S tou kamarádkou je sranda, je vtipná, ráda hraje hry, její muž je tajy sympaťák. Ale na to, jak by se měly děti chovat na návštěvě mám jiný pohled. A k přespání - nocleh pro čtyři lidi je z mého pohledu dost práce. Čtvero použitých povlečení, následný úklid koupelny, automaticky se počítá, že nocleh = ponocování, s čímž jsem taky nepočítala a ponocovala den před tím. Když přidáte zákonitě unavenější a přetaženější děcko a dvě tři noční kojení, moc pohodový víkend z toho nevyleze. 

Je to individuální a já nikomu nic nepředepisuju  Mně se to zdálo vždycky fajn, samozřejmě jsme si vypomohly/i jak s převlíkáním postelí, tak s následným úklidem - o vaření pro malé nezvedence ani nemluvě. Navíc ti měli i větší zábavu (což samozřejmě mimino ještě neocení).

Ako, neviem si to predstaviť, vôbec. Ako jasné, že máme občas návštevu, ktorá prespí, ale že by niekto prišiel s tým, že sa neopýta vopred, tak aj keby išiel z opačného konca sveta, asi by som automaticky rátala s tým že to má zabezpečené, pokiaľ by sa neopýtal.

Ešte aj môj vlastný otec, keď sa ohlasuje na návštevu, tak sa vždy slušne v telefóne opýta, či ho ubytujeme, aj keď je to úplne samozrejmé pre obe strany. Ale proste je nejaká etiketa.

Jo...a keď sa narodila staršia a prišiel ju pozrieť, tak nachcípal v lietadle, tak prvé čo po pristátí urobil bolo, že si zarezervoval najbližší penzión. A za malou prišiel asi po dvoch dňoch, keď sa uistil, že je to fakt zase len alergia, ktorú väčšinou schytá z niečoho, čo dávajú v lietadlách do klímy.

"Ale na to, jak by se měly děti chovat na návštěvě mám jiný pohled."

Veď počkaj, príde na psa mráz .

Ako jasné, sú deti, ktoré prídu na návštevu, sadnú si na gauč, upadnú do útrpného tranzu a potom zase s rodičmi odídu, ale to je vec temperamentu, nie výchovy.

Neohlášené návštěvy snáším čím dál méně. Většinou mě zastihnou v činnosti, kterou potřebuji dodělat a fakt na ně nemám ani čas ani náladu. Ohlášené bez dětí jsou ok :-)

Jo, smečka dětí + rodiče co si přeci přijeli pokecat s ostatníma a děti se přeci zabaví... Už na MP jsem dávala poznatky z !jediného! večera: Zcela zničená modelová železnice, cola rozlitá na dřevěné podlaze (objevila jsem až po týdnu, bylo to za knihovnou), žvýkačky zadupaný do vápencových dlaždic, málem popálený dítě co mi lítalo do kuchyně, právem uražený osmdesátiletý strýc (známý ho seřval ať mu nestrká do ženy, že se jí srazí mlíko - strejda špatně chodil, omylem do ní trošku vrazil). Já byla za krávu, protože jsem zaprotestovala proti rozjíveným dětem bez dozoru. A taky jsem byla za krávu že jsem nechala otevřený vjezd pro další hosty, ale známá si přivedla psa útěkáře a pustila ho navolno. A taky jsem byla za krávu, že se mi nelíbil ten samý pes, když už ho chytli na druhym konci vesnice, uvázaný celý večer u nohy piána... jo. A taky jsem byla za krávu, že zase jiný (výslovně nepozvaný) pes sežral alobal co se stáhnul z grilovačky a položil na zem.

Od té doby večírky nedělám, fakt nestojím o to uklidit, uvařit, napojit, uklidit a býti krávou. A pak ještě poslouchat jak nemám ráda děti a psy. Mám, obojí, ale potřebuji k tomu soudné majitele.

tak tie detské vylomeniny...to je presne o tom, že proste nemôžu byť tie deti bez dozoru, kým si rodičia idú pokecať, no nemôžu....

To ostatné....sa snáď ani nedá okomentovať.

