jinx 

No jo, bolševik dbal na nadměrný metry, nikdo nesměl mít moc  A byty nebyly, tak to holt přidělovali lidem do bytů, ani se moc neptali. My měli kliku že nás původně v tom bytě bylo jak psů, prarodiče a strýc a teta a my tři děti  a rodiče měli nárok na pracovnu, na kterou se připočítávalo pár metrů na hlavu  No hrozný časy.

Jinak to, o čem píšeš, mám teď všechno mnohem blíž, kromě místního úřadu taky maximálně do pěti minut chůze. Na těch Vinohradech mi všecko rušili - skončila sámoška... čistírna... zelinář, pekárna... švec... jak se tam po revoluci nacpaly samý starožitnosti, nábytky a podobně. No a těch se nenajím, že jo. Hospod tam teda bylo vždycky dost, to zas jo  

A pro mě i ta vzdálenost do práce hraje roli, jsem už stará a líná a nechce se mi utrácet čas nějakým urputným dojížděním. To ale byla náhoda - už jsem tam bydlela, když jsem hledala nějaký teplý místečko... a tohle byl pro mě prostě jeden z kladů.

barbucha no jo, jenze od revoluce to je tricet let, to uz je zivot v tech ctvrtich uplne jinde. Toto vsechno tam znova je a jak rikam, zadne panelaky okolo, nesrovnatelne proste 

ice  no jo, dyt ja vim, ze nic nebude 

barbucha Třeba blízký okolí Slunečního náměstí nabízí velmi solidní komfort dle mého

jinx Mutziputzi Potrefenáhusa 

V podstatě bydlím na obou březích teď. Domorodá jsem levobřehá, z Ruzyně, do školy v Břevnově, pak Hellichovka na Malé Straně. Ale v poslední době poznávám nesporné krásy pravého břehu. Rašínovo nábřeží, Náplavka, Vyšehrad, loděnice a stezky v Modřanech... a pracuju v Podolí. A miluju to tady. Bydlet chci blízko vody, což na tomto břehu lze o dost snadněji. Teď je volný byt s balkonem přímo nad Yacht clubem, ale ještě nejsem natolik finančně stabilizovaná, abych do něj mohla s klidnou hlavou jít. Škoda.

jinx 

Tak jasně že centrum a historický baráky... to se srovnávat ani nedá.

Jen si myslim, když mluvíme konkrétně o těch Vinohradech, že tam moc nefunguje takovej ten místní život, ta komunita, jak to vidím v jinejch (taky) velkejch čtvrtích. Nejsou tak zabydlený nebo jak to říct.

Ale to neznamená, že jsem sídlištní nadšenec  I když, mně se vždycky snad nejvíc líbilo směrem od Újezda k Arbesově náměstí, mám radši empírovej než secesní styl (pokud ti nepadá na hlavu ovšem).

barbucha Třeba blízký okolí Slunečního náměstí nabízí velmi solidní komfort dle mého

​Tam to vůbec neznám, v těch končinách jsem byla snad dvakrát v životě. Vysadit mě tam a nechat osudu, sednu si na zem a hořce se rozpláču 

 Já jsem v podstatě ráda, že trefím k sobě domů 

Tohle by teda šlo

https://bydleni.idnes.cz/rekonstrukce-vily-na-vinohradech-architektka-eva-heyworth-po5-/architektura.aspx?c=A180224_150721_architektura_rez

Mutziputzi super. podlaha trochu rustikalni ale stehovala bych se zfleku:-)

barbucha , ja uplne nevim, co si predstavit pod pojmem "komunita", ale dost mozna to bude neco, bez ceho se celkem obejdu  od Ujezda k Arbesaku, ooo to ano, tam je krasne. 

andulka01 , ano, tam je mi to sympaticke. 

Mutziputzi zajímalo by mě, kde přesně to je, jestli Hradešínská, Na Šafránce a spol., tak tam je to super, tam právě kousek jsem bydlela. Mě tenhle styl teda úplně moc nebere, přijde mi to takový trochu moc okázalý, ale ten barák si to trochu žádá.

podlaha na fotkách vypadá jak laminát, ale vsadím se, že nebude, určitě to bude naživo krásný dřevo.

Mmch, nevim, jestli jsem to sem nepsala, ale byla jsem teď v lednu v Plzni na prohlídce několika Loosových interiérů a bylo to hodně zajímavý (taky s tím teda úplně nesouznim, hlavně leštěný dřevo a leštěnej kámen nejsou teda úplně můj šálek, ale dobrý jako, v tý Plzni je to takový trochu zastrčený, ale super)

od Ujezda k Arbesaku, ooo to ano, tam je krasne. 

