Ach to ma mrzí, a hovorila si mu o svojich pocitoch? Niesom odborník na vzťahy ale tam možno si to neuvedomuje a bolo by dobré sa o tom otvorene porozprávať. 

ach jo:-(

já to teda zkusila i po zlým... ve smyslu když nestačí prosit a domlouvat, tak natvrdo prásknout telefonem, poslat do háje apod., no ale už bylo pozdě. přesně, když na tebe partner nahrne všechny svoje bebíčka a sám si s ničím nedovede poradit, konec šmytec

jeste ne, ale chystam se.

Jeden znamy mi rikal, ze chodi s zenou na manzelska setkani a uci se tam, co a jak si spolu rict. Plus pribehy lidi, co prozili strasne veci a ustali to. Jenze on by tam nesel, protoze nabozenska setkani ho nezajimaji.

My spolu nikdy nemeli problem mluvit, az ted. Asi krize.

právě, třeba když vyložíš karty na stůl a popovídáte, tak to nebude tak hrozné. Má tě prostě jako takovou pojistku na kterou je zvyklý se obracet, může to být o pohodlnosti a zvyku. Kdyby jsi tam ale nebyla nebo mu nebrala telefony určitě by to sám zvládl. A práci jsi měnila spíš kvůli péči o děti než partnerství jako takovému ne? Určitě to není žádný problém, co by se nedal překonat i třeba s nějakou vnější pomocí. Teď mám ve svém okolí takové jobovky, co se lidi snaží v partnerství překonat a to už jako fakt nejde, to jsou sebevrazi v jejich případě.

ja uz o tom nekdy uvazuju, jestli mam bojovat nebo se na to vykaslat.

Kdyz ho poslu do haje (coz ja umim, to ne zas ze ne) azeptam se, proc mi vola, tak se urazi (na chvili)

uvidime, planuju nejaky vylet bez deti, tak snad tam.

ja praci menila kvuli partnerstvi, odesla jsem za nim a pak upravila pracovni pozici kvuli detem a jeho podnikani.

určitě stojí za to bojovat. teda v případě že jinak je všechno dobrý, že to je normální chlap jen tohle nějak nedává...

určitě promluvit na rovinu a pak už to vůbec neřešit, ať už se urazí nebo ne... "máš něco důležitýho o čem chceš mluvit? ne? tak ahoj" a buď to půjde nebo ne... ale rozvod není žádná sranda, spíš tím nastanou ještě další problémy než že by to něco vyřešilo.

hm to je blbý. jestli si zvyknul že se ve všem podřídíš a okolo rodiny vše zařídíš ty, těžko se to mění. tohle je vůbec ten úhelný kámen partnerství - ne děti jako takový, to je nakonec daleko víc pozitiv než negativ, děcka jsou super - ale to že si druhý zvykne na takový ten domácí servis a to že má žena všecko na starost, ono to i může fungovat a někomu to vyhovuje... ale není to napořád. ve chvíli kdy děti povyrostou a zas by se to mělo změnit na rovnocenný partnerství tak už to prostě nejde. u sebe i u jiných jsem to pozorovala strašně mockrát a nepřišla na to co s tím... asi i proto už jsem ráda že nakonec nemáme další dítě. páč se bojím že by to dopadlo stejně

To je jak z Ivana Krause - kdyz jsou hodne a dobre se uci,jsou MOJE,kdyz zlobi a propadaji,jsou TVOJE...

Reakce na dzizisketa

bych ještě pochopila kdyby fakt zlobily a propadaly, ale když jde fakt o hovadiny typu nechce si obout holínky když prší... já si fakt na děti nemůžu stěžovat (nemám teda ani komu;-) ale myslím že když neutíkají z domu, nefetujou, nechodí za školu... co si víc přát? jaký lidi z nich vyrostou to je genetika+příjemný prostředí který je nechá růst, teda aspoň jsem o tom přesvědčená.

Jsou rozbitny, bohuzel. Syn si 2x zlomil stejnou ruku, jednou ho hlidali nasi a jednou ve skolce.

ve ktere knizce to je, nevite?

to už je na vrub jeho (ne)šikovnosti:-) ale já měla na mysli takové ty strachy nových matek jak drobečka uchopit a podobně.-)

Ted si nejsem jista,mozna To na tobe doschne.Zavedete to doma jako povinnou cetbu?

Já když slyšim o chlapech co se uráží, jdou na mě deprese, to je jedna z mých nejhorších životních zkušeností, doplněná chorobnou žárlivostí a lezením do všech komunikačních prostředků, brr

No tak to moc rada čtu. Bohužel okolí je přesně to, o kterém se tu píše. Tchyně plno kecu, ze u ni deti nechtějí spát, proč??? Protože to doprdele nikdy nezkusila. Ale “důvod” je ten, ze jsou na mě závislí. Ano, jsou, pac je nikdo nechce. Proč na rovinu neřeknou ty babky, ze je nechtějí, ze chcou mít vlastní klid? To se da pochopit, navíc když pracuje ve školce, jasně ze deti neche po práci ani videt...

A jinak jedou jsem zkoušela dat starší k našim a dopadlo to tak, ze mi ho VE 3 Ráno!!! Přivezli, pac plakal.

ja deti nevychovavam, nesnáším jim vymyslet program. Když si ho vymysli samy, tak se přidám. Naivně jsem myslela, ze kazdej děla jak umí, ne ze mi předá seznam dovednosti, které když dite nezvládá, není oprávněno získat si přízeň prarodičů.

pripomnela jsi mi "decka nezlobte, nebo budu u mamky zas mit pruser" 

no a někdy zas prostě chceš aby se urazil (a dal aspoň na chvíli pokoj) a ono ne!

Já teda zatím jen ráda trávím čas s neteřemi, ale nenapadlo mě teda, když je nemůžu večer dostat do koupelny na mytí, volat rodičům na angličtinu, že mě jejich děti nechtějí poslouchat

jeeežišmarja! naštěstí moje matka je stejnej pohodář jako já (po kom bych to asi jinak měla:-)) mít totok z obou stran už někde visim

se na ně vydlábni prostě.. už máte tu hlídačku?