@Amun

kdyby to byl ten jeden den, tak si to zaridim. ale v pondeli brzo rano letim do Varsavy a vracim se az v stredu v noci. ted uz mi je opravdu blbe to odrikat. no fakt. jak jsem stara....

Hodná! 

achjo a navic na me skocila nejaka nemoc. od noci mi je blbe a od rana caste behanie s riedkym pripadom jak rikala nase chemikarka. uz mi je lip jsem schopna si alespon cist, tak doufam, ze se do patku zmatorim. potrebuji se do te nove prace otocit alespon pro notas a telefon.

Achjo, je to zčásti teda i přiznání, ale su trochu otrávená z kamarádčiny svatby. Vím, jak brutálně je to pro ni důležitý (taková Monika z Přátel jak jde o plánování svatby, ehm :) ), první z našeho vysokoškolskýho gangu, kdo se vdává, absolutně nepřipadá v úvahu, že bych nešla. Ale mám kolem toho tolik starostí, a vlastně my všechny co tam jdeme máme!

1) Ani jedna nemáme auto, svatba je v dědině hodinu a půl cesty autem od Brna, takže hromadnou dopravou ještě dýl a s přestupem mezi vlakem a busem. Navíc je ta svatba v neděli, kdy jsou spoje ještě horší než obvykle, např. přímo do té dědiny nejede v neděli NIC, jede to jen do města kousek vedle. Kousek = 5 km pěšky. Jak tam jako půjdu? To abych všechno to hezký oblečení a boty táhla s sebou, pak to tam někde žehlila, česala se a upravovala taky až tam, džízs... A co když bude hnusně a pršet??

2) Svatba je v neděli. Jak už jsem řekla, hromadná doprava tam moc nefunguje a auto nemáme, takže tam budu muset spát. Kamarádka i její nastávající jsou celkem ekonomicky za vodou, takže mají obřad i party v nějakým super hyper ubytovacím areálu se zahradou a jezírkem a altánama a krbem a jánevimco, ale my si tam ubytko musíme zaplatit a není to levný.

3) Svatba je v neděli a nic tam nejezdí!!! Takže si chtě nechtě prostě musím vzít v pondělí dovolenou. Leda že bych to táhla nonstop a jela s kamarádkou o půl paté ráno prvním pondělním busem do Brna - chuděra ten další den o půlnoci letí z Prahy zas zpět domů a jinak by to prostě nestihla... 

4) Nečekaně je mezi obřadem a party pauza na rodinný oběd. Co v té dědině, která má 150 obyvatel, budeme dělat (bez auta), to mi teda taky jasný není. Asi si vezmem svačinu do batůžku nebo jánevimachjo. 

5) A ještě k tomu jsem ve stresu z toho, že musím být hezká reprezentativní a nesmíme s holkama vypadat jak naprostý weirdos mezi těmi všemi mladými dravými podnikateli a jejich mladými vyleštěnými polovičkami (hosté z ženichovy strany, je též mladý dravý). 

No jako samozřejmě tam pojedu, všechna příkoří kvůli té holce přežiju, ale budu po tom nuceně prodlouženým víkendu asi úplně vyřízená fyzicky, psychicky i finančně... 

chudacku. mne to prijde desivy. ja chapu, ze je to kamaradky den, ale na me svatbe byla priorita, aby se tam hoste citili dobre. dobre kamaradky jsem mela u svatebni tabule a ostatne   kamarady jsme zvali na vecer primo na obradu, pokud se tam vyskytli. navic neresit dobravu pro zvane hosty. no nevim. neslo by ji na rovinu rict, ze se tam nemate jak dostat? treba ji to vubec nedoslo a nekdo bude mit misto v aute.

jenom taková drobnost: kdyby jí na tom opravdu tolik záleželo (abyste vy její kámošky byly dokonalý a vůbec to všechno klaplo perfektně) tak by vám to zařídila. zřejmě bych ve tvým věku taky tohle všechno snášela stejně jako ten záchod v křoví, ale jak to vidím dnes, v žádným případě!

mně by opravdu zajímalo kde se vzalo to přesvědčení že svatba je den nevěsty. kravina.

No asi to nějak budu muset naťuknout, ale trochu se bojím s ní teď o svatbě vůbec mluvit. :D Ona je sice hroznej řešič, ale plně se soustředila na estetickou stránku věci - třeba pozvánky vybírala tak dlouho, až je dělala v podstatě ručně celý sama a to byl nakonec tak časově náročnej proces, že je rozeslala teprve minulej týden (svatba je příští víkend, takže ty pozvánky měly vlastně nulovej efekt, všechny musela dávno pozvat a o obsahu pozvánek poinformovat nějakým jiným způsobem). No prostě tady ty praktický věci ji tak nějak míjí, vyběhala a vyprosila si v jedné top půjčovně krásný šaty, který bude mít na sobě jako první, květinovou výzdobu dělají tři různí floristi, ale o tom, že existuje možnost odvozu je schopná nám dát vědět večer před... No prostě má jediný štěstí, že je můj oblíbený člověk a že mě tady to její vznášení se na obláčku nad všemi světskými starostmi po pár letech přátelství už nepřekvapuje!! :) 

viktorka_od splavu Toho záchodu ve křoví už se asi jen tak nezbavím, co... :D

tak je v souladu s aktualnim trendem jajaja, jenom ja.