​No jéje. Já jsem z Malátovky, pár metrů od Janáčkova nábřeží, to je moje dětství. Újezd, okolí Arbesáku, Janáčkovo nábřeží, Kampa, Malá Strana...  

Mutziputzi  ja taky tihnu k necemu trochu jinemu, ale ok, ok, ale nechapu tu lacinou odflaknutou satnu, ta je desna. 

domenica Na tomhle je vidět, jak to každý  vidí  a vnímá jinak - já jsem tam bydlela asi tři měsíce a pak už sjem počítala každej den. Byli jsme tam v létě, tak možná je to v jiný části roku lepší, nevím. Ale konkrétně kolem tý Malátovky se člověk pořád musel dívat pod nohy, protože asi ne ke všem pejskařům se donesly zprávy o vynálezu igelitovýho pytlíku, fasády počuraný od psů, na zemi se válelo docela dost odpadků a chvílema tam byl i dost nepříjemný odér. 

Na začátku sjem si říkala, že bez dětí a bez psů by to mělo svoje čaro, kamarádčin byt má krásné podlahy a vysoké stropy, na takovej ten trochu flamendrovskej život  mi to přišlo ideální, vedle Petřín a kousek Kampa taky vygenerovaly nějaký plusový body, ale pak mi ten binec a provoz začal dost zásadně vadit.

Ráda věřím, že jsou v Praze místa, do kterých bych se nastěhovala bez váhání, ale okolí Arbesáku a Újezda to tedy není.

Mutziputzi 

Ten "starožitnej" stolek pod televizí!  A vůbec, tuny starožitností ti z baráku šlechtický sídlo neudělaj. Nelíbí se mi ani ta knihovna.

Vila to bude určitě super, o tom žádná, ale zařízení od architekta bych si teda představovala lepší.

barbucha Ja to beru tak, ze je to puvodni a to nevyhodis, ne ze to tam dotahli, to by byla hruza samozrejme!

Mutziputzi 

To mě taky napadlo - že jako třeba zděděný cajk (mám přesně to samý houpací thonet křeslo po babičce, krám jeden), ale tady jsem nějak vyrozuměla, že to pořizovali nově, a to už právě nene!

Zina 

Tak bydlela jsem tam dvanáct let, jak říkám, moje dětství, včetně blbnutí na rozlehlých dvorech vnitrobloků... ani si nevzpomínám, že by tenkrát (už je to nějakej ten pátek ) bylo tolik psů v ulicích... zas byly jiný věci... a ten dětskej pohled taky... každopádně líbí se mi to tam pořád, když tam občas zavítám (ok, částečně určitě nostalgie) a takový třeba Janáčkovo nábřeží si k bydlení představit umím náramně. 

(foto: Svoboda Williams)

Jinak stejně jako andulka01, citím se doma na obou březích, i když asi o malinko víc na tom (zase zpátky) levém.

Na pravém břehu jsem se narodila a jak o tom teď tak přemýšlím, až na jednu přestávku, furt jsem byla někde poblíž řeky: porodnice v Podolí, do dvanácti let naproti na tom Smíchově, střední škola zas na pravém břehu, v Podskalí, poblíž Náplavky, později vysoká přímo na nábřeží, směrem ke Starému Městu...

V dospělosti se mi bydlelo dobře na právém břehu Na Poříčí, pak naproti Karlínskému divadlu i v pavlačovém bytě u Karlínského náměstí (zní to divoce, ale když jsou ty byty vysoko, případně mají okna nebo terasu do vnitrobloku, je tam úžasný klid). Pak jsem zakotvila na levém břehu, na Letné, resp. v Bubenči (řeka pořád téměř nadohled ), a už nikam jinam nechci. Ale krásných míst k bydlení je v Praze spousta, někdy i na nečekaných místech.

Jinak asi nejúžasnější konstelaci ohledně lokace bydlení x práce jsem zažila, když jsem chodila pěšky z Letné na Zámecké schody. Půl hodinky svižné chůze přes Letenské sady, Chotkovy sady, kolem Jeleního příkopu, přes hradní nádvoří na schody... boží v jakémkoli počasí a strašně ráda na to vzpomínám. Jj, ještě těsně před instalací těch idiotských bezpečnostních rámů na Hradě. 

domenica to je krásnej seznam :-) Sestra bydlela na Štrossmajeráku, to mělo taky něco do sebe. V noci byl slyšet šum Štvanického jezu.

Jsem teď částečně na Rašínově nábřeží i na druhém (Mutzi) břehu :-) Dívčích hradech. Kdyby Krnda s Dolínkem nezavřeli lávky na železničním mostě, tak na kole je to ani ne deset minut. Ovšem když mám čas, ten přívoz má taky něco do sebe :-) A kdyby se náhodou povedl nějaký byt v Podolí... no budu si to hlídat.