Stěžuju si. Za pár dní jsme měli odjet na třítýdenní dovolenou, ale muž si vykloubil rameno. Místo balení jsme tedy sháněli ortopeda. Průvodce, připravěný na jídelním stole, působí jako výsměch. Muž má vykloubený rameno, takže péče o dítě a domácnost je najednou úplně na mě - a on nebyl z těch, co by doma nebo s miminem nepomáhali (po předchozí domluvě :-) ) Velmi rychle ovšem zjistil, že myš lze ovládat i tou méně šikovnou rukou, takže celý boží den sedí u počítače a pracuje, a já nemůžu říct vůbec nic, protože skoro nic jiného prostě dělat nedokáže. Můj vedlejšák stojí, protože není čas ani energie, nicméně deadlines se kvůli tomu neprodlouží. Jediná "pozitivní" věc je to, že jsem se opravdu rozhodla pořídit si kondiční jízdy a začít konečně řídit auto,  aby nás nemuseli zachraňovat kamarádi, akorát že zas nevím, co udělám po dobu té jízdy s miminem, když manžel ho tou jednou rukou ani nepřevrátí z bříška na záda. Ach jo.

Jo a v době naší dvoudenní nepřítomnosti se kočky zřejmě porvaly o záchod (mají celkem 4, ale zřejmě je jim to málo), a jedna z nich chodila ve sklepě za pračku. 

Stěžuju si na Korejce, jde pochopitelně přesně o region, kde se momentálně nacházíme :-/

Kromě toho mám už i pár vtipných historek, které přesně nevím, kam zařadit, ale nějaké téma najdu :-)

myslela jsem na vas, zda to neni oblast, kam.jste odjeli

Děkuju, no příjemný pocit to není :-( Ale Japonci se disciplinovaně tváří, že je vše v pořádku, takže se chovám stejně :-)

Severokorejské rakety ti samozřejmě vůbec nepřeju, ale až najdeš, kam vložit ty zábavné příhody, prosím hoď sem upozornění, díky!

V porovnání s raketami mám jen miniaturní stížnost: U sousedů se už rok zuřivě staví a mně je strašně líto, že pobyt na zahradě je z toho důvodu úplně zabitý. Prach, hluk, lešení, zbořený plot, zástup zedníků. Kdykoli jindy by mi to bylo dost jedno, ale teda je to pech, že to vyšlo zrovna na mateřskou, kdy by se ta zahradapoprvé v životě fakt hodila. Nehledě na to, že mezi sbíječkami se dítěti nespí nejlíp :-)

Taky mám jen malichernou stížnost, ale třeba mi vypsání pomůže z deprese. Štve mě práce, kdy je toho najednou tolik, že ani nemám čas pohřbít svého mazlíčka, co umřel. Štve mě byt, kde poznávám všechny ty nedostatky velkého paneláku a lidí, kterým je jedno v čem žijí. Mám totální panickou hrůzu z dovolené, kde místo pozorování islandských scenérií a relaxu budu mít strach o pohodlí tchýně s tchánem a předem vím, že nemám sílu neustále uklidňovat jejich hádky a popichování s manželem. Štve mě manžel, který je vlastně díky mě taky naštvaný, otrávený a vzteklý. Chybí mi moje dřívější nezávislost, kdy jsem sice bydlela ve starém rozpadlém domě bez teplé vody, řešila jsem, zda si můžu dovolit nakoupit jídlo nebo spíš benzín, ale nepřipadala jsem si jak v kleci, kdy mám dělat jen to, co se ode mě očekává a co je v danou dobu vhodné.

soucitim, opravdu.... mam to podobne. Ja se zrovna vratila z kratkeho tripu po Evrope a uz dnes me boli zaludek, zada, hlava. Proste psychika. Tchyne se do vseho mota, ale strasne, porad mi neco organizuje, "pomaha", nosi jidlo a tak. Na odmitani nereaguje nebo se nastve a az ji to prejde, pokracuje to. A cas od casu nam vyhodi na oci, ze nam musi varit (mame navareno ale ne podle jejich predstav), pomahat s uklidem (nepomaha), kdyby nam neobjednala malire, tak mame spinu - planovali jsme malovat sami, ale to by manzel nechodil do firmy, tak nam objednala malire.

