nojo,ja v mladi zkousela lecos.

Přiznávám, že i já. Ale u mě se tedy paní čarodějnice netrefily ...

Uplne to nechapu, ty trenice vznikaji, protoze ty sis myslela, ze lidi bez formalniho vzdelani nemuzou bejt inteligentni, proklamovalas to a on ti to zazliva? Nebo proto, ze partner nema stejny zazitky z detstvi jako ty? Anebo mas pocit, ze ti porad intelektualne nestaci? Nemusis odpovidat, samozrejme, jen jsem to z toho prispevku uplne nepochopila, co je presne ten problem. 

Ale mam pro tebe pozitivni zpravu - v nasi blizke rodine to podobnemu paru funguje uz 25 let. 

ja byla u vicero a je fakt,ze vedela(ted po letech muzu soudit)jen jedna.

Rozhodne sem se nicim co rikaly neridila,tohle byl fakt osud.

Ja si myslim,ze vetsina spis tak predem trochu vyzvedi a dle toho odpovidaji,ale tenkrat sem ani s cizinou zadny kontakt nemela a proste to predpovedela.

Trochu mne ted mrazi kdyz sem si to pripomenula.;-)

já to chápu. úplně jiné zkušenosti a zážitky z dětství, styl výchovy, léta naposlouchané rozdílné názory... může být partner jakkoliv moc fajn, tak stejně je tohle hrozně těžké překonat. a vychovávat takhle případné děti to už je uplně o nervy. nějaké rozdíly sice budou vždycky, ale mít partnera ze stejné "sociální bubliny" je prostě výhoda

Možná jsem se vyjádřila trochu nejasně. Ty třenice vznikají, protože je u nás propastný rozdíl ve znalostech. Jsme v tomhle směru dost nevyrovnaní, u obou to je kombinace důvodů, není to jen o vzdělání, ale o možnostech cestovat, rodinném zázemí, odlišných pracovních oborech ... partner mě převyšuje v monoha věcech, ale ve "všeobecném přehledu" rozhodně ne. Vyplynulo to na povrch až po nějakém čase a teď jsme ve fázi, kdy oba zjištujeme, zda s tím dovedeme žít ...

Nechci z něj vyrobit jiného člověka, na druhou stranu si myslím, že znát některé věci je prostě základ pro řekněme "vzdělané a inteligentní lidi". On kolem sebe ale nikdy žádné neměl, tak má pocit, že to co "požaduji" já, je naprostý nadstandard. 

já nevim, my jsme teda z vlastně dost podobnýho rodinnýho zázemí, ale co se týče znalostí, tak vzděláním jsme naprosto nekompatibilní, ale to si myslim, že fakt není na škodu, já to ráda poslouchám, i když vůbec netuším, která bije (a to teda jako fakt s obdivem) a taky sama občas poučuju (aspoň můžu). 

Abych teda přidala svojí trošku, mně se žádný kroužky netrpěly, jen jeden a ten mi zatrhli okamžitě, jakmile byl důvod..známky. Jinak vzdělání se naopak vyžadovalo a samozřejmě jedničky byly samozřejmost, upozorňovalo se pouze na horší známky (dvojky žejo) No ale měla sem kamarádku, kterou rodiče, ač byla dost chytrá, poslali na 'rodinku' () i když moc chtěla něco lepšího. Pak jí nedovolili nic dalšího, prostě chtěli, aby už šla do práce. Ona si pak při práci dodělávala nějaký kurzy a tak a teď už se s ní nevídám, tak nevím. Divný bylo, že tu mladší studovat nechali..

No tohle mně přijde fajn, že si dva lidi s různejma vědomostma mají co říct. Ale ono to jde, jen asi ne vždycky a pak je to spíš něčím jiným, než rozdílným vzděláním 

A já ještě na klavír a v neděli do nedělní školy! Místo juda i na japonštinu!

Ale nemyslím si, že by to bylo na škodu. Ne každodenně a mnoho let - ale důležitý podle mě je nechat haranta vyzkoušet, co by mu případně sedlo (i když se tím nebude zrovna živit). A jak to jinak poznáš? Nebo ten harant?

