Hm, to moje teda tenkrát na parkovišti fakt nebylo...

to je hrozný, neumím si představit, že by mi moji myšičku někdo ukradl  hlavně při představě, co v ní všechno vozím za binec 

Stěžuju si, že jsem sama v domku na venkově a nemůžu spát. Je tady takový ticho až je to divný, do toho občas hučí lednička a vůbec se ozývaj divný zvuky 

Přesně to se mi stalo taky. Proběhla sem teda celou ulici, i když sem věděla, kde stálo. Docela nepříjemnej pocit. 

Teda vy ste mi dali. Práve pred chvíľou som pozrela z okna a moje auto nikde. Už chytám paniku a zavolal mi syn, si požičal moje auto, lebo na jeho kľakla baterka. 

Keď sme kúpili vinotéku, tak prve noci som hľadala žabu, ona vydáva take zvláštne zblnkave zvuky. A u dcéry zas som skoro skolabovala, keď v tichom nočnom čase padla kocka ladu vo vyrobniku. Krvi by sa vo mne nedorezali. 

četla jsem "padla kočka do výrobníku" a úplně jsem chápala, že se ve vás krve nedořezali 

Hihi, naše vinotéka taky kvákala :) Bylo to, jako bychom bydleli u rybníka.

Že som nemehlo to viem, už som si na to aj párkrát sťažovala. Dnes som to ale povýšila na vyšší level. Išla som po chodníku a narazila do lampy   Našťastie to okuliare prežili, na hlave mam iba poriadnu hrču..  To sa snáď nikomu normálnemu nemoze stať toto...

Mne se to kdysi stalo, kdyz jsem se ohlizela po nejakem hezkem typkovi 

může, může..:-)

Ale môže, mne sa už podarilo naraziť do stĺpika na chodníku, padnúť zo schodov pri vystupovaní z električky, resp. šmyknúť sa na mokrom chodníku a padnúť na zadok na zastávke plnej ľudí

O mojich pádoch by som mohla napísať román. Boli groteskné, ale zároveň aj veľmi bolestivé. Nezabudnem však na môj TOP zásah do hlavy hrabľami. Mohla som nadávať sama na seba. Zabudla som ich pri plote tou nešťastnou polohou, keď nášľapom na ne, a teda dosť razantným, mi rovnako razantne pleskla drevená rúčka priamo na stred čela. Za slnečného dňa som zazrela množstvo hviezdičiek na oblohe, zvuk trúbiacej električky... Hrča na čele bola obrovská, vyzerala som ako jednorožec. Páni, tá bolesť bola urputná, nikdy nezabudnem. 

Ale může. Onehdy se to stalo kamarádce, když s dětmi chtěla doběhnout tramvaj. Dala si takovou, že ji museli sbírat lidé - a přitom bokem litovali chudáky děti, co mají matku násosku.

Šlápnutí na ležící hrábě a prásknutí násadou do obličeje jsem měla doteď ve stejné skupině jako uklouznutí po banánové slupce - že se to kreslí často do komiksů apod., ale nikdy se to nikomu v reále nestalo  Odteď už můj život nebude jako dřív!

Ne ne, opravdu se to děje, taky jsem dostala hráběmi přímo doprostřed čela. Bolelo to jak ďas, ale přesto jsem dostala záchvat smíchu.

Kdysi dávno jsem jakože rozverně skočila na postel a dala si o zeď takovou řachu do hlavy, že mi můj milý místo zamýšlených radovánek přikládal mokrý hadr na čelo a obával se otřesu mozku.