Marbuša Neporadím, ale jen chci napsat že soucítím a právě s tím taky bojuju. Nezačínám znovu, začínám úplně poprvé...je mi 45, řidičák mám měsíc.
Stěžovací vlákno
Marbuša zkusila bych jednak domluvit si kondiční jízdu. A druhak - kde bydlíš? Někde na venkově nebo spíš ve městě? Jestli by ti nepomohlo prostě si začít v klidu sama jezdit, když není špička a jet třeba někam mimo, kde není takový provoz a takhle si pomalu začínat. Já jsem nebyla žádný velký řidič, jezdila jsem klasicky jen okresky, ale jak jsme se přestěhovali na venkov a já zjistila, že mě do ikey fakt nikdo neodveze, že bych se všim musela otravovat muže a nebyla prostě samostatná, hele to šlo raz dva:D. A prostě pomohlo mi, že jsem fakt byla v klidu sama, já jsem nerada, když je někdo na sedadle spolujezdce někdo, kdo si vehementně myslí, že je lepší řidič:-).
tarra To je jedno, jestli je ti 45 nebo 18, to není jakože nějaký věk, kdy seto nejde naučit. Právě v 18 jsou někdy takový trdla, nedochází ti hodně věcí, i když ty papíry máš. Ve 45 ti to je jasný, i když je nemáš;), prostě fakt víc přemýšlíš. Takže tak, pujde to;)
Karja já právě myslím, že ten strach v tomhle věku hodně brzdí. Nejde o to, že by se člověk nenaučil ty postupy a jednotlivé úkony, ale prostě se víc bojí. Zatím je to pro mě velký boj a každé sednutí do auta je velké přemáhání. Myslím, že mým jediným štěstím je paradoxně to, že opravdu musím, takže jezdím aspoň ty svoje krátké vzdálenosti a věřím, že to časem bude lepší.
Makara to potvrzuju, kondičky jsou super. Pokud ten strach není nějaký extrémní, pak asi jen jezdit, nepomůže.
Karja záleží, kdo je ten lepší řidič. S mým mužem se mi jezdí skvěle, s tátou se vždycky trochu zdráhám a to je na mně, oproti mámě, fakt hodný. Ta s ním neřídí nikdy, to je fakt o vystoupení z auta při nejbližší příležitosti.
Marbuša Nevím, odkud si. Ale mně fakt pomohl www.vyjezdi.se
(Není to autoškola)
Marbuša Nevím, odkud si. Ale mně fakt pomohl www.vyjezdi.se
(Není to autoškola)
Taky se pod vyjezdi.se podepisuju, typek je fakt skvelej.
Mne paradoxně pomohlo pořídit si batole a kojence, na ty kondicky jsem se vyloženě těšila, jak to řízení bylo tak náročný, že jsem po nich hodinu a půl ani nevzdechla a i si u toho kupodivu odpočinula - takže za mne to chce doma nějakej saigon ![]()
tarra U mě věk hraje roli. Čím jsem starší, jsem zodpovědnější, opatrnější. Naposledy jsem jezdila před padesátkou, to je 10 let. A nejlíp, když jsem byla sama, muž mě znervózňuje. Jako já vím, že se nechce nechat zabít, talent od přírody fakt nejsem. Jezdila jsem po Praze i na chalupu. Teď mám několik důvodů, proč začít: Kdyby muže třeba chytly záda na dovolené, až budeme v důchodu na vsi, tak si zajet nakoupit a k doktorovi a teď řeším, že potřebuju vozit po Praze psu na trénink. To jsou dva velké gymnastické balóny, časem tři. Anebo se na ten sport budu muset vykašlat. Zatím ten jeden míč na místě nafukuju a vyfukuju a tahám ho ve velké tašce, ale trenérka už chce začít se dvěma míči
Dám si závazek to teď v dubnu zkusit s manželem, nejdřív na okresce (v květnu jedeme do Toskánska) a když to nepůjde, objednám si kondičky. Držím ti palce!
O Anicce jsem cetla uz vcera a je mi to moc lito, i kdyz posledni dobou uz bylo jasny, ze to asi dobry konec mit nebude. Ale tak brzo, tak mlada, to je strasne smutny.
Marbuša ten doporucovanej vyjezdi se ma fakt i hodne prinosnej instagramovej profil
Marbuša Nevím, odkud si. Ale mně fakt pomohl www.vyjezdi.se
(Není to autoškola)
Díky, mrknu!
tarra Já mám kamarádku, která si k padesátým narozeninám pořídila svoje první auto a začala jezdit na výlety. Od té doby uplynulo deset let a řídí stále spokojeněji. Já myslím, že je to o motivaci. Když ti to řízení něco přinese, tak to zvládneš. A jak už bylo řečeno, důležitá je praxe. Takže když na to přijde je v rámci tréninku dobré jet i do krámu pro rohlíky ;o)
Marbuša ridicak jsem delala v 18 a krome par jizd jsem poradne zacala az ve 40. Ze zacatku jsem vybirala trasy, aby nevedly pres rusnejsi mista i kdyz jsem kvuli tomu objela pul Prahy
Ale clovek si zvykne, jen se nesmi nechat nervovat troubenim za sebou, kdyz se nerozjede na semaforu hned v pikosekunde, kdy blikne zelena, nebo na krizovatce chvilku pocka, nez prejede auto na hlavni.
To pujde, jen to neodkladej!
Marbuša jeste mne opravdu hodne, ačkoliv jsem nemela dojem, ze by to byl problem, pomohl automat
Marbuša mne tiež výrazne pomohli kondičné jazdy a môj veľmi pokojný muž.
Marbuša do statistiky, mě naučil řídit táta v patnácti, jezdím přes třicet let, takže strach mě míjí.
Ale nepomůže nic jiného než jezdit a zase jezdit, zpočátku třeba ty kondiční jízdy a pak nejlíp sama.
Nebo s někým, kdo ti do toho nekecá. Držím place, to dáš.
Marbuša jeste mne opravdu hodne, ačkoliv jsem nemela dojem, ze by to byl problem, pomohl automat
pro pobavení, já jsem nedávno byla nucená jet někam s automatem a jak jsem prostě milión let zvyklá na manuál, tak mě několikrát vystřelila levá noha směr spojka, která tam překvapivě nebyla
, místo spojky noha našla brzdu. Zkoušely jste někdy brzdit levou nohou, nedoporučuju. Sranda veliká. Pak jsem si asi zvykla, ale stejně jsem pořád měla cukání. Ne, já prostě potřebuju tři pedály a šaltpáku do ruky.
Raduza taky jezdim skoro 30 let, ale mne teda zmena manual/automat problem nedela. tu levou je potreba tam vedome "zaparkovat" a po chvili uz je to samozrejmy:-) je fakt ze v prubehu let jsem tu a tam s automatem jela, ale nikdy ne kontinualne.
Marbuša proste jezdit, jina cesta neni. u me idealne sama, akorat podelne parkovat me naucila kamaradka (protoze to narozdil od x chlapu nejen umela, ale i umela vysvetlit:-))
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
Ataratma – vůně pocitů
Nasaj (vůně) v KORY
Esxence 2026: Zavíračkou to nekončí
