Kojila jsem 2 x 21 měsíců a jak píše @Garfie, od doby, kdy začaly děti jíst normálně, už jenom před spaním. Ale za kojení jsem byla ráda, když mladší někdy v roce a čtvrt dostal rotaviry a jediné, co byl schopen jakž takž zkonzumovat bylo mlíko, jinak vyzvracel úpně všechno.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
mna strasne vytacalo ked sa ma niekto ako prve spytal ci kojim.
prve 3 mesiace som fungovala tak ze som dieta nakojila, potom dokrmila nutrilonom, potom odgrnut, ulozit do postele a ja som este odsavala aby som podporila laktaciu stalym odberom. niekedy aj hodinu. chodila som nevyspata a znicena. dieta pilo z flasky aj mm aj um. technika prisatia tiez dobra. len zo mna fakt uz nic neslo. bolo to vidno aj na tom odsavani ze po dokojeni som dala par kvapiek az 10ml o oboch stran dokopy. viac bolo len ked som kojenie alebo odsatie vynechala napr cez noc. to fakt neslo udrzat taky rezim. skusala som aj caje aj homeopatika a nakoniec som si povedala ze stacilo a trapit sa nebudem. prestala som odsavat aby som mala cas aj na spanok cez den. casom som kojila uz len v noci a nad ranom ked som si zobrala dieta dopostele a ja som mohla spat dalej. dieta potom zaspalo tiez. casom ma zacal kusat kvoli zubom tak to som uz len odsavala. mnozstvo sa znizovalo a ked mal 7.5 mesiaca tak dostal posledne odsate mlieko. robila asom co som mohla a pre moje dusevne zdravie a pohodu som s tym trapenim postupne sekla. som rada ze som z poslednych sil prekonala aspon tu polrocnu hranicu.
ja zavidim kazdej ktora moze kojit aj dva ci tri roky. ze to jej telo proste nevzda ako to moje. a to som si pred porodom naivne myslela ze ja to potiahnem aspon rok. 
eless teda pro me je otazka “kojis” neco tak intimniho ze bych to cekaia max od nejblizsi rodiny..
eless To me moc mrzi, jake jsi mela trapeni. Jsi statecna. Nekdy to proste nejde tak, jak bychom si predstavovali.
Taky mi ta otázka přijde nepatřičná. Ale lidi mají vysokou tendenci ptát se na nepatřičné otázky - například na plánování dětí, což je dle mého ještě mnohem citlivější (protože člověk nikdy neví, zda se daný pár nesnaží a nejde jim to)
Ja jjs teda nad kojenim nikdy neuvazovsla a do porodnice jsem sla s tim ze se uvidi.
Nechtela jsem tu rozvirit takovou vasen:)
Momentalne trcim v rolbe v peci a uplne se tesim na ten vyjezd nahoru:D
S tým kojením....s prvou sme mali obrovské problémy, nechceli nás ani pustiť s pôrodnice, lebo odmietala nielen kojenie, ale aj čistú vodu, glukózovú vodu, proste všetko, soli v moči, dehydratácia, hrozilo, že miju dajú na infúzky. Zaťala som sa, dali sme to, kojila som ju do skoro 3 rokov, keď sa odstavila (skoro) sama.
Malý napak, vďačne sa pricucol hneď na sále a odvtedy som mala pocit, že ma snáď zožerie, kojili sme ale "len" do dvaapol, kvôli liekom, ktoré som musela začať brať, odstavili zo dňa na deň (bolo to fakt akútne) a on to ešte dlho prežíval.
U oboch ale, napríklad, som kojila od cca 8-9 mesiacov len z jednej "strany", proste napriek v všetkej snahe sa v tom druhom prsníku proste prestalo tvoriť mlieko. Tak som sa vždy so smiechom dávala za príklad matkám, ktorým to nevyšlo a mali z toho pocity menejcennoti, že ja som dokonalá matka, ale len na pravej polovici. Proste každý organizmus je iný a inak to zvládne.
Ale asi práve pre to "vybojované" kojenie u prvej je mi ľúto, keď to niekto vzdá kvôli blbosti ( DrowRanger potreba zabezpečiť rodinu nie je "blbosť"), ale napríklad hoci vôbec nespochybňujem potrebu vypadnúť občas preč od dieťaťa, tak dôvod na úplné odstavenie mi to nepríde. Jednak polročné dieťa už začína dostávať aj príkrmy, a jednak aj keď tatík dá ten večer drobcovi UM, tak to predsa neznamená, že druhý deň ráno (prípadne ešte v noci po príchode) nemôže byť dieťa nakojené. Skôrmi to pri tomto argumente príde ako neschopnosť/neochota vzdať sa na čas alkoholu v množstve väčšom než malom (totiž ak si dá matka večer pohár vína, tak ráno môže veselo nakojiť, to nie je zostatkové množstvo, ktoré by spôsobilo problém), ale ak by to mal byť každovečerný pohárik - dva, prípadne prvidelná "pařba", tak tam už je to iné.
V každom prípade uznávam, že je to vec rozhodnutia matky, aj keď nie som celkom zástanca toho, že matka má rozhodovať podľa seba o hocičom - dieťa je človek, nie vec, má zaňho zodpovednosť, ale "nevlastní" ho. Navrch - na rozdiel od tej matky - to nebolo jeho rozhodnutie prísť na svet.
