Ten argument, že metro jede každých pár minut a 45 vteřin nic nezmění, může vypustit jen ten, kdo jezdí v Praze jen z Florence na Václavák, nebo ten, kdo v Praze nebydlí. Nám, kteří pak potřebují chytit další dopravní prostředek, který mimo špičku jede jednou za půl hodiny, na 45 vteřinách sakra záleží. A ne vždycky se prostě podaří vyrazit s předstihem. Druhá věc je, že mě na těch schodech prostě nebaví stát, když můžu jít. Beru to i jako pohyb, každý schod se počítá. Zdá se, že to všude funguje stejně, jen v Praze se o tom musí furt dokola mluvit.