MP Meri Jo jo, člověk míní, mimino mění 
Byla jsem na tom asi trochu jako ta tvoje známá - zničená prsa mě sice netrápila, ale představa kojení mi byla tak nějak protivná (hrozné přiznání, zvlášť v tomto vlákně 
) a myslela jsem, že s touto myšlenkou v hlavě mi to ani nepůjde, že je to takový vnitřní blok. Jenže jak mi dali děcko do ruky, cvak v hlavě, mlíko se rozjelo a přes pekelnou bolest v počátcích jsem to nevzdala. Ale těch 10 měsíců mi teda stačilo. A ještě teda jedno divné přiznání: teprve po ukončení kojení jsem si zase začala připadat jako ženská a normální člověk, do té doby jsem si připadala jaksi méněcenná, chodící krmení prostě.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
Reakce na Pinot Noir:
A ještě teda jedno divné přiznání: teprve po ukončení kojení jsem si zase začala připadat jako ženská a normální člověk, do té doby jsem si připadala jaksi méněcenná, chodící krmení prostě.
Presne takhle jsem se citila taky.
Reakce na Lamicka:
Presne takhle jsem se citila taky.
presne, aj ja som zo tak mala. Po skonceni som si kupila nieco nove konecne na seba, nielen na dieta, sla si obcas zabehat a tak celkovo som sa zacala citit ako clovek :)
Pinot Noir Lamicka olivieraa no, asi tak nějak. asi jsou ženský co se v tom fakt najdou viz žluťásek, ale myslím že je uplně normální když z toho jedna neni až tak urvaná
Pinot Noir Přesně to mám teď taky. Jednak teda nikam nechodim a nevadí mi to a ta představa kojení mi taky nějak nejde pod fousy. Jakože nijak nad tím nepřemýšlím a u ani nemám žádnej vnitřní blok, ale takový divný se mi to pozdává, prostě nereálný.:-D.
viktorka_od splavu jako já teda žiju i dost normální život, chodím i do obchodu, na výstavy, do kaváren
Ale souhlasím, že jsem s mateřstvím jeste mnohem citlivější než kdy dřív. A zrovna to kojení mě i skoro po roce občas dojímá, když se to mrně přisaje a kouká 
žluťásek já teda kojila ráda a bylo to hodně praktický a nečinilo mi to potíže. ale jako chodící krmení jsem si moc žensky prostě nepřipadala. ale nic mi neuteklo samozřejmě.
edit: když se nad tím zamyslím asi mi připadá v pořádku být tomu drobečkovi imrvere k dispozici když je to bezmocný nemluvňátko. ale pak právě když už hrozí že vyleze z pískoviště a přetáhne mě lopatkou: "naval mlíko" tak to už teda ne, to už se ráda vzdávám a ať se hledí postupně osamostatňovat:D
Ja se teda jako chodici krmeni nikdy necitila. Spis jsem byla udivena a taky trochu pysna, ze jsem dokazala stvorit cloveka, ktery roste jen diky tomu, ze pije moje mleko. A kdyz jsem si spocitala, kolik teoreticky mleka za den vytvorim, no ty vole!
tv jo, tak to je hezký:-) ale fakt je že vyrostl by i bez toho, ale mě nepřestane udivovat a pyšná jsem velmi na to stvoření. jsem si připadala jako bůh (pardon:-)
viktorka_od splavu 
Jojo, vsak mame byt na co pysne. Je to opravdu zazrak.
Pinot Noir tak to ani nejdem čítať
Reakce na viktorka_od splavu:
vyleze z pískoviště a přetáhne mě lopatkou: "naval mlíko"
+ tv
sú to malé zázraky 
viktorka_od splavu A666 to kojenie je ako ta otazka kedy budu deti. niekto proste nemoze a o to tie otazky a poznamky zabolia viac. v kazdom pripade intimne a nikoho do toho nic nie je.
tv moja mama mi hovorila ze ona prisla o mlieko po 3 mesiacoch a po jednom. obe decka sme boli na sunare a sme ok. takze ja som bola fakt rada ze ma aspon nejake mm.
a to nehovorim o co je pohodlnejsie krmenie na cestach alebo len vyrazit do blbeho obchodaku. takto som to mala vzdy pomaly ako velku vypravu ked som musela dopredu planovat kolko prevarenej vody so sebou tahat a kolko nutrilonu. tie som mala uz naporcovane v sackoch ako nejaky dealer. k tomu termoska a flase pretoze pitnu vodu v terene riskovat nemienim a umyvanie flasiek tiez nehrozilo.