Vlastně mě tyhle historky dost baví...:-) taky jich pár mám (líčila jsem je už na MP) a hned se cítím líp, když vím, že nejsem jediná. Pochopitelně s přáteli z bytů se vždy setkáváme u nás, často s přespáním, aby návštěva nemusela zpátky řídit. Navíc já jsem taková vstřícná, vždycky se snažím, aby se tady každý cítil dobře...což se pochopitelně obrací proti mně, protože se tady často cítí AŽ MOC dobře . Včetně kamarádky, která přijede na kafe s horou prádla, s tím, že si u mě vyžehlí, popřípadě muž, který si u nás lehne na kanape a přečte si noviny, nebo kamarádka s malým dídětem, které se pokadí ve chvíli, kdy odcházíme z domu (já musím), takže jí nechám u nás, ať si ho přebalí a potom zabouchne.....načež mi přijde sms "odešli jsme až za hodinu, R.si chtěla ještě hrát..." a podobně. Mám přátele, kteří by to v životě neudělali-a pak pár takových, které to nijak nerozhodí. Zajímavé je, že od některých by mi to vlastně ani nevadilo, ale to jsou vesměs právě ti, co by je to ani nenapadlo. 

 To je vlastně pravda...i když v rámci objektivity musím přiznat, že mám kamarádku, která mi jednou na návštěvě naopak vyžehlila moje prádlo, prý ji to baví!!! 

Zajímavé je, že od některých by mi to vlastně ani nevadilo, ale to jsou vesměs právě ti, co by je to ani nenapadlo. 

Myslím, že teď jste naprosto vystihla pointu ale!

Nefunguje mi zvonek. Behem cteni zdejsich prispevku jsem se rozhodla, ze to tak asi necham 

Teda, ja ziram. To sú veci. 

Predtým sme s mužom mali garsónku - 27m2, občas sa nás tam na prespanie zliezlo 8, z toho na našej posteli sme spali 4. Ok, to som ešte prežila, upratať 27m2 tiež nie je moc ťažké. Potom jeden večer, keď sa u nás robil záťah, tak nielen, že mi dospelý ľudia rozbili poháre, pooblievali dlážku tak, že sa to endalo umyť, ale kamaráti zlomili rošt na posteli, keď na ňu s rozbehom skočili asi traja. Ospravedlnenie alebo aspoň pokus o preplatenie, alebo aspoň "kúpim ti pivo nabudúce" neprišlo.

Teraz máme síce väčší byt, s rozkladacím gaučom, máme tu aj rezervné postele pre hostí, takže sa tu pohodlne vyspí 6-8 ľudí ale máme hyperaktívneho psa, ktorý je z návštev rozrušený (proste nezvláda to tešenie sa z ľudí a bohužiaľ odbúrava sa to pomaly a zle, ak návštevy neposlúchnu, že si ho nemajú všímať/kŕmiť/hrať sa s ním). 

Po 3 návšteve, ktorá ma "jemne" upozornila, že môj pes v mojombyte je nevyhcovaný a neviem si ho zvládať som návštevy uťala. Schádzame sa vonku, kto chce prísť prespať, kľudne môže, ale nech ráta so psom a príde skutočne len prespať, párty sa už nerobia (vážne ma pestalo baviť po každej akcii čistiť a upratovať celý byt vrátane prania a žehlenia oblečenia.)

Ak sa stane, že niekto z blízkych kamarátov potrebuje neočakávane prespať, jasné, môže, ale musí rátať so psom, bordelom, aj s tým, že mám doma homeoffice.

Nemohla by si ma s ňou zoznámiť ?

Stúpam si do radu.

jojo přesně. jinak já jsem dost samotář a z takových vlezlých návštěv jsem v průběhu času hodně hodně vytrestaná (jakože jsme jednou pozvali novou sousedku na kafe a pak jsem se jí nemohla zbavit apod) tudíž kromě dlouholetých přátel a rodiny nezvem domů vpodstatě nikoho, až na velmi řídké výjimky. jinak se s kýmkoliv ráda sejdu venku, ale takové to pravidelné vysedávání kamarádů doma... na to už nemám chuť ani v nejmenším

Janulik03 Asi si ji sobecky nechám pro sebe... stejně nechodí moc často :-)