ono hodne zalezi jakou kdo ma potrebu spanku, a jestli je cas vstavani pevne dany, coz bohuzel u me ano. teda jeste bych mohla vstavat driv
To jo. Pro mě je ideálních osm hodin spánku. Zároveň jsem sova a k tomu ve všední dny musím vstávat zpravidla kolem sedmé, půl osmé. Takže permanentní spánkový deficit, protože dřív než v půl jedné se ke spánku nechystám. Aspoň, že usínám do vteřiny poté, co si řeknu, že usnu. 
Tma ráno je náhodou super. Decka se nebudí 4:30, ale skoro v 6 a to je pohoda.
Léto je dobrý, podzim taky. Horší je ale to, že jak se začne ochlazovat, mám větší hlad!
Taky jsem ráda za podzim, za poslední dobu stalo mým oblíbeným ročním obdobím. Bývám z léta pak už unavená, nejde ani o horko, ale o to, že celé léto je strašně společensky aktivní, pořád se někam vyráží, každej den a já už se těšim, až zase budu mít svůj klid:-D. Můžu se zeptat, co po těch večerech děláš, pokud nejde teda o nějaké soukromé chvíle? Mně po 9 večer nejde dělat zhola nic, možná tak číst knížku nebo brouzdat po internetech, ale cokoliv běžného nebo v domácnosti vůbec, přítel klidně začne v 10 večer cvičit, no to je uplně pasé. Takže já i když bych mohla jít spát ve 12, tak už prostě nemám co dělat:-D.
"Můžu se zeptat, co po těch večerech děláš, pokud nejde teda o nějaké soukromé chvíle?"
Tak jsem se zamyslela co tak dělávám, dejme tomu mezi devátou a půlnocí... 
: Vedle toho brouzdání po internetech a vykecávání se (třeba tady ), je to něco kolem parfémů - testování, psaní recenzí, focení a postování fotek na Instagram a fb, organizování porcovacích akcí, tj. spousta komunikace kolem toho, občas porcování samotné, nadepisování obálek... Donedávna to bylo něco kolem studia, ale pořád je, co se učit... Kolem deváté nebo později taky večeřím... Něco si čtu... Občas doháním pracovní resty ze dne... Občas film nebo seriál... Několik věci z uvedeného najednou, samozřejmě. Strašně krátkej je ten večer. :-)
Pro mě je večer jediný čas, který mám pro sebe, protože děti spí. Takže si můžu číst, čumět na seriály, atd., akorát se mi docela často stává, že se třeba začtu a pak chodím spát pozdě (mor). Taky bych mohla uklízet, žehlit nebo něco podobně důležitého pro domácnost, ale na to z vysoka kašlu, to se udělá jindy.
Jo, s tím čtením se mi to taky často stává, to je hrozný,hrozný. Já si třeba pod peřinou ještě svítim baterkou, mám jí bohužel v mobilu:-D :-D
No...idem súťažiť...
Keď pominiem, že profesne sa posledné masiace brodím morálnym bahnom (a slovo bahno používam aby som nemusela používať niečo nechutnejšie), ktoré síce nepadá priamo na mňa, ale buď sa k tomu nejako postavím a a budem mať problémy s uplatnením, alebo nepostavím a budem mať problémy sa na seba ráno pozrieť do zrkadla, že mi pomaly prestávajú zaberať lieky, ktoré dlhodobo užívam, čiže ma pravdepodobne čaká ďalšia zmena u ktorej nikto vopred netuší, či ďalšie zaberú alebo nie a ako, tak sa mi ešte podarilo včera mierne šuchnúť auto, čo by bol ten menší problém, horšie je, že po vybavení formalít som pri zliezaní z obrubníka rachla gumu, no a dnes som sa zobudila s takým kašlom, že som ostala doma. Čím som o.i. vynechala prednášku človeka, ktorý bude mať rozhodovacie právomoci v probléme č.1.
