notna já teda zvládam každou noc jinde (rekord mám 16 hotelů za 17 nocí na Novém Zélandu, teda ten poslední byl už v Soulu), ale čím dál víc si užívám pobyt na jednom místě - že si tam člověk začně připadat jako doma. V pekařství už čtvrtý den víš, že je nejlepší je stejně ta nejobyčejnější bageta, obejdeš 4 kavárny v okolí, abys zjistila, že je kafe všude dobré, víš, ve které dny jsou trhy, začneš se orientovat v místní sámošce... a je jedno, jestli je to vesnice v Českém ráji, předměstí Paříže nebo boční ulice někde v centru Nice. Taky když nějaké náměstíčko či park procházíš opakovaně v různou denní dobu, tak je pokaždé trochu jiné.
Takže jsem si to nastavila tak, že cesty "co noc, to jiný hotel" budu praktikovat v zámoří, kam se člověk dostane možná jednou za život, a Česko a Evropu "ze základny". Prostě takový Tallin za 12 hodin a za 3 dny je jiný kafe. Ale bez mučení přiznám, že jsme od tama ty Helsinky taky dali - tam vrtulníkem, zpět trajektem. A upřímně, moc jsem z nich neměla, jak to bylo jen na skok. Ač u nich mám fajfku, tak tam budu "muset" znovu.