Ja se priznam, ze si taky na dovolenou vybírám kompatibilní společnost. Je to jinak zbytečný stres, nepříjemné kompromisy...jako by jich clovek nedelal uz tak dost.
Ja ted byla na vikend na chalupě u kamaradky, ktera tam mela na byt a stravu od úterka mého staršího syna (k svému synkovi). Kluci si to strašně užili, ona se o ně moc hezky starala, vyvářela jim a nechala je prožít několik volných dni naprosto svobodně, a la deti z Bullerbynu. No ale se mnou to tam jenom šilo, ona dlouho spi, pak si neco kuti doma, z chalupy skoro paty nevytáhne, vylet pro ni jsou 2km. Ale jakoby to neni o nic horsi, nez vstávat v sedm, kmitat po lese s košíkem a pak si střihnout hřebenovku (což je ideál pro me). A překvapivě syn se tam vůbec nenudil, byl fakt hrozně spokojenej, vyhovovalo mu to nejspíš líp nez kdyby bylo po mém. Tak to je pro mě taky takové obohacující, vidět, že i jiný přístup je fajn a blahodárný... (nijak to teda nesouvisí s přehnanou úzkostí a zazaku koupání, ale nikdy člověk neví, co za tim je...).