Pozítří večer odjíždím na dva týdny do Itálie.
S kolegou, který je mladší než moje dcera. Sice milý a fajn, ale takový poněkud ňouma.
Když jsem organizátorovi stáže říkala, že by bylo naprosto super, kdyby stihli do programu zařadit ještě octárnu, kde vyrábějí aceto balsamico a obrátila se na něj co on na to, vyhrknul, že neví, je mu to jedno, protože to stejně nepije.. ![]()
Fakt mám obavy, jak to tam vydržím. Jak to vydržíme s harantama, když bude chladno, nebo pršet.
Ale máme vybrány ty nejlepší a bezproblémové, tak tohle snad bude ok.
Počasí nic extra. Program ale máme nabitý, denně kurzy vaření pro žáky (já budu jíst), výlety, ochutnávky apod. Delfinárium, Itálie v miniaturách, zábavní celodenní park, San Marino, Rimini a další a další.
Balím si aspoň dvě knihy, nakoupila jsem nějaké časopisy, vzala práci na psaní.
Jen mám obavy, jak to zvládnu s tím mým parťákem. Nějaká baba by byla určitě lepší. Těžko ho asi vytáhnu jít procourat obchody.
Tak mi držte palce. Vůbec si nejsem jistá, že se tam těším.. ![]()
![]()
