Ještě se směj! Cizímu neštěstí
Ne, ani jeden způsob. Přišel dotaz, jestli se dá v okolí někde koupat. "Až zítra pojedeme odsud, chceme se jít koupat." Zůstala jsem notnou chvíli s otevřenou hubou, jistě jsem vypadala, že usilovně přemýšlím, a pak jsem špitla, že jezdíme na Sadskou. A bylo vymalováno!
Stěžovací vlákno
tak bylo to ještě malý dítě... nebrala prachy nebo vyloženě cennosti, prostě se jí to líbilo. naco kvůli tomu dělat zle. vyrostla z toho:-)
Myslím, že si rychle pořídím další dítě, aby byly všechny pokoje obsazené, k tomu nějaký takový přívětivý rozkládací gauč, a bude po návštěvách. Mám dojem, že je to úděl lidí s domem - bere se jako povinnost ostatní lidi ubytovávat. Bez nároku na revanš samozřejmě, my přece máme jen byt, u nás není, kde spát.
Jednou jsem se návštěvy zeptala, jak dlouho se hodlají zdržet, moc se to teda nelíbilo. Přijeli jako že na svatbu příbuzného, která se měla konat asi týden po příjezdu, to jsem věděla. Ale pak večer začali plánovat, kam chtějí jet, kam bychom je mohli vzít na výlet a co jim ukázat v Praze... Tak jsem se zeptala, normálně s omluvou a s tím, že to neříkám kvůli délce pobytu, ale že chodím do práce potřebuju si naplánovat schůzky a sladit svůj program s jejich. Tvářili se, že jsem vyslovila něco hodně neslušného.
Že jsi teď ráda za vaši garsonku.![]()
Heh, docela jo. Nám se jeden příbuznej takhle občas zjevoval v deset, jedenáct večer. Že jde na návštěvu a pak se nějak ukázalo, že by teda přespal...
Co máme uřvánka, nikdo se k nám nehrne ![]()
To je další věc :) Dotaz zněl: "Můžeme se přijet podívat na miminko?"a přijela čtyřčlenná rodina vybavená na přespání. Poněkud mi to vyrazilo dech, s noclehem jsem jaksi nepočítala. Zničená věc, zvlášť když je to hračka, mě ani tak moc netrápí, byla jsem spíš v šoku z toho, s jakou drzostí děcka vzaka útokem celý dům, včetně ložnic. Jako dítě jsem si nedovolila vlézt do ložnice ani u babičky, natož u cizích lidí. Nebo brát věci z polic bez dovolení. Z moderních výchovných postupů jsem poněkud v rozpacích ;)
![]()
Likvidačne deti ešte si poviem, že sú to deti. Ale naštve to. U nás mizli deťom peniaze z kasičiek po návšteve . Nevedeli sme čo s tým, tak sme obmedzili návštevy, až priateľstvo vyšumelo úplne. Ale doteraz neviem, či bolo správne to nepovedať rodičom. Vyrástli však z nich príjemní ľudia s dobrou prácou.
Ovela horšie pre mna bolo, keď mi muž kúpil drahý rotoped a prvá návšteva mojej rodinnej známej s veľkou nadváhou bol zároveň koniec rotopedu. Kým som chystala pohostenie, vyliezla naň a "cvičila". Všetko sa to ako poškodilo a prevody v háji. Došla som na to po ich odchode, keď som chcela večer cvičiť. Nikdy som jej zo teda nepovedala, ale dala som si pozor na to, čo jej ukážem. Muž povedal, že škoda, že nechcela skúsiť hrazdu vo dverách. Aspoň by bola sranda.