Aké mám skóre ?
ja se chystala jeste si postezovat ze ze shora uvedenych duvodu uz skoro krom dovolenych nectu a... ses vitez na cele care:-/ drz se
Nechcem to moc rozmazávať, lebo by bolo príliš jasné o čo ide. No, v každom prípade, ja som zatiaľ v štádiu prípravy na dané povolanie, že sú tam hniloby som tušila, ale kam to až dokáže zájsť, tak to mi klesá brada. Ak sa na to vyykašlem, tak prídem o niekoľko rokov štúdia (+ dosť veľkú sumu peňazí, ktoré som už doň investovala - u nás štát platí len prvé VŠ vzdelanie), navrch ide o obor, kde sa akosi veľmi ťažko mení zamestnávateľ. Už som rozmýšľala aj nad prerušením štúdia, len už raz som prerušovala o zdravotných dôvodov, toto by to zas natiahlo a predsa len už mám aj dosť rokov. Navrch mi to príde ako určitý druh ústupu a to ja nemám rada. No, anyway, uvidíme, asi sa jednoducho zariadim podľa zdravia.
viktorka_od splavu ďakujem.
Stěžuji si na svůj naturel. Zaslechla jsem útržek konverzace, jak si někdo stěžoval na zetě, že jim je třicet, přijdou v pět domů z práce a jsou úplně hotoví. A že to teda nechápe, že v jejich věku... Dál jsem to naštěstí neslyšela, protože to jsem celá já! A to mám práci teď docela rozumně zorganizovanou, celkem kompatibilní s rodinným životem, ale stejně. Odpoledne už se sotva ploužím...
Zdraví je samozřejmě na prvním místě. Ale tvoje současné zdravotní problémy (s výjimkou toho kašle) budou souviset s tím, co prožíváš. A jak jsem tě poznala, nezbyde ti nic jiného než postavit se tomu čelem, jedině tak se ti uleví. Moc držím palce!
žišmarja, to jsem přesně já!! A to mi ještě není ani třicet a očekávala bych, že budu překypovat energií. :) V práci skončím mezi pátou a půl šestou (když zrovna není pondělí nebo středa, to máme ještě večerní poradu) a pak už se jen plazím domů, kde prostě odpadnu. Poslední dobou mě bolí záda jak prase z toho věčnýho sezení a chci začít chodit po roce totální mrtvolnosti pravidelně cvičit, abych se úplně neodrovnala, ale současně jsem vyřízená už jen z té myšlenky, že se večer po práci ještě někam budu muset táhnout. 
Chvíli jsem si myslela, že třeba fakt jsem tak unavená a ostatní ne, ale postupem času si myslím, že si to asi musím nějak dělat sama, nějakej obzvlášť pekelnej druh lenosti, protože jsou přece lidi, co jsou v práci ještě dýl než já a normálně fungujou. Ale jak si vnuknout myšlenku, že to tak hrozný není, to se mně teda vůbec nedaří...
vďaka. Tiež si myslím, len už by som bola rada, keby bolo "po tom", s akýmkoľvek výsledkom.
a Karoleena no je to naturel plus to muze byt i trochu depka z te prace, ja jsem nejvic utahana a otravena kdyz ani nic kloudnyho za celej den neudelam... ale jak je clovek jednou takovej nizkoenergetickej typ tak to nezmeni, zlomit to jde nacas a pak to zlomi cloveka:-(
ad brblajici starici-vetsinou toho taky moc nenapracovali treba.. v malo oborech bylo drive zvykem travit v praci celej den, nebo mozna spis v zadnym. pak je to i otazka priorit jestli si nenajit neco klidnejsiho
Nojo, tak asi to s prací nějak souviset může, já teda v práci nejsem vyloženě nešťastná, po personální stránce je to sice děsný, ale náplň práce sama o sobě mě baví hodně a až na výjimky jsme nakonec fajn kolektiv, ale psychicky to je pro mě docela náročný to utáhnout. Jak sedím v open officu s 14 lidma, nemáme ani svoje kukaně, prostě jsme tady tak nějak pospolu, navíc ještě moje práce vyžaduje značnou míru komunikace snad se všema lidma ve firmě (o tom, že by se podle mýho názoru mělo množství porad zredukovat aspoň na polovinu nemluvě :D), do toho jsem svým založením spíš introvert... No prostě odpoledne už mi obvykle úplně hučí v hlavě a nejradši bych se zavřela do takové té místnosti, kde je takový ticho, že člověk slyší proudit vlastní krev v žilách.
Všichni mi říkají, a asi je to i pravda, že je nejlepší se prostě vlastní vůlí donutit a jít si zacvičit, zaběhat si, zaplavat, cokoli, že pak budou endorfiny, dobrej pocit, vyčistím si hlavu a tak. Ale posbírat v sobě ty zbytky psychických sil a hecnout se, to je přesně to, kde obvykle selhávám na celé čáře. :)