jako uz jsem absolvovala nekolik horolezeckych a skautskych svateb, kde se predpokladalo ubytovani v kempu a tak vubec to cele bylo hodne hardcore. ale vzdy jsme se nejak naskladali do aut a behem prestavky na rodinny obed se bud dalo jit do skal na prochazku a byl tam alespon narazenej sud a kotel gulase. pokud delam hogo fogo svatbu na kterou cast pribuznych nema, povazuji za samozrejme, ze se o ne nejak postaram.

nojen do toho o vikendu ma byt pekna slota. aby jste tam nedotapali v outdoorovych nepromokavych hadrech.

zeptat se jak se tam dostanete snad neni nic tak strasnyho...

V nejhorším by se dalo auto pronajmout. Kdyby vás na to bylo víc, není to tak strašné. Ale jasně, další náklad..

Je otrava jít na svatbu a finančně na tom ruinovat 

A to se ještě počítá se svatebním finančním darem minimálně v hodnotě toho, co jeden host projí a propije a vůbec novomanžele "stojí".

Kterým směrem od Brna to je?

Taky jsme absolvolvovali svatbu, z uterka na ctvrtek, kamaradka nas pozvala, ze pomuzeme bylo jasny, ale trosicku se to zvrtlo :D jako nemam problem pomoct s vyzdobou a tak, ale aby me tatinek nevesty cpal k umyvani nadobi a roznaseni obcerstveni ostatnim hostum ve svatebni den, to uz bylo trochu moc. Je sranda ze cela vyzdoba stodoly byla v me rezii, nevesta prubezne chodila a achala, manzel pripravoval chlebicky, no komedie jak vino. 

Jak tak koukám, tak jsem ráda, že mě nikdo na svatbu nezve . Kamarádství je moc hezký, ale jen pokud je pro obě strany přínosný. V opačném případě je lepší vztah přehodnotit. 

Ja jsem absolvovala podzimni svatbu (venku uz byla pekna zima), ktera byla na samote vzdalene hodinu cesty autem. Sli jsme na obrad, pak byl obed jen pro rodinu (coz bylo cca 130 lidi, ale nase skupina cca 20 pratel byla poslana pryc), takze jsme jeli skoro pul hodiny nekam, kde jsme se najedli v mistni hospode. Pak teda zase cesta zpatky na svatbu, a tam jsme zjistili, ze my, co jsme nebyli na tom rodinnem obede, mame pripravena mista na nekryte terase - takze jsme dost mrzli a sedeli jsme na opryskanych drevenych lavicich (ja mela svetle saty a bile sako, vecer plne zadrenych tmavych trisek). A jako bonus uz do vecera nebylo skoro nic k jidlu. Trochu se za to pred sebou stydim, ale od te doby mam k tomu paru krapet vlaznejsi vztah.

Ty svatební historky jsou fakt neuvěřitelné. Já ještě chápu, že když někdo pořádá svatbu ve městě (ideálně odkud je většina účastníků), že to nějak naplichtí, rozdělí na různé skupiny a tak...ale pokud dělám obřad a hostinu v nějaké s prominutím díře, musím holt počítat s tím, že se to prodraží o dovoz/odvoz/nocleh ostatních hostů. 

Fakt třeba je, že my jsme měli trochu konflikt s mým mužem, protože jsem pochopitelně (jak je podle mě v Čechách zvykem) zajišťovala odvoz pro ty, co nebyli autem a bylo to z různých důvodů dost složité, ale na Slovensku prý není obvyklé hostům zajišťovat odvoz. 

Ja stale nechapem tie obedy pre rodinu a vecerne hostiny pre vsetkych. Ano, viem, ze aj na Slovensku niekedy pridu kolegovia az vecer na chvilu, ale nikto nepocita s prespolnymi, ze na nejakej casti budu a na inej nie.

A pokial ide o odvoz, stretla som sa so zabezpecenym, obvykle autobusom.

Fíha, o tom, že nie je obvyklé na Slovensku zaisťovať odvoz počujem prvý raz. Všetky svadby na ktorých som doteraz bola alebo mi o nich rozprávali zúčastnení (pokrýva to viac-menej stred, sever a východ Slovenska, kde mám rodinu a známych), tak bolo samozrejmé, že pokiaľ svadobčania neprespávali, tak sa im zadovažoval odvoz - jednalo sa ale o ľudí z bližšieho okolia, tí čo bývali ďalej tak prespávali na mieste.

Skôr som sa stretla s tým, že ženích  nevestou zadovážili pre rodinu 4 svadobčanov len  1 izbu a druhú si museli dokúpiť, resp. že ubytovanie bolo tak strašné, že som sa tam bála ľahnúť si do postele.