Super fotka. No a Ronýs je myslím taky šťastnej, jak dopad 

krasne ste to napisali, ze ste sa navzajom zachranili.

dojalo ma to, lebo ked som si nasla Zunku (cestou do prace), vedela som, ze si ju musim vziat. a to som bola v stave, kedy som kvoli depresiam, uzkostiam a panike nekomunikovala a nevychadzala z bytu - maximalne do prace, aj to som si musela dat tabletky na uzkost... bola som na to fakt mizerne, ked si to spätne prehravam, sialene obdobie. ale so Zunkou prisla nutnost komunikovat, chodit pravidelne von, starat sa o seba aj o nu; bol realny a zivy dovod vstat z postele a zit. Zuna je extrovertne, hrave a usmievave certisko, vie si ziskat kazdeho, je velmi empaticka. a to som mala som pocit, ze je to problemovy a nezvladatelny pes, ale vraj sa ma len snazila rozptylit od zlych myslienok a dnes tomu s odstupom casu verim. myslim, ze sme sa skutocne nasli, aj ked som o tom vzhladom na jej temperament pochybovala: ona sa ma naozaj snazila rozhybat a vratit do zivota. motivovala ma k tomu, aby som spravila vela dolezitych rozhodnuti. velmi mi pomohli aj pravidelne cvicaky, kde som spoznala skvelych ludi a psov. caka nas este dlha cesta, aby sme boli zohrata dvojka, ale aspon mam volu a chut po nej ist. ked si uvedomim, ze dnes asistujem pri canisterapiach a pomaham ludom, ked pred cca rokom som nebola schopna ani zdvihnut telefon... to su v mojom svete velke veci. 

takze tiez som velmi stastna, ze ju mam, lebo vdaka nej za kvalita mojho zivota nenormalne zlepsila. 

ojojoj, frustraciu chapem, to Zuna - na cvicaku spickovy pes - slusny, priatelsky, cokolvek a kedykolvek spravi na prvu dobru..., a mimo cvicaku ma ma niekedy ale totalne v pazi a tvari sa, ze ma nepozna  

a palahniukowa 

to jsou krásný příběhy!

je to poriadny risk a uvedomujem si to pri Zune.

u Blacka mam pocit, ze vychytal tie najlepsie vlastnosti retrivera - spolocensky, priatelsky, ucenlivy, vyrovnany - a to cele len v 16 kg :-D pride mi, ze je to povaha retrivera v tele velkosti kokerspaniela - ale nie je taky kuceravy, no stale ideal: v zime mu nie je zima, v lete teplo. predpokladam, ze geneticky mal po kokrovi caste problemy s usami :-/ ale prekvapivo vobec nie je pazravy, je velmi uvedomely (ak by som to chcela pomenovat ludsky).

Zuna je torpedo. teraz krasne vidiet, ze je to krizenec stavaca a teriera - tvrda hlava, ale velke srdce. bolo potrebne ju naucit oddychovat, lebo sa spravala ako torpedo v kombinacii s neriadenou strelou. neviem posudit, nakolko tazka bola vychova, kedze si uvedomujem to mnozstvo chyb, ktore som v ocareni jej krasou :-D spravila, ale praca s nou bola a miestami je narocna, uplne ina ako s Blačikom, vyzadovala si to vela casu a nervov, ale teraz, na takych cca 70% vypiplanu :-D uz by som ju nemenila. 

Tak to přidám ten náš:

Daduš získala dcera tak, že se dozvěděla o klukovi, který má štěně. Šla se na ně podívat. Vystrašené, hubené, zvířátko, které nikdo nevenči, které mělo hlad. Půjčila si ji na procházku. A po odpoledni s ní venku prý věděla, že už ji nevrátí. Majiteli to sdělila rezolutně. A jestli se mu to prý nelíbí, tak mu rozbije držku.

Až po letech jsem se dozvěděla, že v té době měla dost velké problémy sama se sebou. Drogy. A tenkrát si prý uvědomila, že když Dadoo nepomůže ona, neudělá to nikdo. A tak se rozhodla a vybrala si Dadoo.

A to je to zachránilo obě. 

Dnes žije v Anglii%

Amy je fakt neskutečná s těma pozáma a grimasama, který dovede vystřihnout. Jestli fakt někdy bude nějakej ten fotokalendář, tak se, prosím, taky o jeden hlásím.

A Mišutce i Bonnie držím palce, ať jejich rehabilitace i nadále probíhá úspěšně.

RoSa  Dadoo Potrefenáhusa 

To jsou ale příběhy! Všem vám gratuluji k dobrému konci.

Relax ve vaně, znáte to, ne?

Vana přece JE určena k mytí.

ty brďo!

(reakce na tu anakondu ve vaně)

pecka
mě by to ale lákalo pustit vodu :-D

I to už tu bylo. Dvakrát se jí podařilo skočit do napuštěné. No, pak byla ta voda všude mezi námi .

Zjistila jsem, že mi zmizela půlka předchozího příspěvku.. Nechápu  Dokončím

Dnes žije už dlouho v Anglii a je hodně aktivní v Rescue. Hledá ztracené psy, stará se o nalezené, pomáhá jak může.

Právě ted hlídá 3 týdny dvě uštěkané "krysy" bývalému šéfovi. Za peníze.A ty peníze jdou rovnou zase zpátky na rescue.

A Bertičku vyhodili v lese. Vystrašená, nenechala na sebe dlouho sáhnout, bála se žen. Našla si k nám cestu. Po různých peripetiích se pak, po cca 3 mesících nastěhovala k nám. Dokonce jsem vypátrala původního majitele. Prý se rozešel s partnerkou a ona se mi pomstila. Odvezla Bertu a vyhodila ji v lese cca 20 km daleko. Pořád říkal, že si pro ni hned dojede, jen co si opraví auto. Pak jsem ji naložila, že mu ji dovezu sama a po pár km telefon, nová tchyně, že u nich žádný pes rozhodně nebude. Pak zas přišel s tím, že si ji vezme nějaký známý. A to jsme ho už regulérně poslali do hajzlu. Už byla naše.

Odměnila se nám vzápětí. Ukousala záclony a závěsy na oknech na cca 50 cm, nebo přehryzala v autě všechny bezpečnostní pásy. Manžel neprošel tudíž TK. Všechno ze stresu, když jsme ji nechali samotnou.

Dneska je ale už v pohodě, chodí se přimazlovat a je to pohodový pes. 

Holky naše, bestie chlupatý, milovaný 

Píšem si 

to bude hodně dlouhej seznam!!!

Dnes som sa trochu hrabala v starých fotkách. Ani neviem kedy opica vyrástla. Túto mám najradšej. 

A chýba aj vám a chlpáčom teplo a slnko? Ja a Amy sa už nevieme dočkať slnka!!!