Jsou různé typy dětí, některé nedonutíš ani párem volů
Je to tak, a já mám nervy v kýblu už od novýho roku, kdy mi bylo sděleno, že zřítelnice plánuje po gymplu (končí 2025) roční pauzičku a pak že se rozmyslí...
Co bude ten rok dělat neví, čím by se chtěla živit neví, na jaký škole pokračovat taky neví. Se poseru!!
Přitom samozřejmě jedinkrát v životě neudělala nic, co sama nechtěla. Ona se nehádá, neodporuje... jen prostě tak kouká - a pak jde a udělá si to po svým. Stejně jako změnila ten gympl: rozhodla se přestoupit, vyřídila si to a přestoupila a byla by to udělala, i kdyby se půl rodiny oběsilo.
Tak já teď přemejšlím jak ji donutit studovat bez pauzy a něco slušnýho... poručit jí nelze... zatím ji jenom straším že bude chodit do háku jak votrok každej boží den hezky od-do, žádný vyučování tu od desíti, tu tři hoďky denně a prázdniny každou chvíli... plus samozřejmě za mizernej plat. Chytrá je jak vopice, jazyky jí jdou samy... tak jsem si myslela na třeba slovanský jazyky, ty moc lidí neumí a ona k nim má blízko (tj. půl studia zadarmo). Nebo, když už je na tý umělecký větvi (ale podle mě se vlastní tvorbou neuživí), tak nějaká ta teorie kultury nebo kunsthistorie přece ještě nikoho nezabila... A nakonec - s papírem ze slušný školy pak může dělat cokoliv, hlavně si i vybírat... ale nejspíš si brzo budu vybírat já, mezi blázincem nebo skokem z okna! 