Pavlena ATB může zrovna brát (třeba na boreliózu) nebo mít jakoukoliv jinou kontraindikací. No šílený, dneska si to vůbec nedokážu představit.

Len no přesně..! A to dokazuje, jak odolná generace jsme, když jsme to přežili...!

Ja jsem jeste o generaci starsi a meli jsme to vzdycky napsane v notysku nebo zakovske a hlavne jsme museli prinest ockovaci prukaz. Takze kdyz se rodice zajimali, tak vedeli a mohli zasahnout. 

Nás takhle naverbovali do pionýra, prostě jeden den nás celou třídu bez jedinýho vysvětlení odvedli do sborovny, tam nějaká cizí holka řekla pionýrskej slib, my museli všichni říct slibujeme, a byli z nás pionýři. Aspoň jsme u toho ale nemuseli být ve spoďárech.

Ono i to chození ke školní zubařce stálo za to, třeba ta naše byla spíš laxní a nic moc neřešila, moje následky na zubech jsem zvládla pořešit za 1-2 návštěvy šikovné zubařky, ale na vedlejší základce ordinovala zubařka, co dost lidem ty zuby dost poničila (špatně udělané opravy nebo zbytečná trhání) - a není to jedna paní povídala, jsou to třeba moji spolužáci pak z gymplu a dodnes je to téma hovoru, když se sejdeme, protože je to pak stálo dost úsilí a peněz to nechat spravit. 
Pamatuju si, že jeden jediný spolužák tam nechodil, protože s celou rodinou jezdili někam jinam, a měl vždycky písemnou omluvenku, aby ho tam náhodou nějaký akční učitel nenutil jít. U nás ostatních byli rodiče rádi, že máme aspoň nějakého zubaře, děti nikdo jiný moc brát nechtěl, on teda v našem regionu ani pro dospělé nebyl mezi zubaři moc velký výběr. 
To už si dneska taky nedovedu představit, že by mi domů přišlo základkové dítě s vytrženým druhým zubem, protože se paní zubařce zdálo, že by se ty zuby pak zkřivily a bylo by to na rovnátka, a podobně. 

Myrtila panebože,  vím, o čem mluvíš 

zbavit se strachu ze zubaře získaného uměním školních zubařů mi trvalo tak 20 let dospělého života

Myrtila taky si pamatuju, jak jsem seděla (tak v 1. nebo 2. třídě) na křesle u školní zubařky a dovnitř vešla z čekárny vytočená sestra, že se tam jeden "poblil".

Já si dodnes vybavuju tu největší nespravedlnost, protože některým dětem, když našla zubařka na školní prohlídce kaz, tak nevrtala, ale přišli znovu s maminkou. Já ten případ nebyla a strašně jsem jim to záviděla a dodnes si kladu otázku, proč to moje mamka taky tak nezařídila a nesu si z toho hroznou křivdu

zelene.oko asi to byl menší kaz;)

Skolni zubar

My chodili cela trida k zubarce u skoly. Byli jsme u ni teda registrovani i cela rodina. Koukla do pusy a za pet minut jste byli venku i s novym amalgamem. Kdyz to vrtani bude bolet, zvedni ruku. Pul roku otevreny zub se zanetem a zkus z toho ten hnis vysavat. Mezizubni kartacky podle ni nicily dasne, zubni hygiena je zbytecne tahani penez z lidi... kdyz jsem po prestehovani do Prahy a jejim odchodu do duchodu zmenila zubare, byl to celkem sok a stalo me to majlant a plno navstev, nez jsme tu pohromu v me puse, spatne udelane podkazene amalgamy a blbou vypln kanalku spravili. 

Co je ale nejhorsi, tak po jejim odchodu do duchodu nikdo jeji misto ve meste neprevzal, tam fakt hodne lidi zubare vubec nema. Okresni mesto a do duchodu tam odesli behem par let ctyri zubari a zadny novy tam neni. Coz teda dava argumenty vsem, co vzpominaji, jak za sociku byl zubar a praktik v kazde vetsi vesnici a jeste zadarmo.

Buďte v klidu, školní zubař na mne nikdy nesáhl, tak mám trauma z vlastní matky (odstraněnej až když byly v dospělosti dostupný fakt dobrý drogy, mne jinak v tý puse bolí všechno úplně strašně) 

jako ze svy zkusenosti (a ted s vlastníma detma zvlášť) je pro mne naprosto nepochopitelný, jak se nechaly těm dřívějším generacím zuby zkazit uz v mladším školním věku a vsichni to doháníme dodnes. Ja jsem dite zubaře, zuby mi nikdo nečistil, jen teda mi zdůrazňovali, ze si je musim čistit, což je teda fakt k prdu. 

Potrefenáhusa 

To dětství bylo dlouho zahalené mýty, já jsem byla naprosto šokovaná, že ještě snad v 60. letech nebo někdy takhle v půlce 20. století i lékaři věřili, že miminka necítí bolest, takže se jim i složité hrudní aj. operace dělaly bez narkózy. 

Karja Tu bolest si pamatuju dodnes. Jsem ráda, že dnešní děti tohle už nezažívají.

dzizisketa to je zajímavý a děsivý. Já zrovna tenhle týden četla, že lékaři i v narkoze poznají, ze pacient cítí bolest, protože mu stoupne puls. Jos Pamatuju si to dobře?

dzizisketa jo, to je moc strasny 

ale tak mne přesvědčovala spolužačka jeste na VŠ, ze psi necítí bolest...

zelene.okoTy jo, to je děsný, no ono se dřív nedávala ty injekce na umrtveni, já jsem o tom zrovna přemýšlela včera, že nevím, jestli moje děti teď na vrtání dostávají anestezii

Karja asi závisí od zubaře, ale řekla bych, že jo. Můj mi chtěl umrtvovat zub i na lepení korunky. To jsem už fakt řekla, že je to zbytečný - navíc jsem za dvě hodiny měla společenskou akci. Chudák zubař byl z toho celej špatnej, tak mi to umrtvoval alespoň nějakým sprejem. 

continuity u nás v ordinaci dává doktor lehkou anestezii i na lepení korunky, protože potřebuje malinko manipulovat s dásní kolem a pacienta to může bolet. Ale nekdo anestezii nechce

Já byla ve středu na zákroku, kdy mi z dolní čelisti "naškrábal" doktor kost a doplnil ji do čelisti horní. Anestezii doplňoval ještě během zákroku a půlku obličeje mám jako meloun

clothilde no taky mě to čeká. A bojím bojím a to si jednoduché malé kazy nechávám vrtat bez umrtvení. 

Na mne se v detstvi zubar podepsal priserne. Predni druhe zuby provrtane skrz, moji zubarce dalo spoustu prace na to dostavet neco, co do pul roku nespadlo. Spodni zuby mam krive, protoze na co vytrhnout zub rostouci ven, jeste se ji ve stari muze hodit a za rovnatka by se ji jeste deti posmivaly. A bolelo to strasne, ty vrtacky nemely takove otacky jako ted, nebo cim to bylo, ale ted mi vrtani nijak nevadi, ani umrtvovat nepotrebuju.