Dekuji vsem za rady. Starsiho synka vezmu urcite, dedu si samozrejme pamatuje a je snim dobra domluva. U mladsiho uvidim, jestli se naskytne nejaka vyrazna pomoc, mozna ho necham v kocarku ale jinak ho vezmu s sebou. Dnes mam za sebou obvolavani poslwdnich tri pracovist, kde tata aktivne pusobil. A ze ctvrteho aspon pres jeho tehdejsi kolegyni. A takovy povzdech, zatim vsichni! uz to vedeli. V te lekarske obci ty informace plynou tak rychle, ze se nestihnete ani nadechnout. Zas na jednu stranu je to pro me jednodussi. Mama ma na starosti pribuzne, zname a sousedy. A jeste poslwdni povzdech. V praci byl tata jiny clovek, vesely bavic vsude oblibeny. Workoholik co ani v 70 prakticky pracovne nepolevil. Ale doma na nas uz mu asi energie nezbyvala....porad sliboval, ze jednou do toho duchodu pujde, ze nas na ten vylet doprovodi. Proste jako kdyz jsem byla ja mala, na nejakou zabavu nebyl nikdy cas. Vnimat me zacal az pomalu s pubertou, to naopak mel zajem enormni. Hory, dovolene, sledovani filmu, pujcoval si ode me doted knizky, resil politiku. Potatila jsem se, takze resil veci z oboru...a na me ted pada takova existencialni tisen, ze z meho stareho zivota uz zustava jenom mama. Vsichni ostatni jako prarodice, praprarodice, stryc, teta a vlastne i par pratel uz jsou pryc, tolik pejsku....muj stary rodny dum je najednou tak tichy...pardon za vylev. Zas bede jednou lip 