eless Myslím, že v generaci našich matek jich tak 90 % "přišlo o mléko ve 3 měsících" - byl to klasický spurt, který se na doporučení lékařů řešil nasazením Sunaru. Než jsem začala sama kojit, myslela jsem, že buď mi to nepůjde vůbec, nebo max pár měsíců, vždyť u nás v rodině se žádná ženská za tři měsíce nedostala. Teprve pak jsem pochopila, jak to vlastně bylo. A podle toho, jak to probíhalo u mámy, to bylo jednoznačné - postěžovala si, že děcko chce nějak častěji pít, a odpověď byla, máte málo mléka nebo slabé mléko, už ne čas začít přikrmovat. A byl konec. Mně je těch našich mamin líto, ať si kojí nebo nekojí, jak kdo chce, ale měl by mít každý nárok na pravdivé informace a pak na vlastní rozhodnutí. Ony neměly. Nebo jen ty, které se znaly s nějakým osvíceným doktorem nebo porodní bábou.
eless Tady Pinot Noir to napsala presne. Zkus se zeptat mamy, jestli davala dokrm. Pokud se zacne s dokrmem, dite si zvykne na to, ze to samo tece a zacne preferovat lahev. A je vymalovano. Moje pratchyne-"slabe mleko", moje tchyne a mama "malo mleka"-vsechny prestaly kojit ve trech mesicich.
Ja upozornuji na dudliky-prosla jsem si bojkotem, trvalo to dva a pul mesice a bylo to peklo. Celou dobu ve stresu,brecela jsem, ze ode me ME VLASTNI DITE nechce pit. Rikala jsem si, ze to vydrzim aspon do pul roku ditete a pak se na to vy*eru, protoze za ty stresy mi to fakt nestoji. Stacilo sebrat dudel a za tri dny bylo po problemu.
Dokrmy z lahve a dudliky proste muzou zposobit takoveto problemy vedouci az k odstavu. To je fakt a matky by to mely vedet.
To je přesný, maminka i tchýně přestaly kojit po pár měsících, protože jim došlo mlíko či co. A to slyším v jejich generaci skoro od všech. Mně po dvou měsících začalo dítě bojkotovat. Pročetla jsem se k závěru, se kterým se nakonec ztotožňuju - bojkot je vždy reakce na snížení toku mlíka, frustrace dítěte. Pokud nemá dítě dost dobrou techniku, neumí si vytáhnout, kolik potřebuje / chce/ je zvyklé/ nárokuje si... Když se to sejde se spurtem, lenošením s dudlíkem nebo něčím dalším, může nastat fakt hnusná situace. Když se to u nás rozjelo, nezdálo se mi, že by mlíka nějak ubylo, ale ve skutečnosti to dítě fakt poznalo dřív než já. Měla jsem od porodu velký nadbytek, mlíko ze mě stříkalo, teklo, syn se nemusel moc snažit. Ve třech měsících nastalo to, co podle mě pro naše matky znamenalo konec kojení - prsa mi splaskly, přestaly to být oteklý bambule. Zjistila jsem, že je to normální a že i s tím můžu dál normálně kojit Ale kdybych tuhle informaci nedostala, asi bych v tomhle okamžiku přešla komplet na UM, protože z mého pohledu to vypadalo tak, že mlíko prostě není. A kolila jsem ještě dalších 5 měsíců. Úplně lituju ty naše mámy, co neměly myčku, robovysavač, automatický kdeco, jednorázový plíny a ještě často úplně zbytečně naskočily do další honičky - recept na Sunar, fronta v lékárně, vyvařovat lahvičky ve vodě 
Dobrá zpráva je, že naše generace tyhle brzký odstavení přežila.
Jinak kojení toho malýho bezbrannýho tvorečka bylo nádherný, u toho dělal kukadla a ten spokojený výraz
tv tak ale zas ja by som staršiu bez toho dudla asi nerozkojila. Nakoniec som prišla na to, že ona má paradoxne strašne silný sací reflex a ten dudel ju dokázal tesne pred kojením upokojiť natoľko, že sa dala presunúť nenápadko na prsník a potom už ťahala. Ale keďže prsník má pomerne nepraktický tvar - všmni si, že zvieratá ho majú iný, u človeka sa "dotvoril" ako sekundárny pohlavný znak po vzpriamení sa - tak keď začala hneď silno, tak jej vypadával a to ju rozzurovalo do nepríčetnosti a potom už bola v stave, že nedokázala prijať žiadnu potravu.
Takže ono nič nie je čiernobiele.
slniecko Vsak ja tam taky pisu MOHOU ZPUSOBIT. Treba si to tady nekdo z nastavajicich matek precte a pokud bude mit nejake problemy s kojenim, muze diky tomu treba zjistit pricinu a vyresit to. Mne kdyby tenkrat nekdo poradit, nemusela jsem si projit takovym peklickem.
tv tak, no....treba byť pri tým malých potvorkách tvorivý 
A ještě jednu velkou výhodu kojení má; dobře se s ním hubne. Teda aspoň já jsem měla půl roku po porodu o 10 kg míň než před těhotenstvím a to jsem si během kojení klidně mohla dát tabulku čokolády denně. Váhu jsem si plus minus udržela až do ukončení kojení (teda nepočítám nárůst během druhého těhotenství). Pak se to bohužel vrátilo do normálních kolejí. 