Manzel se s ni kvuli tomu (vidi to sam a ja se kvuli tomu vecne rozciluju) porad hada (ale na me namitky nereaguje vubec). Uz to doslo do stavu, ze ja jsem odtazita, kde muzu se ji vyhybam a omlouvam ze setkani a planu. Ona to tusi a je jakoze v pohode a pritom je taky nastvana - ona vycita jen tak nenapadne, mimochodem. A mne je z toho zle. A presne - zivot ve zlate kleci, ve ktere nemuzu o nicem rozhodnout.

Kdyby s ni manzel nepracoval a ja daleko nedojizdela, tak ji vyrazim ze dveri. Ja to trpim i kvuli memu dojizdeni z prace, obcas uviznu v kolone a oni mi vyzvednou deti.

premlouvam manzela, abychom odesli jinam, ale boji se, tady mame vsechno (a NIC)

obavam se, ze na takove pribuzne plati jen se opravdu odstehovat daleko

Nejhorší je, že přesně vím, co mi na tyhle stavy pomáhá. Odjet právě do toho starého rozpadlého domu na samotě u lesa, bez televize, radia, lidí, aut, civilizace. Pouze se hrabat v záhonech, sekat dříví, chodit po lese a celkově vypnout. Jenže pak je tu byt, kde stále není vymalováno, protéká nově usazený záchod a hlavně manžel, který by si myslel, že mi leze na nervy a chci od něj mít klid. Docela jsem ráda, že ještě nemáme děti, asi bych se radši už šla někam zahrabat.

z vlastní zkušenosti musím říct, že nic nepokazí vztahy tak jako tohle přemáhání "aby neřekl/a/i". protože nejhezčí vztah máš ve chvíli, kdy jsi spokojená.

MP Meri Karja Klara paktofonika a kdo ještě všechno, hlásím se k vám do týmu :-) zpomalení metabolismu teda nepozoruju (ale měla jsem MA, tak mám zkreslený výsledky); všechny ty další projevy asi pozoruju, jsouc prvotřídní prekariát jak z učebnice, momentálně single a nijak dobře ohledně toho naladěná.

SOm veľmi nazlostená.Toto leto som mala naplánované výlety, dovolenku a znovu sedím doma na zadku nie mojou vinou. Fakt ma ide poraziť. 

Tak jestli ti na "tyhle stavy"  - zjevně častější - pomáhá hlavně pobyt v té chalupě, tak je otázka, jestli jsi ten panelák zvolila dobře 

Stěžuji si sama na sebe..

To je ta moje podělaná objektivita. Jak po mně někdo něco chce a já požadavek vyhodnotím jako objektivně rozumný a správný, nedokážu ho odmítnout. A tak jsem ode dneška třídní ve dvou třídách, z čehož ta nová dnešní je čtvrtý ročník, takže mě čeká neskutečný vopruz s maturitním plesem a konce školního roku placatej zadek ze sezení a šílení z maturit. 

Přitom stačilo říci, že NE, NECHCI jedno třídnictví už mám!  ale to ne, protože je logický, abych je měla já, když je učím a vedu k maturitě. 

sef nam chce naridit dovolenou, jenze ja uz ji mam rozplanovanou do konce roku a takto mi to nevyjde 

no ja to mam stejne, takto jsem kyvla na to, ze nastoupim misto od 15. uz od prvniho (protoze se rozjizdi projekt a tedy je logicke, abych u toho byla od zacatku) a ted nemam na 6 dni zadne hlidani a propasnu prvni den mladsi dceri ve skole. jsem opravdu pako.