práce na pozemku/zahradě tě spíš štve. Teď píšeš, jak máš ráda svůj životní styl a chtěla bys byt. Nepřijde mi, že bys propadla radosti bydlení v domě se zahradou a se špatnou dostupností do města. Taky kluci budou skoro v pubertě, než dům zrealizuješ. To se asi nadšedně stěhovat nebudou. Zahrada je zajímat už nebude. Spíš jim to ztíží kontakt s kamarády ve městě. 

Vyrůstala jsem na vesnici a když jsem chtěla pak v dospělosti bydlet ve městě, raději jsem snížila nároky na komfort bydlení a zůstala ve městě, než se stěhovat do sice lepšího, ale vesnického bydlení. Po 15 letech mě to přešlo a chtěla z města pryč. Ale věděla jsem , co mě čeká a chtěla to. A je to někdy otrava. Vůbec s puberťačkou, která už začíná mít svůj život, ale ještě neřídí a hromadná jezdí sporadicky.

Moc ti přeju, ať nakonec bydlení vyřešíš ke svojí spokojenosti. Je to fakt těžký při dnešních cenách.

​Prodej by neprošel, to vím. A ani bych jí to nezkusila navrhnout, vím, že by ji to potrápilo. Navíc ty ceny jsou tak prestrelene, že bych ty peníze za to nedala, to raději postavím.

Mne nevadí práce na zahradě, mně vadí to připomínání od máti, že by se to mělo posekat, prořezat atd. My se o to samozřejmě staráme, ale prostě když máme čas. Ale máti je prostě už taková, ale když mi s výčitkou v hlase volá, že je to zase hrozně přerostlé a ta tráva má stěží 15 centimetrů, tak mě to popudí hodně. Teď už to teda dlouho neudělala. Mě teda hodně baví pěstování, zahrada by mi nevadila. Ale musím popřemýšlet. 

A děkuji, snad to nějak dopadne. Teda děkuji všem, co mi přejete, ať se to nějak vyřeší.

Já bych si dovedla představit bydlet na vsi, kde jsem vyrostla, tam jsou totiž základní služby a vybavenost - školka, škola teď nově devítiletá s vynikajícími výsledky a vzdělávacím programem, lékárna i lékaři, pošta, dva obchody s potravinami, z toho jeden s lokální/zdravější produkcí, řezník, pekárna, skvělá kadeřnice, restaurace, hospoda, i kroužky pro děti - skaut, taneční kroužek, hudebka, fotbal, hasiči a kdoví co dalšího. Autobusy do krajského města jezdí skoro každou hodinu, v ranní a odpolední a podvečerní špičce i třikrát do hodiny, tam si člověk nepřijde bez auta úplně odříznutý. Ale kolik takových dědin je, že jo

Navíc mně nebaví zahrada a pěstování čehokoliv, pro mě by byl dům vyloženě plýtvání prostorem. Jako já jsem na sídlišti maximálně spokojená

Jo, a hlavně je tam dost různých firem a menších soukromých zaměstnavatelů, hodně obyvatel ani za prací nedojíždí.