do bodky zdielam a suhlasim.

Jojo, jasně, možná i proto jsem jim to vlastně odpustila, vidíš, to mě napadlo až teď. 

Ale stejně je mi líto, že jsem takhle necestovala "za mlada", vždycky hrozně závidím těm mladým batůžkářům čerstvě po škole, co se potulují JV Asií, sdílí levné hostely a balí se navzájem :-) Tohle už nedoženu, navíc s věkem začínáš vyžadovat trochu pohodlí  

Mimochodem, víte co je srandovní v souvislosti s tím Japonskem? Když mi bylo cca 20, kartářka mi předpověděla, že budu jednou žít na druhém konci světa v malém domečku a budu tam moc šťastná. Přišlo mi to absurdní...a nakonec to vyšlo! 

Neboj, ta moje byla vážně dobrá, vyhlášená v celém okolí.  Ty jsi byla stopro u nějaké amatérky!!

tak to nestresujte, isto si nas dve kartarka pomylila :-D 

a stazujem sa, ze sa mi prerezavaju zuby mudrosti v tom najnevhodnejsom case 

"Jinak víš co....zjistila jsem, že nějaké to trauma si nese snad každé dítě, bez ohledu na objektivní skutečnost a povahu rodičů. Tohle vědomí třeba mně dost pomohlo. (i při výchově vlastních dětí, mimochodem)"

do kamene tesat:-))

Me taky dnes stve, ze vsechny moje sestrenice a deti nasich znamych maji za sebou treba rok v USA na stredni, ale kdyz jsem byla v tomhle veku ja, tak nebyly penize. Vim ze tehdy jsme doma tloukli bidu s nouzi, racionalne to chapu, ale stve me to cim dal vic. A bracha, ktery ma tu moznost, rekl ze ho to nezajima a nikam nepojede

edit: jo jeste kdo zmini erasmus, no tak na dalkovem to nejde a denni studium jsem diky sve vlastni chyby a financni rodine situace nedokoncila:D

Sakra a když tu svou moudrost vidím takhle ve velkým, hned mě tam praštila gramatická chyba 

jee promin ja si ani nevsimla:-) tak ja to opravim

ale rodice za to nemuzou zene?;-)))

 děkuji. Jasně že ne, maminka mi dokonce vytiskla nad postel nějakou říkačku, která mě to měla naučit! :-)

taky mi kartarka rekla,ze se vdam za cizince a budu zit v cizine.:-)tehda to znelo jako utopie pac sem byla vdana(za Cecha)a rok se s rokem sesel.

Chci si postěžovat na Zalando.ch (švýcarská obdoba Zootu). Je toto normální? V sobotu jsem na jejich stránkách vybírala sandále. Našla jsem dvoje, velmi podobné. Jedny (levnější) - novinka, dostupné ve všech velikostech. Druhé, dražší - nedostupné takřka v jakékoliv velikosti. Oboje jsem si dala do sekce "moje přání (to srdíčko)", že si nákup přes noc nechám projít hlavou. A ejhle - ráno byly levnější sandály náhle vyprodané ve všech velikostech a dražší najednou dostupné ve všech! Je to možné? Nebo nějaký fígl, aby mě donutili koupit dražší věc?

Totéž mě vytočí, když něco objednám přes Zalando/Zoot a pár dní po doručení objednávky je daný kus jako zázrakem v akci!

Cookies!  Vyckej par dni, urcite ti poslou nejakou slevu 

ja bych vam teda trochu uvedla na pravou miru ty podporujici rodice, kteri vam poradi, podpori.

obvykle se ma vec tak, ze toto delaji spis lidi, kteri maji sami motivaci a jiste ambice, takze pak jdete na matematickem gymplu ze skoly s dvojkou se sevrenym zaludkem, jednicka je norma, takze ani tam se pochvaly nedockate. a prilizne tak to bezi tech cca 20 let. proste ta podpora je necim vykoupena.

jinak se mi zda predstava, jak rodic vozi ditko v utery a ve ctvrtek na franinu, v pondeli na klavir a ve ctvrtek na bazen (ten druhy vozi sourozence na krouzky podle jeho vyberu) a do toho oba svorne po nocich dodelavaji resty do prace, aby jeste vydelali na rok stredni v USA je v nasich zemepisnych sirkach dost iracionalni. a ano rodice si deti sice porizovali dobrovolne, ale chvilka vecerniho klidu u televize (knizky, cokoliv) je myslim neco, co je spis nutnost nez rozmarilost.

osobne vzdelani deti hodlam hodne podporovat v ramci jejich moznosti, protoze je to pro mne jedna z priorit, ale jazykovky si proste budou muset dojet same az to na ne prijde, protoze ja vydelavam na ty skoly a s vypetim vsech sil davam jednou tydne vozeni na bazen + nejakou domaci pripravu s detma. klavir kupovat nemuzu (ani piano), nemame na to misto 

přiznám se, že jsem chodila na jazykovku, na flétnu, na zpěv, solovej i sborovej, na nějaký tanečky, chvíli na judo a do sokola, na výtvarku, na plavání a ze všeho nejvíc jsem si přála, aby mi s tím vším dali pokoj. 

Až se současným partnerem jsem zjistila, že existují (nadsázka) integĺigentní lidé, kteří nemají VŠ, ani gympl, nechodili na žádné zkoušky a rodiče na ně v dětství kašlali. Naši mi poskytli to nejlepší dětství, teď si to poprvé plně uvědomuji. Celý život jsem se pohybovala ve své sociální bublině a přiznávám, že mám standard celkem vysoko. Mezi námi s partnerem kvůli tomu vznikají docela třenice, o některých věcech se vůbec nemůžeme bavit. Snaží se, moc, ale někdy si říkám, jestli není ta propast mezi námi příliš velká. Hrozně to chci překonat, hlavně sama u sebe, protože je to ten nejlepší chlap na světě a nerada bych o něj přišla. No, čas asi ukáže. Tak jsem si taky postěžovala 

Mimo Erasmus existuji jeste dalsi programy, jak se dostat do zahranici. Obvykle se o nich moc nevi, protoze Erasmus je pro vetsinu prvni volba. Tedka me treba napadaji rozvojove projekty MSMT ci IAESTE. Zkuste se u Vas na studijnim poptat. Myslim, ze to IAESTE nejde ani moc pres skolu.

Tak kartářka, jo?