S tou emocionalitou ohľadne kojenia/nekojenia som to najprv pripisovala aktivitám rôznych spolkov za dojčenie (u nás napr. Mamila), ktoré síce na jednej strane robia dobrú osvetu, na druhej strane to nehorázne preháňajú, ale keď som si vypočula niektoré historky staršej generácie, ako zas naopak kojili s podporou nejakého osvietenejšieho doktora, alebo z vlastného presvedčenia "proti všem", tak si myslím že to bude mať nejaký hlbší základ.
slniecko Skvěle sepsáno 
slniecko Náhodou, Mamila mi poskytla dost užitečných informací a zdála se mi ještě docela umírněná. To naše Laktační liga, to je teprve hardcore 
Stejně je to zvláštní, jak je v naší současné společnosti kojení větších dětí vnímáno spíše negativně. Kojit novorozeně je žádoucí, malé miminko v pořádku, ale jak už začne lozit nebo capkat samo, najednou je to divný nebo (občas čtu i) nechutný.
Vždyť jsou to ještě takoví drobečkové :)
Asi teda není nutné kojit tříleté dítě ve školce v šatně. Ale zas s těmi staršími se už dá docela pěkně dohodnout, že mlíčko od maminky jen doma v ložnici třeba.
Já zatím žádné kojicí plány nemám, v tuhle chvíli mi připadá úplně v pořádku kojit až do přirozeného samoodstavu klidně ve třech letech. Je možné, že se to časem změní, ať už ze zdravotních nebo jiných důvodů. Ale obecně dlouhodobějšímu kojení fandím. Vždyť je to tak hezké 
žluťásek ty mas ještě malé dítko, ale ti starší mají tendence se kojení dožadovat dost vehementne a to je na tom divné. V ložnici ať si děla kdo chce co chce, ale dvouleté dítě, které matce leze pod triko někde na veřejnosti nebo se probírá téma prsama a vybírá, které mu vyhovuje víc, je pro mne divné. A 18 měsících ty děti docela umí trvat na svém. Navíc je mám dva roky po sobě a nechtěla jsem, aby mi mladší dítě vyhodilo od prsu to starší. Jako ukojit sa dá asi hodně, i dvě děti tandemove, ale nevidím na tom nic moc pro matku prospesneho. Mne osobně to strašně likvidovalo imunitu a to jsem nebyla na donzimetrii.
continuity Tak jestli ti to likvidovalo imunitu, tak jsem vyřízená předem:-D.
Jinak, mně je jedno, co si kdo kde dělá nebo u sebe by mi to přišlo divný, ty dvouletý děti už prostě velký jsou.
Hele já jsem fakt za kojení ráda, ačkoliv to tak možná nevypadá :) je pravda že jsem nad tím ani neuvažovala, jestli budu nebo nebudu kojit, prostě jsem brala jako že je to dané že budu. Až tady jsem zjistila že je to zhusta problém. akorát je to prostě omezující, ne že ne. a mám pocit že už jsem omezená v mnoha věcech, tak proč nezkusit jestli neprojde flaška A i kojení...
Karja to nemusí být pravidlo.
Já jsem naučila dceru na flašku, i když jsem první půlrok byla pořád s ní (1 koncert a 3x holiče nepočítám). Trpěla jsem ale pocitem, že to dcera musí umět, co kdyby mě náhodou přejela tramvaj, nebo tak něco. I proto jsem trvala na tom, že v péči o miminko se s manželem od úplného začátku budeme střídat, aby to on nejen uměl, ale aby i ona věděla, že tatínek se postará stejně jako maminka. Uf, ty myšlenkové pochody jsou někdy fakt...divné.
Reakce na rasaNori:
ziginka me by prave zajimalo jestli by jeden den nekojeni dokazal znicit rozjetou laktaci.
Možná tu bude stejná odpověď někde dál.... Mně malej v 6 týdnech začal spát v noci dost velký kusy. Po 5 hodinách jsem se budila v kaluži a s obrovskýma prsama, který jsem musela nejdřív odsát, než jsem šla kojit. Měla jsem teda první 3 měsíce nadprodukci, pak se to srovnalo. Za den se laktace nezastaví. Na cestu bych si určitě vzala náhradní triko a spoustu prsních vložek. Syn teda odmítal flašku s odstříkaným i s Nutrilonem s různými savičkami do cca 8 měsíců. Pak se chytil na Hipp, ten prej dětem hodně chutná.
Mohučanka Tak to já si naopak až asi po měsíci s úlekem uvědomila, že by mě mohla přejet ta tramvaj a že muž by se musel postarat, a přitom určitě ani netuší, kde se mlíko kupuje. Tak jsem koupila Nutrilon a flašku, ale nic jsme netrénovali, sázela jsem na to, že umí/neumí, chce/nechce je teď jedno, že hlad by ho prostě donutil ;)
Reakce na Pinot Noir:
MP Meri Jsem člověk, který měl všechny předpoklady k tomu, aby ho trápilo, že nemůže jít pařit
A víš, že netrápilo? První měsíce jsem toho měla tak plný kecky, že si to ještě komplikovat vymýšlením, jak tohle zařídit (a pak dlouho řešit následky, protože tihle přísavníci mají nejradši rutinu), mě ani nenapadlo
Jasný člověk má někdy představy ... Známá třeba před porodem vehementně prohlašovala, že ona teda bude rozhodně kojit maximálně! v šestinedělí, že si teda jako nehodlá zničit prsa a kdesicosi. Po porodu úplně otočila, najednou se z kojení úplně rozplývala, jak je to skvělý a že snad nikdy nepřestane ... no, nakonec po dvou měsících ze dne na den přišla o mlíko, takže ji to stejně neminulo, ale div to neobrečela jaká že je to škoda
Já jen chtěla říct, že "možnost vypanout" je prostě pořeba jako každá jiná, pro někoho důlěžitější, pro jiného vůbec. A potřeby se prostě dlouhodobě potlačovat nedají, nevzejde z toho nic dobrého. Úkolem matky je především zajistit přežití - sebe i dítěte. A někdo prostě potřebuje voraz, aby se nezbláznil
