Evaeva nema deti. Nemusi balit po nociach natajnasa :)
Stěžovací vlákno
10. srpna 2014 17:31
Já se tedy už těším, až u nás bude Ježíšek out a nebudu muset balit v noci nebo v práci, pak to tajně transportovat a hlavně schovávat v bytě. V mé původní rodině se dárky dávaly postupně do koše na skříň a my je se sestrou pravidelně kontrolovaly, jestli náhodou nemá jedna víc ks než druhá 
.
Ale letos dostaneme poprvé dárky i my od dětí 
.
JankaM my teda chtěli vždycky kouzlo, i když už jsme dávno nevěřily. Minimálně do patnácti to vydrželo, pak se narodila malá ségra a jelo se nanovo 
Mrakoplas tak to joo!
Balili sme včera, je to iný level, keď už bali aj malý, boli sme v rôznych miestnostiach a vyklopkavali si dvere, keď sme niečo potrebovali. Bolo to super.
U nás jak někdo něco zabali tak to dá hned pod stromek. Takže dárky tam tak průběžně přibývají az do Štědreho dne.
Raduza kdyz my zdobime stromek az vecer pred, u nasich doma kdysi az dopoledne na Stedry den.
Reakce na JankaM:
Já se tedy už těším, až u nás bude Ježíšek out a nebudu muset balit v noci nebo v práci, pak to tajně transportovat a hlavně schovávat v bytě. V mé původní rodině se dárky dávaly postupně do koše na skříň a my je se sestrou pravidelně kontrolovaly, jestli náhodou nemá jedna víc ks než druhá
Já celej život nepřišla na to, kam schovávala dárky moje matka. Každoročně jsme prohledali celej byt, všechny potenciální úkryty... a nikdy jsme nic nenašli!
barbucha Třeba u sousedů? V práci?
V práci určitě ne, tu měla daleko (navíc pracovala převážně doma) a nás bylo jak psů, to by neutáhla... sousedy zas podezírala z nemístný zvědavosti (právem bohužel), ty by do těch balíků snad i vlezli... fakt nevim, pro mě je to celoživotní záhada! Hele všude jsme hledali, všude!
barbucha tak ale to je fakt záhada! Nebyvali ste v takom starom dome, že to mohlo byť na povale?
Starej dům to byl, ale byl tam je sklep, a to pochybuju že by něco dávala tam. Nikomu se tam nechtělo chodit, mívali jsme tam uhlí a později už jen brambory a jabka - a rodiče tam vždycky vysílali jen nás, malý otroky
No, už to nezjistím.
barbucha to mi připomnělo, jako malá jsem taky vždycky hledala před vánoci dárky...až jednoho roku jsem naváděla mladšího bratra, že půjdeme hledat dárky..a doteď si pamatuju, jak mě zahanbilo, když odmítl, že nepůjde, že je to hloupé..a došlo mi, že má pravdu..a od té doby už u nás dárky nikdo nehledal
barbucha neměli jste gauč s úložným prostorem? Takhle schovávala mamka dárky u nás, taky jsme na to nikdy nepřišli, až jako dospělým nám to řekla, jak se smáli, když jsme seděli na tom gauči a mudrovali, kde ty zatracený dárky můžou být...
barbucha Já je vždycky schovávala v kufru svého auta :-). Někdy to musím prozradit dceři, ta taky vůbec nechápala, jak je možné, že je nikdy nenašla :-).
A jinak mám fakt stížnost, asi se mi rozbila trouba! Hlásí SAFE, které jsem ani netušila že tam má (program dětská pojistka), většinou mi pomůže zeptat se chatu gpt, jak postupovat, tady jsem vyzkoušela všechny rady a nic, SAFE nejde vypnout! Už mám poslední naději, prý na hodinu vypnout, nechat vybít kondenzátory (netuším, že tam nějaké má) a pak to zkusit. POkud to nepůjde, je trouba kaput. Ach jo! Věřím v sílu Parfu! Že za hodinu naskočí, že jo?
Torrah A než ti tam skočilo to safe, nastavovala jsi ji nějak? Moje předchozí trouba měla taky dětskou pojistku, kterou jsem teda používala pořád, co máme děti, a ta pojistka šla vypnout, jenom když byla trouba zapnutá a pekla. Když jsem ji třeba nastavila, ať se sama vypne za hodinu, a k tomu zapla pojistku, musela jsem pak myslet na to, že nejdřív musím vypnout pojistku a až pak vypnout ten program, který už v tu chvíli nejel, sám se vypnul. Když jsem to udělala opačně, trouba byla vypnutá, ale dvířka pořád zablokovaná takže jsem ji musela zase zapnout, nastavit pečení, vypnout pojistku a pak pečení. Na palici to bylo.
Reakce na Kokoska:
Raduza kdyz my zdobime stromek az vecer pred, u nasich doma kdysi az dopoledne na Stedry den.
To som raz urobila aj ja, a ešte som to doviedla do dokonalosti, keď som rozhodla, že pôjdeme dopoľudnia na rodinnú prechádzku do lesa, a niekde si odrežeme taký malý stromček, akurát do črepníka na stôl / vtedy som netušila, že sa to nemá rezať tesne pred prenesením do bytu / .Prechádzka by bola fajn, aj trocha snehu bola, len tie stromčeky nie . Alebo to boli ešte len také miminka, alebo už príliš veľké, a to, čo by vyhovovalo veľkosťou, bolo všelijako opelichané, nepravidelné . V stave núdze som problém vyriešila tým, že si nazbierame vetvičky a tie potom doma, pekne v kľude zapicháme do nejakej pevnejšej vetve, ktorú tu niekde snáď nájdeme. No, bola to bieda, ale čosi sme domov doniesli. Po obede, pekne pri káve , sme si tie prírodniny v obývačke rozložili na zem pred seba, a za asistencie detí / pokiaľ ich ti neprestalo baviť / muž vŕtal dierky a ja som sa snažila do nich tie vetvičky nejako zafixovať - videla som predsa návod v nejakom časopise...... ale boli to nervy, nešlo to tak, ako som si predstavovala, nevyzeralo to, ako malo, čas pokročil , v obývačke bol slušný neporiadok , a stromček stále nebol. Nakoniec sme kapitulovali, vetvičky som zastrkala do väčšej vázy, muž rýchlo vyluxoval, ja som sa vrátila do kuchyne, aby sme neostali bez večere, v rýchlosti sme nanosili darčeky na miesto , a sviatočný večer mohol začať . Teda nechcela by som to absolvovať znovu, ale takto spätne na to spomínam zvesela.
Myrtila vůbec jsem to nepoužívala, ani jsem netušila, že tam je. Prostě jsem chtěla zapnout troubu a SAFE. Nejde nastavit nic, žádný program, teplota, nic, jen hodiny běží.