Udělala jsem to stejně i později (až na tu nedělní školu), a když nebyly výsledky nebo tam chodili s odporem, tak nebyl problém s tím zas seknout.

me taky nikdo nerozvazel nikam, zrovna toto necitim nijak ukorne. kdyz jsem si prosadila sport, tak mi moje matka i branila tam jezdit. jenomze takove veci se proste deji.

kdyz rodic rekne diteti, ze ma mizerny talent ani neni otazka krouzku rekla bych, ale tak kazdy nekdy ujedeme. fakt bych byla k tem rodicum trochu tolerantnejsi, vetsina lidi je psychicky zdrava a ti delaji pro deti to nejlepsi (ze sveho uhlu pohledu) a to, co muzou. takto bych to brala, cloveku se pak dost ulevi. 

Obávám se, že toho pocitu křivdy ze strany rodičů se zbavit nedá. Vidím to na tátovi, taky se mu nedostalo vzdělání, které si přál, a i když si myslím, že měl a má hezký život, nikdy ho to nepřestalo hlodat.

Tohle je asi spíš do Blbých dotazů, ale když už se tu řeší ty kroužky a jazykovou, neznáte nějakého lektora korejštiny v Brně?

tak ja nevim zrovna vseobecny prehled neni pro zivot to nejpodstatnejsi. ja mam VS a muj muz ucnak s maturitou a dopracovali jsme to do stavu, ze oba jsme na praci toho druheho hrdi (ani to teda nijak nebolelo, ja k jeho praci vzhlizim od sameho zacatku - uz jenom proto, ze v ni je dobry a ze ho to bavi, to me imponuje prevelice a na druhou stranu je to vec, ktera je hrozne zajimava i pro lidi kolem). a pak jsem s prekvapenim zjistila, ze on je schopen se mym vzdelanim chlubit, minimalne utrit namysleneho kolegu, ktery vyhlasi, ze ON je na te fotce jediny inzenyr - no vychutnal si to asi dost  

ale spis bych to rekla, ze to nebude o tom, co je schopen pro vztah udelat on, ale ty. 

muj muz je inteligentni, ma primo encyklopedicke znalosti o WWII, letadlech a namornich lodstvech, ale do diskuzi o IT sa s nim nemuzu vubec poustet, protoze je rad, ze vubec napise email a to ja se IT zivim (predtim jsem mela doma vyborneho windows administratora tak mi chvili trvalo, nez jsem si zvykla, ze ten office tam budu muset nainstalovat ja). no a co jako? zas je schopen diteti vysvetlit, proc se 10m mustek zda sezhora vyssi nez zdola na prvni dobrou. 

o vazne hudbe vime oba velke nic, takze tam zadny spor nenastal a klasicke jazyky jsem taky nestudovali ani jeden.

jinak znam kluka, co se vyucil kucharem, pak si dodelal maturitu, vystudovala v Parizi myslim historii, nastoupil jako agent v call centru, aby tomu za par let sefoval a je hrozne fajn. me vykouknuti z te socialni bubliny hrozne osvobodilo z toho stavu, ze jeden blby rok ve skole nebo nejake trojky jeste nutne neznamenaji konec sveta jak mi bylo cele detstvi vstepovano (pro mne tedy vzdy byla priorita prace, ktera cloveka bavi - je mi skoro jedno, co to je, ale dulezite, aby to clovek delal rad.)

Nevozili tě na kroužky? A teď si představ rodiče, který na své dítě posílá anonymní udání úřadům teHdejší ČSSR, že má příbuzné na západě, aby to dítě ten svůj vytoužený sport z ideových důvodů nemohlo dělat. 

Přesně. Ty jo, co bych dala za chlapa s učňákem jako je můj táta. Všechno zařídí, spraví od podlahy až do stropu, žádný starosti. Nehledě, že si dneska šikovnej člověk s výučním listem i dost vydělá. Navíc je spousta lidí, co jim to ve škole nešlo, ale jsou inteligentní, o školách to není.

teda ale to jsme si zrovna říkali teď o víkendu, jestli jsme se na ty vysoký školy fakt neměli v....t a dodělat si nějaký učňáky - při poslouchání příhody o marným shánění instalatéra...