btw dcera meho byvaleho muze si z tech supliku v loznici apod jeste vetsinou neco pribalila naspod sve tasky:-o jsem si pak zvykla vecer pred odjezdem ji to zas potajmu povybirat a bylo:-)
Opakuju se ale ![]()
Deti majú niekedy (ok, nie niekedy, prakticky takmer vždy) množstvo vynikajúcich nápadov, ktoré proste ani rodič nevie uhádnuť vopred. Takže kým boli deti malé, riešili sme to tak na návštevách, že sme sa striedali - jeden pri deťoch a jeden sa rozprával s hostiteľmi. Nechcem tu rozoberať, ako to bolo náročné a ako sme proste nevládali viesť spoločenský život, lebo zas naopak - pozvi si návštevu domov, kde musíš nejako urobiť poriadok (nemyslím taký priebežný ale "návštevový" pri dvoch malých deťoch).
Takže teraz, keď sú už naši z toho veku vonku a má prísť návšteva s malými deťmi, tak si vždy so zimomriavkami na chrbte spomeniem na ten vek, odstránim všetko príliš krehké z dosahu a nad prípadnými škodami len s úsmevom mávnem rukou. No a osvedčilo sa mi držať jednu bedňu s hračkami pre malé deti, ktorú na takú návštevu vytiahnem.
To je další věc :) Dotaz zněl: "Můžeme se přijet podívat na miminko?"a přijela čtyřčlenná rodina vybavená na přespání. Poněkud mi to vyrazilo dech, s noclehem jsem jaksi nepočítala. Zničená věc, zvlášť když je to hračka, mě ani tak moc netrápí, byla jsem spíš v šoku z toho, s jakou drzostí děcka vzaka útokem celý dům, včetně ložnic. Jako dítě jsem si nedovolila vlézt do ložnice ani u babičky, natož u cizích lidí. Nebo brát věci z polic bez dovolení. Z moderních výchovných postupů jsem poněkud v rozpacích ;)
![]()
tak to je konec. Asi by som im dala to miminko na noc strážiť. (ok, nedala, kvôli tomu miminku, že čo komu spravilo, ale tak to snáď nie je pravda). V každom prípade by v mžiku dostali do rúk vytlačený zoznam blízkych hotelov.
Sťažujem si na klimatizáciu v Lidli. Včera ma skoro zbierali z chodníka keď som vyšla z mraziaku do 34°C. Býva mi tam nehorázne zima, keď viem ze idem na nákup iba tam tak si beriem dlhé nohavice, niekedy aj tričko s dlhým rukávom. To je vo všetkých Lidl predajniach taká kosa?
jo, u nás taky:-(
To je hrozné.
Ja už som tam aj párkrát písala sťažnosť ale asi to majú na háku. Chodím tam fakt len pre to najnutnejšie.
Niektoré obchody majú nastavenú klimatizáciu centrálne, takže to sami na prevádzke nemôžu zmeniť. Keď som robila v obchode ja, tak sme to tiež tak mali, regulovali nám to v Bratislave na centrále a neboli 2x flexibilní... To máte ako s hlasnou hudbou v obchodoch, ľuďom to prevažne vadí, zamestnancom to vadí, ale niekde nejaké vedenie rozhodlo, tak to tak je ![]()
hlavne uplne zbytecne plytvaji elekrinou to me udivuje ze nevadi...
Dneska jsem si při jednom tahu byla změnit trvalé bydliště, udělat novou občanku i pas, seděla jsem na úřadě tři hodiny (8:10 jsem si vytáhla pořadové číslo 90, přičemž zrovna brali 11)....a jaksi jsem při tom kolotoči pozapomněla, že pas nutně(!) potřebuju ve zrychlené verzi.
Teď se tam marně snažím dovolat, abych zjistila, co mám dělat a oni mají obědovou pauzu....
mozna nejjednodussi zazadat o druhy pas... uz bych vyrazila pac pochybuju ze telefonem neco vyridis:-/
a tlapkam...
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
Nasaj (vůně) v KORY
Esxence 2026: Zavíračkou to nekončí
Esxence 2026: Podruhé. Teda pokračování.

