jasně, jen venkovní kočka určitě může být, ale je  s ní míň srandy a ztrácí svůj plný felinoterapeutický  efekt 

Předpoklad je chytrý jedinec, aby se nenechal přejet, nebo nevyskočil na nějakou nádrž s vodou v zahradách. Ve městě je to riziko vždycky. Když bude mít domů dvířka pro kočky, proč ne. Ale je to vždycky úleva, když přijde.

čumáček, přeju, ať je jí brzo dobře

tak nasi kocuri jsou az na par drobnosti v dobe dospivani uplne bez problemu a predchozi byl uplne zlatej, i kdyz to byl rezavej dabel jako golias:-)) a rozhodne nam doma nikdy zadny zvire nesefovalo. u ciste venkovni kocky bych se predevsim obavala, ze pokud bude mit venku i zradlo, zacnou se vam tam stahovat toulave kocky ze sireho okoli. fuj. no a taky teda k cemu by vam byla. na mysi?

tak po dolouhem premysleni se asi o vikendu pujdeme podivat na stafordsirky

Teda! normálně šišlám, jsou nadherní! A hrdá matka (předpokládám) vypadá jak sestra naší Rozáry.

Ja bych teda jenom jeste podotkla,ze to,co tu vidíte z goliase,je trochu virtuální realita,takovou kočku musi chtít kazdej!!!!! (Moje máma ma 2 a goliase mi nepokrytě závidí :-))

hrda matka teda vypada spise trosku zoufale

má, protože když tam člověk nejde aspoň tak dvakrát, než jakože usne, tudíž má pocit velkého osamění, okusuje...dveře.

samozřejmě že do rána okousal matraci, krabici pro kočku, rukavici a botu, ale to nějak přežiju, jen když se nesnaží dostat ven.

návštěva ho uklidní a nějak to tam do rána přežije.

na to kousani davali u kamaradky psum stare hadry omotane napevno provazem. meli chovnou stanici takze koupene hracky by se prodrazily

No takto jsem lítala k postýlce dítěte, hezky si na to zvyklo....   U druhého už jsem tak  "blbá" nebyla  

ježíši, tím nechci  říct , že jste blbá proboha, snad chápete 

Mě by docela zajímalo, co vás k tomu, že kočku jedině ven, vedlo, já jsem totiž po čtení tohoto vlákna dospěla k přesně opačnému názoru! :-) Že totiž kočku děsně potřebuju, a jediné, co mě od ní odrazuje, je fakt silná alergická reakce na cokoliv kočičího, se se přiblíží na víc než 10 metrů.

Beru to tak, že ve zdejších popisech soužití s kočkou je dost nadsázky, člověk málokdy vyrobí historku z dění typu "přišel jsem domů a doma bylo vše v pořádku, kočička mi vlezla na klín a strávili jsme klidný večer :-). Bráno podle akčních historek by i soužití se psem bylo ve stylu, že nejdřív je to roztomilý nesamostatný blbec, který vše rozkouše a zničí, pak v pubertě se z něj stane neroztomilý vzdorný blbec, posléze teda buď loví, tahá, pere se, štěká, hárá nebo libovolná kombinace zméněného, když s ním konečně začne být domluva a čte nám naše přání z očí, tak se začnou dostavovat choroby a zvlášť u těch větších plemen už aby se člověk obával, že někde za rohem řinčí kosou psí Smrť.

O tom pozitivním mezi tím člověk píše mnohem míň, protože to většinou není tak divácky vděčný, a tak to osobně beru, že stejný je to u historek s kočkama. Jediný, z čeho bych měla strach, kdyby to u nás s kočičákem jinak šlo, by byla si návštěva veteriny, tam si naopak myslím, že pro nás zdejší kočičí přispěvatelé ty popisy trochu mírní :-D.

Svatá pravda.

s navstevama veteriny jsem se az na vydaje nesetkala se zadnym problemem, proc myslite?  navic ciste domaci kocka jich nebude potrebovat moc, jediny co jsme resili krom ockovani (a nepoustet je vubec ven kaslala bych na ne) byla zraneni z rvacek

 "přišel jsem domů a doma bylo vše v pořádku, kočička mi vlezla na klín a strávili jsme klidný večer :-)

Takto to mám každý den já.  Akorát si nelehne na klín, ale hezky vedle mě. 

Pravda, takovejch kousků kolem sebe. Ale i s ušima dozadu je pěkná

chápu, jsem blbá 

když hovawarti speciálně jsou plemeno, které nesnáší odloučení od smečky. jsou schopni spát na ledu, jen aby viděli na dveře, i když bouda je metr od nich, ale není na ně z ní vidět. navíc je pořád ještě štěňátko, i když drzé a přerostlé.  mám vyzkoušeno, že jsou to extra cíťopsi, mají problém už jen když na ně zahartusíte, natož když je necháte ještě coby skoro štěňátka samotinké kdesi zamčené u vany. 

Návštěva veteriny s dominantním kocourem může být dost adrenalinová záležitost. Zrovna nedávno jsem pozorovala Tymiána, který se stává velkým šéfem co do rozměrů i manýrů a blesklo mi tak hlavou, doufám, že nebude potřebovat často veterináře. Kočka u doktora je buď paralyzovaná hrůzou, nebo bojuje. 

já bych bytovou kočku nechtěla kvůli chlupům všude, tomu, že by mi šlapala po lince, chodila do postele a měla doma wc.

jinak mám kočky fakt ráda, ale toto bych nevydržela, stačí mi pes na gauči, to je vrchol všeho, co jsem ochotna vydržet. 

pokud by se kočka dala vychovat jako pes, že má jen svůj pelech a nesmí na stůl ani jinam...ale myslím, že to spíš nejde.

pokud ale někdo doma kočku má, nevadí mi to, klidně tam na návštěvu zajdu a nic si tam neštítím. jen samotné by mi to vadilo.

človek sa utešuje len tým, že vyrastú a predsa...roztomilými šteniatkami sú len raz